Nejvyšší soud na poslední chvíli povolil popravu Pikeové. Obě smrtící injekce přežila

Samotný průběh exekuce doprovázely výrazné komplikace a neobvyklé projevy ze strany odsouzené. Přítomní novináři popsali, že si Pikeová stěžovala na silnou bolest v paži, hlasitě chrápala a kopala nohama tak silně, že ze sebe shodila prostěradlo.

Vězeňská služba během incidentu opakovaně zatáhla závěsy v popravčí komoře, aby zamezila výhledu svědků. Obhájci v soudním podání podle NBC News potvrdili, že i po aplikaci obou stříkaček se smrtící chemií odsouzená neztratila vědomí a stále jí bilo srdce.

Na selhání exekučního protokolu okamžitě reagoval republikánský guvernér státu Tennessee Bill Lee. Oznámil, že nařizuje nezávislé vyšetřování třetí stranou, které má přesně objasnit příčiny selhání.

Guvernér zároveň rozhodl o pozastavení zbývajících plánovaných poprav v tomto roce. Mluvčí vězeňské služby přitom tvrdí, že úřad postupoval přesně podle schváleného protokolu a použitá chemikálie byla v minulosti vždy účinná.

Pokusu o popravu předcházel intenzivní právní boj, do kterého na poslední chvíli zasáhl Nejvyšší soud USA. Odvolací soud totiž ještě dopoledne vykonání trestu dočasně pozastavil, aby mohl přezkoumat tvrzení obhájců o závažném psychickém traumatu odsouzené.

Generální prokurátor však úspěšně požádal Nejvyšší soud o zrušení tohoto odkladu. S tímto krokem nesouhlasily tři liberální soudkyně, podle kterých bylo rozhodnutí o zrušení odkladu předčasné a neodůvodněné.

Christa Pikeová byla k trestu smrti odsouzena za brutální vraždu své devatenáctileté spolužačky Colleen Slemmerové z roku 1995. Tehdy osmnáctiletá Pikeová spolu se svým přítelem a další spolužačkou nalákala oběť do opuštěného areálu v blízkosti univerzity.

Na místě oběť společně mučili, ubili a zanechali bez známek života. Vyšetřování tehdy vyvolalo značnou pozornost veřejnosti mimo jiné proto, že útočníci do těla oběti vyryli pentagram a Pikeová si ponechala fragment její lebky.

Ostatní účastníci brutálního činu dostali odlišné tresty, což obhájci Pikeové dlouhodobě kritizují. Její tehdejší sedmnáctiletý přítel Tadaryl Shipp dostal doživotní trest s možností podmínečného propuštění, přestože u soudu přiznal vyrytí symbolu na tělo oběti.

Třetí účastnice Shadolla Petersonová působila jako hlídka a za spolupráci s policií odešla s podmínkou. Obhájci upozorňují, že v případě Pikeové nebyly dostatečně zohledněny vědecké poznatky o vývoji mozku dospívajících.

Právní zástupci odsouzené zakládali své žádosti o milost na odhalení závažných okolností z jejího dětství. Pikeová byla od raného věku vystavena opakovanému fyzickému i sexuálnímu zneužívání a zanedbávání ze strany rodiny i cizích osob.

Znalecké posudky psychologů potvrdily, že trpí posttraumatickou stresovou poruchou a bipolární poruchou. Tyto psychické poruchy však v době původního soudního procesu nebyly porotě vůbec předloženy.

Matka zavražděné dívky May Martinezová vyjádřila nad selháním popravy obrovské rozhořčení a ostrou kritiku vůči představitelům státu. Průběh událostí popsala jako naprostý chaos a uvedla, že příbuzné oběti příslušníci služby bez vysvětlení odvedli z místa.

O převozu odsouzené do nemocnice se rodina dozvěděla až po opuštění věznice. Martinezová zdůraznila, že Pikeová za celý večer neprojevila vůči rodině oběti žádnou lítost.

Sama Pikeová v dopise napsaném krátce před plánovanou exekucí uvedla, že se smrti nebojí, ale pociťuje obavy ze samotného procesu. Během třicetiletého pobytu ve vězení strávila značnou část času v samotce a postupně našla duchovní podporu u buddhistického učitele.

Její duchovní poradce potvrdil, že odsouzená prošla vnitřní proměnou a plně si uvědomuje závažnost svého činu. Na vykonání trestu ji měl doprovázet přímo v popravčí komoře, kde plánoval provádět meditační rituál.