Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

K mnichovskému incidentu došlo počátkem září, kdy neznámí pachatelé hodili ze zrychlujícího vozidla dvě zápalné pumy na staveniště. Místo se nacházelo v bezprostředním sousedství centrály zbrojních a technologických koncernů Rohde & Schwarz a Helsing, přičemž druhý jmenovaný dodává bezpilotní letouny ukrajinské armádě. Vzniklý požár se záchranářům podařilo rychle uhasit a druhou nálož pyrotechnici bezpečně zneškodnili. Policie následně zadržela muže a ženu bulharské státní příslušnosti, kteří měli podle informací deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung působit v týmu řízeném ze Slovenska.

Srpnový útok v Lipsku byl zaměřen na ukrajinský transportní letoun Antonov naplněný desítkami tisíc litrů paliva. Dron naložený výbušninou zasáhl křídlo stroje, roznětka však při dopadu selhala a k masivnímu požáru nedošlo. Podle zjištění investigativců plánovala a realizovala tuto akci buňka pod vedením šéfa sabotážních operací GRU Denise Smoljaninova. Výbušný bezpilotní prostředek byl před samotným útokem ukryt v tajném zemním úkrytu nedaleko Merseburgu.

Vyšetřovatelé zjistili, že v týž čas operoval ze Slovenska další diverzní tým vytvořený ruskou rozvědkou. Jeho cílem bylo provést sabotáž v závodě ukrajinské firmy Skyeton v Hanišce u Prešova, která vyrábí průzkumné drony. Plánovaný útok na slovenské území se však bezpečnostním složkám podařilo včas překazit. V souvislosti s tímto případem byli na konci srpna zatčeni občané Lotyšska a Ukrajiny, přičemž dalšího podezřelého Lotyše zadržela policie v Hamburku.

Ruská vojenská služba GRU pro tyto účely využívá a rozvíjí své specializované struktury pro tajné operace a diverzi. V minulosti stála známá jednotka 29155 za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 nebo za otravou Sergeje Skripala v britském Salisbury. V současné době tyto úkoly přebralo oddělení pro speciální úkoly známé pod zkratkou DSS. Tato složka buduje po celé Evropě logistickou síť, ze které následně koordinuje útoky.

Po vyhoštění stovek ruských diplomatů a špionů z evropských zemí musela rozvědka změnit svou dosavadní taktiku. K samotnému provedení žhářských a sabotážních akcí nyní často rekrutuje takzvané agenty nízké úrovně prostřednictvím šifrované aplikace Telegram. Náboráři oslovují drobné zločince, proruské sympatizanty či bývalé žoldnéře, kterým za provedení akce platí v kryptoměnách. Tito lidé nemají žádný výcvik a při provádění úkolů často postupují amatérsky.

Příprava složitějších operací vyžaduje ze strany rozvědky měsíce až roky plánování a koordinace. Na koordinaci se podílejí i další ruské bezpečnostní složky, jako je civilní kontrarozvědka FSB nebo zahraniční rozvědka SWR. Zpravodajské služby rovněž využívají základny v Kaliningradské oblasti k výcviku personálu pro sabotáže v týlu nepřítele. Zadání a termíny pro tyto akce vycházejí podle západních služeb přímo z prezidentské administrativy Vladimira Putina.

Při zakrývání své činnosti kombinuje ruská služba moderní šifrovanou komunikaci s klasickými metodami ze studené války. V terénu využívá tajné zemní úkryty pro uschování zbraní, výbušnin i bezpilotních prostředků. Podobný úkryt obsahující ostré pistole a střelivo objevily německé orgány již v létě roku 2025 v lese na hranici Berlína a Braniborska. Tyto deponované zbraně mohou sloužit k provádění cílených likvidací vybraných osob.

Kromě samotných logistických řetězců se potenciálním terčem útoků stávají také čelní představitelé zbrojních společností. V roce 2024 se podařilo zmařit chystaný atentát na šéfa německého zbrojního koncernu Rheinmetall Armina Pappergera. Ruské ministerstvo obrany navíc zveřejnilo seznam evropských podniků zapojených do ukrajinské vojenské výroby. Zveřejňování těchto seznamů a hrozby vůči výrobcům tvoří součást psychologické války Kremlu.

Poškozený transportní letoun v Lipsku nakládal před útokem munici pro Ukrajinu v několika evropských zemích včetně Německa a Francie. Incident tak sloužil jako varovný signál pro všechny evropské spojence podporující napadenou zemi. Provedení akce v nočních hodinách naznačuje podle bezpečnostních zdrojů snahu vyhnout se masovým obětem na životech. Ruská strana však tímto způsobem dává najevo ochotu zasahovat do cílů na území členských států Severoatlantické aliance.