Trump tvrdě narazil. Vyzval Evropu k vystoupení z Haagu, lídři ho hromadně odmítli

Irský premiér Micheál Martin během svého vystoupení v sídle OSN potvrdil neochvějnou podporu tribunálu ze strany své země. Zdůraznil, že Irsko se důrazně staví proti všem snahám o podkopání autority a fungování této soudní instituce. V souvislosti s konfliktem na Ukrajině upozornil na nutnost pohnat Rusko k odpovědnosti za spáchané činy a válečné zločiny. Podle irského předsedy vlády je nezbytné, aby byly veškeré sankce a nátlakové kroky namířené proti soudu ihned odvolány.

Podobně rozhodný postoj zaujal také nizozemský premiér Rob Jetten, který v projevu reagoval na narůstající výpady proti soudu. Ačkoli přímo nejmenoval amerického prezidenta, položil přítomným delegátům otázku, jak může někdo vystupovat proti stíhání těch nejzávažnějších zločinů. Vyzval mezinárodní společenství k jasné odpovědi a vyslání vzkazu, aby všichni kritici nechali soud i další mezinárodní instituce na pokoji. Jeho slova se střetla s hlasitým potleskem přítomných zástupců jednotlivých členských států.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk potvrdil, že Německo výzvu k opuštění tribunálu v žádném případě nevyslyší. Označil soud za zásadní instituci a připustil, že v této oblasti existují neslučitelné rozdíly mezi přístupem Washingtonu a evropských vlád. Předseda Evropské rady António Costa dodal, že Evropská unie stojí pevně za tribunálem i jeho zaměstnanci. Jakékoli výhrůžky nebo útoky vůči představitelům soudu označil šéf Evropské rady za zcela nepřijatelné.

Donald Trump ve svém projevu apeloval na všechny členské státy, aby z organizace okamžitě vystoupily. Prohlásil, že Spojené státy nikdy nedovolí, aby byli američtí vojáci nebo jiní občané vyšetřováni či souzeni protiamerickým tribunálem. Jedinou zemí, která na Trumpovu výzvu bezprostředně reagovala, se stal tichomořský ostrovní stát Nauru. Prezident Nauru David Adeang oznámil záměr formálně odstoupit od Římského statutu s odkazem na údajnou nerelevantnost soudu, což uvítali američtí diplomati.

Proces vystoupení z Mezinárodního trestního soudu však není podle právních odborníků rychlý ani jednoduchý. Odborník na mezinárodní právo Sergej Vasiljev vysvětlil, že odstoupení nabývá účinnosti až rok po doručení oficiálního oznámení depozitáři smlouvy. Stát má navíc povinnost plně spolupracovat při všech řízeních, která byla zahájena před nabytím účinnosti jeho odchodu. Záměr opustit struktury soudu nedávno oznámily také Niger, Burkina Faso, Mali, Venezuela a Čad, zatímco Maďarsko po změně vlády svůj předchozí proces vystoupení zvrátilo.

Spory mezi Donaldem Trumpem a Mezinárodním trestním soudem trvají již od jeho prvního funkčního období, kdy soud požádal o vyšetřování údajných válečných zločinů v Afghánistánu. Napětí se opět vyostřilo v souvislosti s vyšetřováním jednání izraelské armády v Pásmu Gazy a vydáním zatykačů na izraelské představitele. Bílý dům následně vyhlásil národní stav nouze a uvalil na soud i jeho pracovníky sankce s odůvodněním, že orgán ohrožuje americkou suverenitu. Americká administrativa deklarovala úsilí systematicky omezit schopnost tribunálu fungovat a provádět vyšetřování.

Sankční opatření se v nedávné době dotkla přímo předsedkyně soudu Tomoko Akaneové i vedoucího žalobce Abdoulayeho Seyeho. Mezinárodní trestní soud označil tyto kroky za nehorázný útok na nezávislost nestranné soudní instituce fungující na základě mezinárodního mandátu. Proti legitimitě uvalených sankcí se postavilo téměř čtyřicet organizací občanské společnosti, které podaly právní vyjádření na podporu žaloby u amerického soudu. Římský statut ratifikovaný více než stovkou zemí tak nadále čelí silnému tlaku ze strany Spojených států.