Ukrajinská armáda podniká třikrát více dronových útoků než Rusko

Analýza vycházela z oficiálních zpráv ukrajinského letectva a denních hlášení ruského ministerstva obrany. Zpracované databáze však obsahují určité nepřesnosti, neboť ukrajinská protivzdušná obrana nezaznamená všechny odpalované ruské zbraně. Na ruské straně navíc dochází k výraznému zkreslování a nadsazování údajů o zničené ukrajinské technice. Zatímco Moskva tvrdí, že zničila již téměř osmnáct tisíc ukrajinských bezpilotních strojů, nezávislé západní odhady uvádějí pouze zhruba čtyři tisíce šest set vypuštěných ukrajinských dronů.

Během sledovaného stodenního období zaznamenala ukrajinská strana odpal přibližně šestnácti tisíc ruských dronů různých typů. Ruské ministerstvo obrany ve stejném čase deklarovalo zneškodnění čtyřiačtyřiceti až pětapadesáti tisíc ukrajinských dronů dlouhého dosahu. Tento propastný rozdíl v číslech naznačuje, že Kyjev vysílá na ruské cíle podstatně větší množství bezpilotních strojů. Poměr sil ve prospěch Ukrajiny se potvrzuje i při hodnocení nejrozsáhlejších vzdušných útoků.

Rusko během sta dnů podniklo dva masivní údery s více než čtyřmi stovkami dronů a pět útoků přesahujících dvě stě padesát strojů. Tyto operace směřovaly především na Kyjev, kde zasáhly obytné domy a infrastrukturu, a dále na železniční či průmyslové objekty po celé zemi. Ukrajina podle ruských tvrzení uspořádala nejméně tři útoky, do kterých zapojila přes tisíc bezpilotních strojů. Nejsilnější ukrajinský nálet proběhl v druhé polovině srpna, kdy Ruská federace hlásila zničení více než tisíce sta ukrajinských dronů.

Ukrajinské operace se od těch ruských liší především z hlediska výběru cílů a celkového zaměření. Zatímco ruské údery opakovaně zasahují civilní obyvatelstvo, ukrajinské drony směřují na vojensky a hospodářsky významné objekty. Kyjev zaměřuje své vzdušné síly na ruskou energetickou infrastrukturu, vojenské výrobní závody, velitelství a sklady munice. Ukrajinská strana se tím snaží systematicky oslabovat vojenský potenciál a logistické zázemí protivníka.

Porovnání samotného počtu dronů však neposkytuje úplný obraz o způsobených škodách na obou stranách konfliktu. Rusko disponuje rozsáhlým raketovým arzenálem a své dronové vlny pravidelně doplňuje balistickými, plochými i protilodními střelami. Ukrajinský letecký průmysl naopak nemá dostatek prostředků na provádění masivních raketových úderů kvůli vysokým finančním nákladům a neustálým útokům na své zázemí. Obrana před ruskými balistickými raketami je tak pro Ukrajinu závislá na dodávkách západních systémů.

Ruské raketové údery způsobují na ukrajinském území značné ztráty na životech i majetku. Na počátku července zasáhlo Rusko ukrajinské území téměř pěti stovkami dronů a sedmdesáti čtyřmi raketami, což si vyžádalo tři desítky obětí. Během prvních tří záříjových týdnů zachytila ukrajinská obrana přes dva tisíce proudových dronů a více než sto raket. V důsledku těchto útoků zahynuly stovky civilistů, především kvůli zbraním, proti kterým nemá ukrajinská obrana dostatečné protizbraně.

Z hlediska celkové hmotnosti výbušnin však ukrajinské drony dokáží ruské raketové útoky předčit. Při rozsáhlém ukrajinském náletu tisíce strojů tvoří většinu flotily drony typu FP-1 se sto kilogramy výbušniny, doplněné lehčími drony Sičen či Morok a proudovými stroji. Taková útočná vlna dokáže na cíle v Rusku dopravit padesát pět až sedmdesát pět tun výbušného materiálu. Proti tomu největší ruské raketové údery obsahují přibližně třicet osm až čtyřicet tun výbušnin v raketách a dalších dvacet pět tun v doprovodných dronech.

Ruské balistické rakety mají oproti dronům výhodu ve vysoké rychlosti a schopnosti hlubokého průniku do konstrukce cílů. Jediná těžká raketová hlavice tak způsobuje koncentrovanější destruktivní účinek než několik menších dronových náloží. Množstevní převaha ukrajinských dronů však hraje v konvenční válce klíčovou roli. Záznamy ukazují, že prakticky každý ukrajinský úder dosahuje úspěšných zásahů ruských cílů, a to zhruba třikrát častěji než v případě ruských útoků na Ukrajině.