Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu

Francouzská strana již aktivovala speciální síly rychlého nasazení, které provádějí hloubkové kontroly na klíčových hraničních přechodech. Přestože je Francie plnohodnotným členem schengenského prostoru bez vnitřních hranic, využívá k tomuto kroku výjimku v evropské legislativě, jež dočasné kontroly v případě vážných bezpečnostních hrozeb umožňuje. Zástupci ministerstva navíc potvrdili neustálou komunikaci se španělskými partnery s cílem koordinovat další postup.

Soudobé záběry zachycující davy lidí pronikající do Ceuty vyvolaly ostré reakce a vlnu politické kritiky napříč celým evropským kontinentem. Zejména pravicoví a konzervativní politici využili události k výzvám po celkovém přitvrzení evropské migrační politiky a nekompromisní ochraně vnějších hranic. Italská premiérka Giorgia Meloniová označila situaci za jasný důkaz selhání ochrany hranic a přímé ohrožení bezpečnosti celé Evropy.

Rozdílné pohledy evropských státníků na probíhající krizi naplno odhalily politické roztržky uvnitř Unie. Zatímco zástupci levice kritizovali postoj Itálie pro nedostatek solidarity se Španělskem, zástupci dalších zemí se postavili na stranu Říma. Zahraniční představitelé i zástupci některých politických stran dokonce otevřeně navrhli dočasné pozastavení účasti Španělska v schengenském systému, pokud Madrid nedokáže svou hranici efektivně uchránit.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila nelegální přechody hranic za zcela nepřijatelné a zdůraznila, že vstup do Evropské unie musí podléhat jasným pravidlům. Brusel již poslal do oblasti své zástupce a v součinnosti s unijními orgány pracují na usnadnění návratové politiky. Evropská komise zároveň vyjednává s marockými úřady, které signalizovaly ochotu spolupracovat na přebírání osob zasažených touto vlnou.

Kritice ze strany opozice čelí také samotný francouzský prezident a současný kabinet. Přední představitelé francouzské pravice požadují tvrdé omezení volného pohybu v rámci Schengenu výhradně na občany Evropské unie. Bývalí i současní konzervativní politici poukazují na to, že amnestie a legalizace pobytu pro statisíce nelegálních imigrantů, kterou dříve schválila španělská vláda, působí jako motivační faktor pro další migrační vlny.

Příčiny současného náhlého náporu na hranice Ceuty zatím nebyly oficiálně plně objasněny. Španělský premiér Pedro Sánchez se však zavázal k okamžité reakci a do zasažené exklávy vyslal armádní síly i policejní posily k obnovení pořádku. Úřady se snaží stabilizovat situaci přímo na místě, kam byla zaměřena také osobní návštěva vrcholných představitelů španělské vlády.

Španělská severoafrická enkláva Ceuta se potýká s nevídaným náporem migrantů, když během pouhých čtyřiadvaceti hodin proniklo z Maroka na její území přibližně 49 tisíc lidí. Lidé překonávali hranici po pevnině i mořem, přičemž mnozí z nich obeplouvali hraniční vlnolamy. Tento masivní příchod okamžitě zahltil kapacity města a vyvolal vážnou bezpečnostní i humanitární krizi.

Tragickou bilanci událostí podtrhuje smrt nejméně osmnácti osob, které se při pokusu o překonání mořského úseku utopily. Extrémní nárůst počtu příchozích je o to zásadnější, že odhadovaný počet migrantů představuje více než polovinu celkové populace tohoto města, která se pohybuje okolo 83 tisíc obyvatel.

Podle údajů španělských orgánů tvoří nejméně sedm tisíc z těch, kteří hranici překročili, nezletilé osoby bez doprovodu. Španělské ministerstvo vnitra v reakci na to zahájilo intenzivní jednání s Marokem s cílem zajistit co nejrychlejší návrat všech osob, které na španělské území vstoupily v rozporu se zákony.

Bezprostředním spouštěčem této vlny bylo nedávné rozhodnutí španělského Nejvyššího soudu. Ten rozhodl, že migranty zadržené na moři při pokusu o dosažení Ceuty nebo Melilly nelze okamžitě a v zrychleném režimu vracet zpět na marocké území, ale je nutné s nimi zahájit standardní právní řízení. Pašerácké sítě toto rozhodnutí okamžitě využily k mobilizaci tisíců lidí.