Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil svůj projev v Berlíně velmi ostrou výstrahou. „Jsem tu dnes, abych vám řekl, kde NATO stojí a co musíme udělat, abychom válce zabránili, než začne,“ řekl v úvodních slovech. K tomu je podle něj nutné mít naprosto jasno o hrozbě. „Jsme dalším cílem Ruska a už teď jsme v nebezpečí,“ varoval.
Rutte sice uvítal rozhodnutí urychlit výdaje na obranu, které bylo přijato na summitu NATO v Haagu na začátku tohoto roku, ale dodal, že „nyní není čas na sebechválu.“ Obává se, že příliš mnoho lidí je tiše sebeuspokojeno a neuvědomuje si závažnost situace.
„Příliš mnoho lidí necítí naléhavost situace. A příliš mnoho lidí věří, že čas je na naší straně. Není. Čas jednat je teď,“ zdůraznil. Dodal, že výdaje a produkce spojenců na obranu musí rychle stoupat. „Naše ozbrojené síly musí mít to, co potřebují, aby nás udržely v bezpečí.“
Rutte prohlásil, že Rusko se „stalo ještě drzejším, bezohlednějším a nemilosrdnějším vůči NATO a vůči Ukrajině.“ Připomněl, že během studené války prezident Reagan varoval před agresivními impulsy „říše zla.“ Dnes se podle něj prezident Putin opět zabývá budováním impéria. Varoval, že „ve svém zkresleném pohledu na historii a svět Putin věří, že naše svoboda ohrožuje jeho sevření moci a že my chceme zničit Rusko.“
Podle Rutteho je Čína pro Rusko „záchranným lanem“, které mu umožňuje pokračovat v jeho agresivní linii. Rusko je navíc podporováno Severní Koreou a Íránem. Rutte zároveň výslovně pochválil Donalda Trumpa za jeho úsilí a prohlásil, že „je jediný, kdo dokáže Putina dostat k jednacímu stolu.“ Vyzval, ať Putina prověříme. „Uvidíme, zda skutečně chce mír, nebo zda dává přednost pokračování krveprolití,“ řekl. Je však důležité, aby „všichni udržovali tlak na Rusko a podporovali skutečné úsilí o ukončení této války.“
Na otázku, zda si dokáže představit NATO bez USA nebo s výrazně omezenou americkou účastí, Rutte v podstatě odpověděl záporně. „Myslím, že je klíčové, abychom udrželi transatlantické pouto tak silné, jaké je dnes, a je velmi silné,“ prohlásil. Dodal, že ačkoli americká bezpečnostní strategie vyvolala v Evropě debatu o jiných bodech kritických vůči Evropě, v této konkrétní otázce ukázala „úplný závazek k evropské bezpečnosti“ a NATO.
Generální tajemník varuje, že „na konci první čtvrtiny 21. století se konflikty již nebojují z dálky. Konflikt je u našich dveří.“ Varoval před scénářem, kdy by „konflikt zasáhl každý domov, každé pracoviště čelilo zničení, masové mobilizaci a miliony lidí by byly vysídleny.“ Je to strašná představa, ale pokud splníme své závazky, můžeme takovému scénáři zabránit.
Řekl, že další podpora NATO je jedinou nadějí Evropy, že se válka na Ukrajině nerozšíří do Evropy. „Mám povinnost jako generální tajemník vám říct, co nás čeká, pokud nebudeme jednat rychleji, nebudeme investovat do obrany a nebudeme pokračovat v podpoře Ukrajiny.“
Přiznal, že ví, že „je to tvrdá zpráva v době, kdy se blížíme ke svátečnímu období, kdy se naše myšlenky obracejí k naději, světlu a míru.“ Dodal, že můžeme čerpat odvahu a sílu z vědomí, že stojíme společně v NATO s odhodláním a s vědomím, že jsme na správné straně historie.
Rutte také hovořil o jednáních s Vladimirem Putinem, když ještě působil jako bývalý nizozemský premiér. Zmínil i období po ruské invazi na Krym a sestřelení letu MH17, který letěl z Amsterdamu.
„Tehdy jsem s Putinem hodně telefonoval a později jsem se s ním setkal na zasedáních G20, kde jsme o tom hovořili. Před dlouhou dobou jsem se přestal snažit hádat, co se mu honí hlavou, a soustředím se pouze na fakta,“ prohlásil Rutte.
Za fakt považuje, že jde o „diktátora ochotného obětovat 1,1 milionu vlastních lidí... pokud máte diktátora ochotného to udělat kvůli nějaké šílené představě o historickém cíli... pak musíte být velmi opatrní a musíme být připraveni,“ dodal.
Související
Zelenskyj dnes uspořádá hovor s třiceti evropskými lídry. Trump hovoří o ztrátě času
Zelenskyj poslal do Bílého domu odpověď na mírový plán. Trump by mohl o víkendu přiletět do Evropy
válka na Ukrajině , NATO , Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii) , Rusko
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Nebudeme na to sami. NATO i Američané popřeli zprávu, že USA od roku 2027 nebudou bránit Evropu
před 1 hodinou
Válka zasáhne každý domov a zničí každou firmu. Dochází nám čas, jsme dalším cílem Ruska, prohlásil Rutte
před 2 hodinami
První evropský stát vrací úder. Po zveřejnění Trumpovy výbušné bezpečnostní strategie označil USA za hrozbu
před 2 hodinami
Otázka, kterou si klade celý svět: Proč Trump nechal zabavit ropný tanker?
před 3 hodinami
Machadová se po roce skrývání objevila v Oslu. Venezuela bude svobodná, slibuje
před 4 hodinami
Týden do klíčového jednání o půjčce Ukrajině: EU hrozí, že Belgii odstaví jako Maďarsko
před 5 hodinami
Zelenskyj dnes uspořádá hovor s třiceti evropskými lídry. Trump hovoří o ztrátě času
před 6 hodinami
VIDEO: Na zabavení tankeru se podílela i FBI. Týdny skrýval svou polohu, jeho ropu si USA nechají
před 6 hodinami
Zelenskyj poslal do Bílého domu odpověď na mírový plán. Trump by mohl o víkendu přiletět do Evropy
před 8 hodinami
Počasí bude příští týden opět připomínat zimu. Teploty klesnou až k nule
včera
Ikonický kamion Coca-Cola odstartoval letošní turné po republice
včera
Tlak na Madura eskaluje. Americké síly zadržely u Venezuely "největší" ropný tanker, oznámil Trump
včera
Babiše čekají nelehké čtyři roky. Česko se musí připravit na krušné časy
včera
Island se připojuje k bojkotu Eurovize kvůli účasti Izraele
včera
Éra bezpečnostních záruk skončila. Evropa řeší, jak přežít bez pomoci USA
včera
Rostoucí ceny online reklamy nutí malé podniky hledat alternativy. Tisk plakátů se vrací do hry
včera
Evropští lídři kvůli Ukrajině volali Trumpovi. Zelenskyj chystá jednání s Koalicí ochotných
včera
Rusové chystali druhé 11. září, do letadel chtěli umístit bomby, zjistili zpravodajci
včera
Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech
včera
Machadová uprchla z Venezuely. Míří do Osla, kde měla převzít Nobelovu cenu
Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová slíbila, že bude pokračovat ve svém boji za osvobození země od „korupce“, „brutální diktatury“ a „zoufalství“. Učinila tak v Oslu, v norské metropoli, kde jí byla ve středu udělena Nobelova cena za mír. Přestože panovaly horečné spekulace, že by se jí mohlo podařit tajně opustit Venezuelu a na ceremonii se objevit osobně, pětaosmdesátiletá konzervativní politička se nedostavila. Organizátoři však očekávali, že dorazí do Osla v následujících hodinách.
Zdroj: Libor Novák