Zrušení devátých tříd nebude. Je to nekoncepční výplod okurkové sezony, tvrdí Plaga

Katalyzátorem celé debaty se stala argumentace sněmovního předsedy, podle níž by zrušení posledního ročníku základní školy přineslo státnímu rozpočtu roční úsporu ve výši padesáti miliard korun. Tento propočet vycházel ze studijních podkladů vypracovaných na ministerstvu financí. Plaga však celou částku jednoznačně zpochybnil s tím, že jde o zcela smyšlený údaj, který nevychází z reálných ekonomických ani systémových dopadů na vzdělávací soustavu.

Při podrobnější analýze finančních dopadů by podle vedení resortu školství takový krok naopak vedl k dočasnému výraznému prodražení systému. Pokud by totiž došlo ke sloučení ročníků a masivnímu přesunu žáků ze základního na střední stupeň v jednom roce, vznikl by extrémně silný ročník, který by musel projít celým středoškolským vzděláváním. Vzhledem k tomu, že náklady na jednoho středoškoláka jsou znatelně vyšší než na žáka základní školy, systém by v následujících letech vyžadoval podstatně více finančních prostředků.

Ministr Plaga o celé záležitosti již osobně jednající s předsedou vlády a ujistil veřejnost, že plány na rušení devátých tříd rozhodně nejsou na pořadu dne. Klíčové pro něj bylo vysvětlit vedení kabinetu, že deklarované okamžité úspory jsou pouhou iluzí. Zástupci resortu navíc zdůrazňují, že oficiální stanovisko ministerstva financí se s argumentací školství ztotožňuje a plošné rušení ročníku rovněž nepodporuje.

Kromě finančních aspektů poukazuje vedení resortu na zásadní systémové a obsahové překážky. Český vzdělávací systém v současnosti spoléhá na to, že základní školy dokáží žákům předat stále širší penzum znalostí a dovedností. Po školách je čím dál častěji požadována integrace nových témat, jako je mediální gramotnost, práce s digitálními technologiemi či prevence rizikového chování. Zkrácení docházky o celý jeden rok bez celkové proměny učebních plánů by znamenalo neúměrný tlak na výuku.

Dalším důležitým faktorem je zralost dětí při rozhodování o jejich budoucí profesní dráze. Současné nastavení, kdy se žáci o svém dalším směřování na střední školy rozhodují až v patnácti letech, považuje odborná veřejnost za rozumné a odpovídající jejich věku. Poptávka po všeobecném vzdělání navíc stále roste a předčasná specializace žáků bez dostatečného základu by mohla mít negativní dopad na jejich pozdější uplatnění na trhu práce.

Resort školství se plošným strukturálním změnám do budoucna zcela nebrání, vyžaduje však, aby jakékoliv úpravy vycházely z ucelené koncepce, nikoliv z jednotlivých škrtů. Případná diskuse o délce základní docházky by podle ministra musela být úzce propojena s navazujícími stupni školství, tedy se změnou struktury středních škol, délkou předškolního vzdělávání i flexibilitou vysokoškolského studia.

Odmítavý postoj k překotným změnám vychází také z faktu, že případný zásah do délky povinné školní docházky není obsažen ve vládním programovém prohlášení. Školy, učitelé i rodiče tak mohou zůstat uklidněni, neboť v nejbližších letech k žádnému rušení devátých tříd nedojde. Jakékoliv spekulace o tom, že by k této změně mělo dojít v nejbližších školních letech, jsou podle ministerstva zcela mimo realitu.

Základním cílem vzdělávací politiky státu podle Plagy nemá být mechanické snižování výdajů, ale vybudování vzdělané a konkurenceschopné společnosti. Ekonomický přínos občanů pro stát závisí na kvalitě a hloubce získaného vzdělání, nikoli na tom, zda vstoupí na trh práce o rok dříve. Tupé škrty v rozpočtu kapitoly školství by v dlouhodobém horizontu mohly napáchat zásadní škody na hospodářském růstu i životní úrovni obyvatel.

Osobní zkušenosti jednotlivců z minulosti, kdy se systém docházky měnil, nelze podle odborníků brát jako univerzální návod pro řízení celého školství. Debata o efektivitě posledního ročníku základních škol sice může pokračovat, zásadní rozhodnutí však musí padnout na základě odborných dat a komplexní reformy výuky, nikoli pod tlakem neověřených čísel a populistických návrhů.