Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že Řím umožnil pěti stům amerických vojenských letadel vzlétnout z hlídaných základen v Itálii během úderů Spojených států a Izraele na Írán.
Toto vyjádření okamžitě vyvolalo na italské politické scéně ostrou vlnu nevole. Rutte v rozhovoru pro televizní stanici Fox News před svým washingtonským setkáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem zdůraznil, že jednotliví evropští spojenci dávali své základny k dispozici jeden za druhým, což v celkovém součtu znamenalo čtyři až pět tisíc vzletů na podporu operace Epic Fury. Podle jeho slov tak Evropa fakticky funguje jako platforma pro promítání americké vojenské síly.
Vláda italské premiérky Giorgii Meloniové přitom předtím opakovaně deklarovala, že pro lety na Blízký východ schválila výhradně logistické a technické operace, které jasně vymezuje bilaterální smlouva o využívání amerických základen na italském území.
Rutteho slova proto tvrdě zkritizoval italský ministr obrany Guido Crosetto, který je označil za zcela klamná a zdůraznil, že veškeré lety probíhaly v naprostém souladu s platnými mezinárodními dohodami. Domácí opozice nicméně na obhajobu kabinetu nepřistoupila a obvinila Meloniovou z klamání veřejnosti i parlamentu, před kterým nyní požaduje okamžité vysvětlení celé situace.
Americká administrativa dlouhodobě vyčítá evropským partnerům nedostatečnou angažovanost ve společném tažení proti Íránu. Vedle Itálie šéf aliance v rozhovoru vyzdvihl také Rumunsko, jehož letiště muselo kvůli potřebám vojenských tankovacích letadel výrazně omezit běžný komerční provoz.
Finanční příspěvky evropských členů NATO označil Rutte za obrovské a ohromující, byť konkrétní čísla neuvedl. Reagoval tak na plány Washingtonu, který se chystá stáhnout část svých jednotek z Evropy s cílem přenést větší díl odpovědnosti za bezpečnost přímo na tamní státy. Generální tajemník zároveň podpořil dosavadní postup prezidenta Trumpa vůči Íránu a ocenil jeho kroky směřující k uzavření nynější prozatímní dohody.
Související
V muniční továrně nedaleko Říma došlo k masivnímu výbuchu
Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Astonomové odhalili nový meteorický roj. Přispěl k tomu i Čech
před 2 hodinami
Další změny v Plzni. Krčík odchází do Pardubic, Boháč posílí Artis Brno
před 3 hodinami
Schillerové zkritizoval rozpočet i Zeman. Připomněl zrušení superhrubé mzdy
před 4 hodinami
Prezidenta Pavla čeká cesta do Norska. Bude zastupovat Česko na pohřbu krále
před 5 hodinami
Policisté dokončili exhumaci ostatků Masaryka. Právo informovat si vyhradili žalobci
před 6 hodinami
Babiš se popasoval s kritikou návrhu rozpočtu. Je čas investovat, tvrdí premiér
před 7 hodinami
Německo nám v podstatě vyhlašuje válku, reaguje Lavrov na obvinění
před 8 hodinami
Postup do Evropské ligy a ještě tři posily. Do Plzně přišli Gabriel, Vavro a Pališčák
před 8 hodinami
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
před 9 hodinami
Babiš považuje Rusko za hrozbu. Premiér ujistil, že se lidé nemusí bát
před 10 hodinami
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
před 11 hodinami
Ministerstvo financí spustilo nový web k návratu EET
před 12 hodinami
Krakatoa se probudila. Letadla v Indonésii nemohou do vzduchu
před 13 hodinami
Za Brity se s norským králem rozloučí princ William. Dodrží se konvence
před 14 hodinami
Napětí v Íránu opět roste. Američané a Íránci na sebe opět útočili
před 14 hodinami
Witkoff a Kushner strávili tři hodiny s Putinem. Dnes budou jednat v Kyjevě
před 16 hodinami
Výhled počasí na další víkend. V Česku by mělo zapršet
včera
Sarah následuje Harryho a Meghan. Exmanželka Andrewa se má vrátit domů
včera
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
včera
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.
Zdroj: Jan Hrabě