Budeme muset zvýšit daně, připustila Schillerová. Vláda se přitom zavázala, že to neudělá

Šéfka státní pokladny ve svém vystoupení otevřeně přiznala, že stát musí reagovat na vývoj v oblastech, kde v poslední době výrazně vzrostly zisky. Výslovně zdůraznila, že se v žádném případě nechce vracet ke konceptu superhrubé mzdy. Připravovaná opatření se mají zaměřit na vybrané sektory a oblasti spotřeby. Ministerstvo financí v současnosti chystá konkrétní legislativní návrhy, které tyto změny upraví.

Podle plánů ministerstva financí je nutné legislativu připravit s dostatečným předstihem. Schillerová uvedla, že příprava zákonů musí proběhnout tak, aby nová pravidla nabyla účinnosti přibližně v polovině roku 2027. Členové vlády si podle jejích slov uvědomují časovou náročnost celého legislativního procesu. Ministryně následně znovu potvrdila, že vládní koalice k úpravám daňového systému přistoupí.

Úpravy daňových sazeb mají přinést významné finanční prostředky do státního rozpočtu. Ministryně financí počítá s tím, že v průběhu roku 2027 uspoří kombinací vyšších příjmů a nižších výdajů přibližně 20 miliard korun. Částka by podle jejích odhadů mohla v konečném součtu dosáhnout i vyšší sumy. Zhruba polovinu z této celkové plánované úspory má tvořit právě navýšení příjmové stránky rozpočtu prostřednictvím daní.

Prohlášení o zvyšování daní však představuje výrazný posun oproti oficiálním závazkům kabinetu. Vláda premiéra Andreje Babiše se ve svém programovém prohlášení výslovně zavázala k tomu, že žádné daně zvyšovat nebude. Tento slib byl jedním z klíčových bodů společného programu vládních stran. Současné záměry ministerstva financí tak zakládají rozpor s původním písemným příslibem občanům.

Vládní koalici tvoří hnutí ANO společně s Motoristy a hnutím SPD. Všechny tyto subjekty se pod zmíněné programové prohlášení podepsaly s deklarovaným cílem zachovat daňovou zátěž. Přesný rozsah chystaných daňových změn a jejich dopad na různé skupiny obyvatelstva bude předmětem dalekosáhlých jednání. Příprava konkrétních paragrafových znění v současnosti probíhá na ministerstvu financí.

Babiš už dříve zmínil možné zvýšení srážkové daně z dividend, která v České republice v současnosti dosahuje 15 procent. Pro srovnání v sousedním Německu činí základní sazba z kapitálových výnosů 25 procent a v Rakousku dokonce 27,5 procenta. Premiér upozornil na to, že ze země ročně na dividendách odchází přibližně 280 miliard korun. Vláda proto podle jeho slov hledá cesty, jak tuto situaci řešit.

Kabinet zvažuje také zavedení vyššího zdanění pro majitele investičních nemovitostí. Podle premiéra by se nejednalo o plošné navýšení daně z nemovitých věcí, ale o cíleně vyšší sazbu pro osoby vlastnící větší množství bytů či domů. Příslušné změny by Babiš rád prosadil již v průběhu následujícího roku. Výnos z daně z nemovitostí však v současnosti plyne kompletně do rozpočtů obcí, takže státní rozpočet by získávané prostředky pocítil až v případě úpravy rozpočtového určení daní.

Ministryně financí Alena Schillerová podle webu Novinky chystá zvýšení spotřebních daní, které se mají týkat například hazardu, nikotinových sáčků nebo tabákových výrobků. Od těchto opatření si však státní rozpočet slibuje příjmy pouze v řádu několika miliard korun. V otázce možného zdanění tichého vína zatím uvnitř vládní koalice panuje nejednota. Zatímco premiér Babiš i předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora by zdanění uvítali, ministryně Schillerová takový krok odmítá s tím, že jde o záležitost k řešení na evropské úrovni.

Vláda ve svých plánech spoléhá na hospodářský růst podpořený investicemi a efektivnější výběr daní i povinného pojistného. K vyšším příjmům má přispět znovuzavedení elektronické evidence tržeb, od něhož si ministryně financí slibuje přes 14 miliard korun ročně. Další finanční prostředky má zajistit projekt Kobra 26 zaměřený na potírání nelegálního zaměstnávání a s ním spojených daňových úniků.