Matoucí prohlášení Lavrova: Přípravu Evropy na válku s Ruskem označil za proroctví, zároveňse jí vysmál

Podle Lavrova evropské země investují obrovské množství financí do zbrojní výroby, což může podle jeho slov vést k nebezpečnému vývoji. Šéf ruské diplomacie varoval, že v případě případného útoku ze strany Evropy nebude Moskva s reakcí váhat. V této souvislosti připomněl dřívější tvrzení ruského prezidenta Vladimira Putina, podle nichž by případný přímý konflikt skončil velmi rychle. Ruská ujištění o nepřítomnosti útočných plánů však odpovídají rétorice, kterou Kremlem používal již v minulosti.

Představitelé Ruské federace opakovaně odmítali záměr zaútočit na Ukrajinu před anexí v roce 2014 i těsně před zahájením plnohodnotné invaze. Během svého vystoupení v Radě bezpečnosti OSN Lavrov nadále používal pro probíhající válečný konflikt označení speciální operace. Mimo jiné prohlásil, že by si Ukrajina zachovala své původní hranice, pokud by evropské země nezasahovaly do situace. Ruský prezident Vladimir Putin rovněž před novináři tvrdil, že Rusko nepřipravuje žádné vojenské akce proti Evropě.

Putin však ve svých výrocích zároveň obvinil pobaltské státy z údajného porušování práv rusky mluvícího obyvatelstva. Pro svá obvinění nepředložil žádné konkrétní důkazy a neupřesnil ani formu plánované ruské reakce. Moskva tyto argumenty o ochraně ruskojazyčných obyvatel v minulosti opakovaně využívala k ospravedlnění agresivních kroků vůči svým sousedům. Ruský prezident zároveň označil bezpečnostní obavy Estonska za politické klaunství.

Agresivní výzvy zaznívají i od dalších vysoce postavených ruských představitelů. Místopředseda Ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv pohrozil vymazáním Litvy z mapy v případě, že by na jejím území byly rozmístěny jaderné zbraně. Tvrdil přitom, že západní spojenci z Aliance by se neodvážili aktivovat článek pět o kolektivní obraně. Na tyto hrozby reagují evropské země posilováním své vlastní obrany a infrastruktury.

Zvýšené vojenské úsilí v Evropě je přímou reakcí na narůstající intenzitu ruských hybridních hrozeb. V posledních měsících se téměř zdvojnásobil počet narušení vzdušného prostoru drony, sabotážních akcí a kybernetických útoků na evropskou infrastrukturu. Některé členské státy Evropské unie tyto koordinované incidenty již otevřeně popisují jako přímé útoky. Litva v reakci na to posílila ochranu klíčových objektů a Spojené státy potvrdily novou rotaci svých jednotek v zemi.

V průběhu summitu v New Yorku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval před dalšími ruskými operacemi. Podle něj by se terčem útoků drony, raketami nebo dokonce pozemní operace mohla stát další evropská země. Moskva se tím podle ukrajinského lídra snaží rozbít jednotu Západu a odvrátit pozornost od vlastních těžkých ztrát na bojišti. Mezitím se odehrála první schůzka ministrů zahraničí Německa a Ruska od začátku invaze.

Vyjádření ruského ministra zahraničí přišla v době, kdy Kyjev a Washington stupňují úsilí o ukončení válečného konfliktu. Skupina padesáti jedné země podepsala společné prohlášení vyzývající Moskvu k úplnému příměří a zahájení smysluplných jednání. Ruský prezident Putin přenesl odpovědnost za stávající diplomatický pat na ukrajinskou stranu. Ukrajinský prezident Zelenskyj toto tvrzení odmítl s tím, že si Moskva vždy najde záminku, aby se vyhnula přímým třístranným rozhovorům.