Levákům udělali jméno. Do dějin se zapsala celá řada umělců

Překvapivě velké zastoupení měli leváci mezi hudebníky a skladateli. Třeba takový barokní velikán v oboru komponování hudby, jako byl Johann Sebastian Bach, který je dodnes vnímán jako jeden z nejvýznamnějších hudebních géniů a jeho skladby byly a jsou vysoce ceněny. Bachova tvorba měla zásadní vliv na další generace hudebních skladatelů v dobách klasicismu, k nimž se řadili Wolfgang Amadeus Mozart nebo Ludwig van Beethowen. A také oni byli leváci.

Hudební skladatel a především slavný italský houslista počátku 19. století, Niccolo Paganini, byl také levákem. I přesto se stal světoznámým houslovým virtuosem a dodnes platí za toho nejlepšího v dějinách. Jméno Paganini je legendou a synonymem špičkových hráčů na hudební nástroje. Nadání se u něj projevilo již v útlém dětství, a to navíc jeho přísný otec rozvíjel, když ho nutil několik hodin denně cvičit na housle. Metoda rozvíjení talentu to byla poněkud krutá. Pokud chlapec udělal chybu nebo nechtěl trénovat, čekaly ho tvrdé tresty, jako bylo bití nebo hladovění. Netrvalo ovšem dlouho a Paganini sklízel úspěch. Již v devíti letech poprvé veřejně vystupoval na divadelních prknech a od té doby z pódia prakticky neslezl. Sláva však přinášela velmi mladému umělci i nepříjemnosti. Nemalé honoráře utopil v hazardu a značně se zadlužil. Jednou prý prohrál i vlastní housle, což mu nakonec bylo varováním, že má začít lepší život a s hazardem nadobro skoncoval. 

V oblasti vážné hudby se uplatnil i další italský levák: Enrico Caruso. Tento operní pěvec je dodnes považován za jednoho z nejlepších tenorů v dějinách. Ve své době, na počátku 20. století, byl jeden z nejznámějších zpěváků nejenom v operním světě. Caruso totiž dokázal výborně interpretovat i populární hudbu. Na kontě má přes 250 nahrávek na gramofonových deskách, které se velice dobře prodávaly. Až do konce svého nepříliš dlouhého života (zemřel ve věku 48 let) zářil v Metropolitní opeře v New Yorku.

Leváci byly i hollywoodské hvězdy stříbrného plátna. Z éry němého filmu je slavným levákem Charlie Chaplin. Londýnský rodák se z chudých poměrů dostal až do Hollywoodu a stal se jedním z nejslavnějších herců 20. století, a to díky své ikonické postavičce z grotesek – tuláka Charlieho s hůlkou, buřinkou a knírkem. Blíže představovat není potřeba ani herečku-levačku Gretu Garbo. Hollywoodská kráska švédského původu působila nejprve stejně jako Chaplin v němých filmech, taktéž ona pocházela z velmi chudé rodiny a svůj úspěch si tvrdě vydřela. Ačkoliv platila ze femme fatale, s muži neměla žádné časté románky, naopak nejraději trávila čas sama v ústraní. Večírky, to nebylo nic pro ni. Hereckou kariéru nakonec předčasně ukončila, protože nechtěla už být populární.

Levou rukou psali své povídky a romány mnozí spisovatelé. Slavný dánský pohádkář a jeden z největších autorů pohádek Hans Christian Andersen byl levák. Stejně tak i anglický spisovatel Lewis Carroll, autor známé Alenky v říši divů. Údajně mu právě pro postavu Alenky bylo inspirací jeho leváctví. Tato hrdinka byla totiž také levačka a v zrcadle se mohla spatřit tak, jak vypadají ostatní lidé – praváci. Levou rukou zaznamenával své slavné příběhy i americký spisovatel Mark Twain, Carrollův současník. Z Čech byl píšícím levákem kupříkladu Franz Kafka, pražský spisovatel židovského původu, autor světoznámých románů Zámek, Amerika nebo Proces. Známý je i pro svou povídkovou tvorbu – jeho Proměna vyšla v několika jazycích a dočkala se i několika filmových zpracování. 

Také ve výtvarném umění se výborně uplatnili leváci – a nebylo jich málo! Třeba všichni tři nejvýznamnější renesanční umělci byli leváci! Renesanční malíř a všestranně nadaný génius Leonarda da Vinci vytvořil levou rukou nejenom slavnou Monu Lisu nebo Dámu s hranostajem, ale i velkolepé fresky či návrhy svých přelomových vynálezů. I další italský renesanční umělec, Michelangelo, tvořil obrazy i plastiky levou rukou. Socha Davida, fresky v Sixtinské kapli nebo monumentální Pieta ve Vatikánu – i to jsou díla leváka. I třetí nejvýznamnější italský renesanční malíř, Raffael Santi, byl levák. Známé jsou především jeho madony. V následujícím barokním období malovali významní umělci levou rukou, kupříkladu Peter Paul Rubens, jehož dílo se dochovalo i v českých sbírkách (v Národní galerii nebo Obrazárně Pražského hradu).

Mezi malíři moderní doby působili rovněž leváci. Slavný Vincent van Gogh všechny svoje slunečnice (a další obrazy) namaloval levou rukou. A touto rukou se s největší pravděpodobností také zastřelil. Světoznámý secesní umělec českého původu Alfons Mucha taktéž patřil mezi leváky. Návrhy plakátů i velkolepá Slovanská epopej jsou tedy dílem levé ruky.