Rutte: NATO čelí opakovaným sabotážím, hybridním útokům a dronům. Prozradil, o co se Rusko snaží

Rutte vyzval členské státy aliance ke klidu a k pokračování v dosavadní vojenské i finanční pomoci Ukrajině. Termín hybridní hrozba označil za poněkud zavádějící, neboť podle něj plně nevystihuje závažnost situace, které evropské země čelí. NATO podle jeho slov disponuje všemi potřebnými možnostmi reakce, z nichž některé jsou veřejně viditelné a jiné zůstávají skryté. Generální tajemník rovněž přivítal postupy, kdy jednotlivé členské státy veřejně označují Rusko za viníka konkrétních incidentů na svém území.

Jedním z příkladů takového postupu je Estonsko, které veřejně připsalo srpnový žhářský útok na svou obrannou společnost právě Ruské federaci. Moskva však tato obvinění ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova neprodleně odmítla. Peskov prohlásil, že tvrzení estonské strany jsou zcela neopodstatněná, unáhlená a nemají žádný reálný základ. Mluvčí Kremlu dodal, že ruská strana nemůže taková obvinění brát vážně a nebude se jimi podrobněji zabývat.

Litevský premiér Mindaugas Sinkevičius na setkání potvrdil, že ruské akce jsou stále agresivnější a méně zdrženlivé. Jako příklady zmínil nedávné incidenty v Litvě, Polsku i Německu a připomněl sestřelení dronu v litevském vzdušném prostoru. Sinkevičius však zároveň mírnil varování některých evropských států před bezprostředně hrozícím vojenským konfliktem v řádu týdnů či měsíců. Podle litevského předsedy vlády neexistují žádné zpravodajské důkazy o tom, že by se Rusko aktuálně připravovalo k přímému vojenskému úderu na země NATO.

Litva patří v rámci Severoatlantické aliance k zemím s nejvyššími výdaji na obranu, které přesahují pět procent jejího hrubého domácího produktu. Premiér Sinkevičius při této příležitosti pozval generálního tajemníka aliance na oficiální ceremoniál spojený s trvalým rozmístěním německé brigády na litevském území. Rutte v reakci uvedl, že aliance v současnosti aktivně posiluje svou integrovanou protivzdušnou a protiraketovou obranu. Součástí těchto opatření je také přizpůsobení obranných systémů na východním křídle aliance novým hrozbám spojeným s využitím dronů.

K celé situaci se vyjádřil také vrchní velitel sil NATO Alexus Grynkewich během svého vystoupení v Evropském parlamentu. Podle Grynkewiche je primárním cílem současných ruských operací vyvolat pocit vážného bezpečnostního ohrožení mezi obyvateli západních států. Moskva se tak snaží přimět veřejnost k tlaku na vlastní vlády, aby zdržely nebo zcela zastavily poskytování pomoci Ukrajině pro svou vlastní bezpečnost. Podle představitelů NATO je proto nutné na tyto taktiky veřejně poukazovat a ukázat Rusku, že jeho strategie nefunguje.