Švýcarsko odmítlo zpřísnění neutrality. Dál může zavádět sankce proti Rusku, rozhodli lidé

Podle oficiálních údajů hlasovalo proti návrhu 70 procent účastníků referenda. Volební účast se v celé zemi pohybovala 47 procent. Odmítavý postoj zaujalo zhruba sedm z deseti švýcarských občanů a výsledek hlasování tak potvrdil, že veřejnost dává přednost dosavadnímu flexibilnějšímu pojetí zahraniční politiky.

Schválení iniciativy by znamenalo zásadní změnu ve výkladu neutrality, která je v ústavě zakotvena již od roku 1848. Nová pravidla měla zemi striktně zakázat vstup či účast v jakýchkoli vojenských nebo bezpečnostních aliancích. Zákaz se měl vztahovat také na uvalování samostatných sankcí vůči jakýmkoli nepřátelským státům. Neutrální status měl být podle navrhovatelů uplatňován bezvýjimečně za všech okolností.

Předkládaný návrh vyvolával značné obavy především v souvislosti s postojem ke konfliktu na Ukrajině. V případě jeho přijetí by Švýcarsko nemohlo zavádět sankce vůči Rusku bez předchozího schválení Radou bezpečnosti Organizace spojených národů. V tomto orgánu však Moskva disponuje právem veta, což by jakákoli sankční opatření fakticky znemožnilo. Právě z tohoto důvodu ruské úřady tuto iniciativu otevřeně podporovaly.

Celou iniciativu s názvem „Za zachování švýcarské neutrality“ předložila pravicová organizace Pro Schweiz. Zástupci tohoto uskupení dlouhodobě tvrdili, že neutralita musí být uplatňována vždy a bez výjimek. Odmítali dosavadní praxi, kdy se pravidla přizpůsobovala konkrétním případům a aktuální politické situaci. Podle jejich názoru jakékoli odchýlení od přísného neutrálního postoje poškozovalo zájmy a pověst země.

Švýcarsko v současné době v podstatné míře přebírá sankční opatření vyhlášená Evropskou unií vůči Moskvě. Vláda v Bernu postupuje v koordinaci s evropskými partnery a postupně rozšiřuje své sankční seznamy. K poslednímu významnému rozšíření došlo v polovině srpna v návaznosti na dvacátý sankční balíček Evropské unie. Tento přístup se stal hlavním terčem kritiky ze strany zastánců přísnější neutrality.

Proti ústavní změně se oficiálně postavila jak švýcarská spolková vláda, tak obě komory parlamentu. Představitelé státu opakovaně vyzývali občany, aby návrh v referendu odmítli. Spolkový radní Ignazio Cassis, který řídí švýcarský rezort zahraničních věcí, uvedl, že dosavadní systém neutrality se plně osvědčil. Podle vlády poskytuje současný právní rámec zemi dostatečný prostor pro obhajobu jejích zájmů.

Švýcarští voliči budou o otázkách spojených s neutralitou a bezpečností rozhodovat znovu v průběhu letošního roku. Na listopad je naplánováno další referendum, které se zaměří na pravidla vývozu zbraní. Občané budou posuzovat, zda je stávající legislativa stále vyhovující, nebo zda by měl být povolen export zbraní do vybrané skupiny dvaceti pěti převážně západních zemí. Tato výjimka by platila i v případě, že jsou tyto státy zapojeny do probíhajícího vojenského konfliktu.

Případná změna pravidel pro vývoz zbraní by upevnila vazby Švýcarska se západními zeměmi. Současně by tento krok mohl zvýšit příjmy domácího obranného průmyslu z exportu. Hlasování o zbrojních vývozech v listopadu naváže na nedělní referendum o ústavním zakotvení neutrality. Výsledky hlasování ukazují, že občané prozatím upřednostňují zachování dosavadního stavu.