NATO

Evropa čelí dilematu: Jak se může bránit Rusku bez USA?

Komentář

Hlavně nenaštvat Trumpa. Jak NATO mění rétoriku, aby USA neodešly

Státy Severoatlantické aliance (NATO) začaly mírnit svá tvrzení týkající se klimatu, genderu a diverzity ve svých interních dokumentech. Podle tří dobře informovaných zdrojů je cílem této změny vyhnout se možné odvetě ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa, který v druhém funkčním období vede kampaň proti politice rozmanitosti a klimatických iniciativ.

Rubio uklidňuje spojence: Trump není proti NATO. Jedna věc mu ale vadí

Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtek ujistil spojence, že Spojené státy nadále pevně stojí za Severoatlantickou aliancí. Zároveň však zdůraznil, že Evropa musí výrazně zvýšit své obranné výdaje, a vyzval k vypracování „realistického plánu“ na jejich růst.

Evropa by zvládla čelit Rusku i bez Američanů, naznačuje analýza

Evropa nemůže ruskou hrozbu podceňovat, ale měla by si uvědomit svou reálnou sílu. Podle analýzy německého magazínu Der Spiegel disponují evropské členské státy NATO dostatkem zbraní i vojáků, aby mohly čelit Rusko. Největší neznámou je bojová připravenost. 

Pokud zaútočíte na Polsko, přijde devastující reakce, varuje NATO Putina

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu důrazně varoval, že jakýkoliv útok na Polsko nebo jiné členské státy aliance bude čelit okamžité a masivní vojenské reakci. Prohlášení zaznělo během jeho návštěvy ve Varšavě na společné tiskové konferenci s polským premiérem Donaldem Tuskem.

Budeme bránit Polsko plnou silou, vzkázal Rutte do Kremlu

Generální tajemník NATO Mark Rutte na aktuální návštěvě Varšavy potvrdil závazek aliance a řekl, že její členové by Polsko v případě ruského útoku bránili plnou silou. Rutte tak poslal jasný vzkaz šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi, jemuž vzkázal, že reakce spojenců by byla devastující.

Proti Rusku stojí zesláblý Bundeswehr. Německá armáda není připravena na moderní válku

Německé ozbrojené síly čelí vážné krizi právě v době, kdy je Evropa nejvíce potřebuje. Podfinancování, nedostatek personálu a zastaralá technika výrazně oslabují schopnost Bundeswehru plnit své obranné závazky v rámci NATO i vlastní národní bezpečnosti.

O co Trumpovi s Grónskem jde? Slova o anexi mohou být součástí širší americké taktiky

Americký prezident Donald Trump opět naznačil možnost připojení dánského autonomního území k Spojeným státům, což vyvolalo bouřlivé reakce tamější politické reprezentace. Někteří odborníci spekulují, že jeho zájem o Grónsko může být součástí širší taktiky zaměřené na posílení bezpečnosti v Arktidě a na odvrácení vlivu Ruska a Číny v této oblasti.

Co bude s Ruskem, až skončí válka na Ukrajině? Šéf NATO nastínil další kroky

Generální tajemník NATO Mark Rutte v pátek uvedl, že Evropa a Spojené státy by měly v budoucnu normalizovat vztahy s Ruskem, jakmile skončí válka na Ukrajině. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg prohlásil, že by bylo přirozené, aby se po ukončení bojů postupně obnovily diplomatické styky mezi Západem a Moskvou. 

Kreml odmítl možnost vstupu Ukrajiny do NATO

Kreml nadále odmítá možnost vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Hlavní poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov uvedl, že „Ukrajina do NATO vstoupit nemůže a Spojené státy to chápou.“ Tento postoj si Moskva drží dlouhodobě.

Rutte se sejde s Trumpem. Šéf NATO musí vyřešit, jak udržet USA v alianci

Generální tajemník NATO Mark Rutte se ve čtvrtek setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mu dokázal, že on i celá aliance stále hrají důležitou roli. V situaci, kdy některé evropské státy uzavírají vlastní obranné dohody a hledají alternativní strategie pro zajištění bezpečnosti, musí Rutte ukázat, že NATO má stále své místo v měnícím se světovém řádu, píše Politico.

Komentář

Česko je v NATO už 26 let. Spojenec, na kterého se i Amerika mohla vždy spolehnout

Česká republika dnes slaví 26. výročí vstupu do Severoatlantické aliance, zatímco bezpečnostní situace v Evropě je nejistější než kdy dřív. Ruská agrese proti Ukrajině pokračuje, napětí mezi Západem a Moskvou narůstá a v mnoha místech jindy pevného transatlantického partnerství se objevují trhliny.

Paříž hostí vojenské špičky NATO. Do očí bije neúčast Američanů

V úterý se v Paříži scházejí vojenské špičky ze třiceti evropských zemí a členských států Severoatlantické aliance. Setkání se zúčastní představitelé států, které jsou připraveny podpořit bezpečnostní záruky pro Ukrajinu po případném příměří s Ruskem. O události informoval server Kyiv Post.

NATO se otřásá v základech. Trump nechce bránit státy, Musk rovnou vyzval k vystoupení

Miliardář Elon Musk opět vyvolal kontroverzi svým výrokem, že Spojené státy by měly vystoupit z NATO a přestat financovat obranu Evropy. Na své sociální síti X v neděli podpořil názor, že USA by měly z aliance odejít „hned teď“ a následně dodal: „Opravdu bychom měli.“ Jeho komentáře přicházejí v době, kdy se budoucnost Severoatlantické aliance ocitá v nejistotě, a neobjevují se poprvé.

Může NATO přežít bez USA? I bez amerických vojáků má větší armádu, než se zdá

Evropa se ocitá v situaci, kdy už nemůže spoléhat na to, že Spojené státy budou nadále garantem bezpečnosti NATO, jak tomu bylo téměř osm desetiletí. Prezident Donald Trump otevřeně vyjadřuje nedůvěru vůči ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, stále častěji naznačuje ochotu spolupracovat s Vladimirem Putinem a nyní dokonce zpochybňuje samotný princip obrany spojenců, pokud nebudou dostatečně přispívat do aliančního rozpočtu.

Trump pošlapal základní princip NATO: Nebudu je bránit, pokud nezaplatí

Prezident Donald Trump ve čtvrtek otevřeně zpochybnil klíčový princip Severoatlantické aliance, podle kterého útok na jednoho člena znamená útok na všechny a vyžaduje kolektivní odpověď. V rozhovoru s novináři během podpisu zákona v Oválné pracovně Trump naznačil, že by mohl přehodnotit závazky USA k alianci, pokud členské státy nesplní jeho opakované požadavky na vyšší výdaje na obranu.

Sledujeme rozpad NATO? Aliancí otřásá Trump, Orbán i Slovensko

Důvěra mezi členskými státy NATO ohledně sdílení zpravodajských informací byla dlouhodobě křehká. Nyní se však situace ještě více komplikuje kvůli politickým otřesům, které vyvolává současný prezident USA Donald Trump. Jak uvedlo několik současných i bývalých aliančních a bezpečnostních činitelů, členové NATO začínají být stále obezřetnější, pokud jde o výměnu citlivých informací.

Analýza

Evropa je v těžké situaci. „Ocelový dikobraz“ bude stát miliardy, koalice ochotných musí fungovat bez mandátu NATO

Rodící se „koalice ochotných“ by mohla představovat adekvátní náhradu za americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Současná administrativa v Bílém domě se rozhodla definitivně odvrhnout závazky vyplývající z Budapešťského memoranda z roku 1994, stejně jako to učinil Kreml v roce 2014 – a tíha bezpečnostních garancí tak nyní spočívá na bedrech Evropy. Ať už se tato koalice zaměří na proměnu Ukrajiny v „ocelového dikobraza“ nebo na urychlení jejího vstupu do Evropské unie, bude muset najít přesvědčivé důvody pro takové kroky.

NATO nečelí prvnímu problému v historii. USA v minulosti tlačily na Evropu, aby přijala Ukrajinu

Donald Trump se vždy profiloval spíše jako zastánce transakčního přístupu než jako podporovatel transatlantických vztahů. Autor knihy The Art of the Deal (Umění uzavírat dohody) už během svého prvního prezidentského období jasně deklaroval, že podle něj je NATO pro USA špatnou dohodou. Veřejně kritizoval evropské spojence, zejména Německo, za to, že nevydávají dostatek prostředků na obranu a nechávají Spojené státy platit většinu nákladů.

Kolik HPD dát na obranu? Pobaltí žádá 3 %, Trump 5 %, Macron stanovil první evropský cíl

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval evropské země k výraznému navýšení ročních obranných výdajů na více než 3 % HDP. Prohlásil to po účasti na mimořádném summitu o Ukrajině v Londýně.