Ukrajina má problém. V nejhorší možné chvíli jí dochází peníze

Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.

Ukrajinský premiér Serhij Koreckyj podle webu Politico varoval, že zemi chybí v letošním obranném rozpočtu přibližně 27 miliard dolarů. Přibližně sedm miliard dolarů se ukrajinská vláda snaží pokrýt z vlastních domácích zdrojů, přičemž ohledně zbývající částky spoléhá na zahraniční partnery. Podle premiéra čelí energetická síť útokům téměř neustále už od letních měsíců. Poslední masivní údery svou intenzitou překonaly všechny akce od konce předchozí topné sezóny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na stupňující se nálety opětovně vyzval západní spojence k dodávkám dalších systémů protivzdušné obrany. Zdůraznil, že každá zachycovací raketa reálně zachraňuje lidské životy a ochrana je s blížící se zimou čím dál nutnější. Cílem Ukrajiny je podle prezidenta udělat vše pro to, aby ruská strategie teroru pomocí balistických raket a dronů nesplnila svůj účel. Kyjev se zároveň potýká s ekonomickým tlakem, který narušuje veřejné finance.

Kvůli zaplnění finanční mezery ukrajinská vláda zvažuje přistoupit ke zvýšení daní. Ekonomka Oleksandra Myronenková z Centra pro ekonomickou strategii uvedla, že zvyšování daní není ve válečných podmínkách ideální, avšak stát si nemůže dovolit populismus. Bez dostatečného množství peněz by byla schopnost Ukrajiny pokračovat v odporu výrazně oslabena. Finance jsou potřeba neprodleně také pro zadávání včasných zakázek na zbraně a munici na příští rok.

Premiér Koreckyj zdůraznil nutnost zajištění rozpočtu pro vývoj a výrobu dronů dlouhého dosahu, které umožňují přenášet boje na území protivníka. Vláda zavádí přísný režim úsporných opatření ve veřejných financích a odkládá výdaje, které nemají nejvyšší prioritu. Ušetřené prostředky mají směřovat primárně na výplaty pro vojáky a podporu jejich rodin. Stát hodlá přednostně financovat obranu, důchody, sociální dávky a platy učitelů či lékařů.

Finančnímu tlaku však čelí také Moskva, i když její větší ekonomika a možnosti zvyšování daní jí dávají větší prostor pro dlouhodobé vedení války. Deficit ruského federálního rozpočtu dosáhl v první polovině roku hodnoty 5,8 bilionu rublů, což představuje zhruba 60 miliard eur. V roce 2027 plánuje Rusko vynaložit na obranu 17,1 bilionu rublů, tedy více než třetinu všech rozpočtových výdajů. Ruské odhady příjmů z ropy a plynu klesají i v důsledku ukrajinských útoků na rafinérie.

Podle ukrajinských odhadů utrpěla ruská armáda od začátku invaze vysoké ztráty přesahující 1,5 milionu osob. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno zvýšil tabulkový počet příslušníků ozbrojených sil na přibližně 2,4 milionu personálu. I přes finanční potíže se Ukrajině daří způsobit protivníkovi vážné škody na frontě. Ukrajinská armáda informovala o úspěších operace Vivaldi, při které zatlačila ruské jednotky na východním úseku a zajala přes 250 zajatců.

Snížení americké pomoci po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu přeneslo hlavní finanční zátěž na evropské spojence. Evropská unie v současnosti vyplácí Ukrajině dvouletou půjčku ve výši 90 miliard eur, Kyjev však žádá o rychlejší uvolňování těchto prostředků. Ministerstvo obrany upozornilo, že peníze jsou potřeba ještě během podzimu, zejména s ohledem na probíhající ruskou mobilizaci. Brusel však podmiňuje další výplaty schválením klíčových reforem v ukrajinském parlamentu.

Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko apeluje na evropské politiky, aby našli odvahu k využití zmrazených aktiv ruské centrální banky v hodnotě přes 200 miliard eur. Pro rok 2027 odhaduje ukrajinské ministerstvo financí potřebu zahraniční pomoci ve výši 52,6 miliardy dolarů, přičemž zhruba 32,6 miliardy dolarů zatím zůstává nekryto. Pokud se nepodaří zajistit externí financování, bude ukrajinský stát nucen přistoupit k radikálním škrtům ve zbývajících výdajích.

Související

Kyjev

Každá hodina ruských útoků stojí Ukrajinu desítky milionů. Proudové drony tak rychle nečekala

Každá hodina, během které se kvůli raketovým výstrahám zastaví podnikatelská činnost na Ukrajině, stojí tamní ekonomiku přibližně 45 milionů dolarů. Uvedl to ukrajinský ministr hospodářství a životního prostředí Oleksandr Kravčenko v rozhovoru pro The Guardian v Kyjevě. Rusko se v posledních týdnech stále více zaměřuje na infrastrukturu, která tvoří základ ukrajinského hospodářství. Útoky zasahují průmyslové areály, sklady, logistická centra i datová střediska. Podle ministra se tím Ruská federace snaží prakticky zničit celou ukrajinskou ekonomiku.
Andrij Sybiha

Sybiha: Ruský teror proti Ukrajině každým dnem sílí

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha varoval, že ruský teror proti jeho zemi každým dnem sílí. Stalo se tak po další noci plné vzdušných úderů, které zasáhly hlavně Kyjev a Odeskou oblast. V Odese byla při těchto náletech poškozena přístavní infrastruktura. Podle šéfa ukrajinské diplomacie jde ze strany Ruska o záměrnou eskalaci konfliktu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  Serhij Koreckyj

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Nemocnice, ilustrační foto

Pikeová je po neúspěšné popravě v nemocnici. Co bude dál zatím nikdo neví

Poprava odsouzené americké vražedkyně Christy Pikeové v americkém státě Tennessee skončila nezdarem poté, co přežila podání dvou smrtících injekcí. Padesátiletá žena byla po neúspěšném pokusu o odebrání života převezena do zdravotnického zařízení mimo věznici. V nemocnici se jí nyní dostává lékařské péče zaměřené na záchranu života. Zdravotní stav vězeňkyně zůstává nejasný a lékařští experti podle BBC varují před možným trvalým poškozením mozku v důsledku opožděné resuscitace.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie

Za plánovaným útokem na britskou leteckou základnu zřejmě stojí Írán

Britský premiér Andy Burnham oznámil, že existují silné indicie ukazující na zapojení Íránu do plánovaného útoku na britskou leteckou základnu využívanou americkou armádou. Podle jeho slov tyto informace podporují předchozí hodnocení Spojených států, podle nichž v celém incidentu figuroval zahraniční aktér. Případ zaměřený na základnu Královského letectva Fairford v západní Anglii je v současnosti předmětem rozsáhlého vyšetřování policie.

před 2 hodinami

Filip Turek

Turkova nehoda v centru Prahy podle policie nebyla trestným činem

Policisté ukončili prověřování dopravní nehody poslance Filipa Turka v centru Prahy. Při srážce podle závěrů vyšetřování nedošlo ke spáchání trestného činu. Celá záležitost byla proto postoupena příslušnému úřadu k projednání možného přestupku obou účastníků.

před 3 hodinami

Summit NATO

Trumpova administrativa organizuje setkání zástupců NATO. Většinu členů z něj ale vyloučila

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyloučila několik klíčových spojenců ze Severoatlantické aliance z nadcházejícího jednání v Polsku. Setkání zaměřeného na budoucnost celého vojenského paktu se nezúčastní zástupci Velké Británie, Francie ani pobaltských států. Rozhodnutí vyvolalo mezi tradičními partnery značné zmatky, neboť vyloučené země patří k nejsilnějším přispěvatelům do kolektivní obrany.

před 4 hodinami

Serhij Koreckyj

Ukrajina má problém. V nejhorší možné chvíli jí dochází peníze

Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.

před 5 hodinami

Poslanecká sněmovna

Poslanci už třetí den jednají o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš nepřišel

Poslanecká sněmovna pokračuje třetím dnem v mimořádné schůzi, kterou svolala opozice s cílem vyslovit nedůvěru kabinetu premiéra Andreje Babiše. Jednání započalo již v úterý odpoledne a přerušeno bylo naposledy ve středu večer. V té době zbývalo k vystoupení ještě téměř čtyřicet přihlášených zákonodárců. V úvodu schůze obhajovali činnost kabinetu především samotní ministři, kteří dominovali úternímu i středečnímu dopolednímu programu. Zástupci opozičních stran se ke slovu dostali až v průběhu středečního poledne.

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Izrael stále neví, kdo stojí za pokusem o únos letadla

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že je zatím příliš brzy na závěry, kdo stojí za incidentem na palubě letadla společnosti  FlyDubai směřujícího do Tel Avivu. Izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon událost označil za teroristický útok vyvolaný radikálním jednotlivcem, přičemž zdůraznil úmysl letadlo poslat k zemi. Společnost flydubai v reakci na událost dočasně pozastavila všechny své lety do Izraele i v opačném směru. Aerolinky zároveň vyzvaly všechny strany, aby se zdržely předčasných spekulací, dokud úřady nezjistí kompletní fakta.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Vědci: Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, lidstvo na to není připraveno

Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.

před 7 hodinami

krimi

Nejvyšší soud na poslední chvíli povolil popravu Pikeové. Obě smrtící injekce přežila

Pokus o popravu Christy Pikeové v americkém státě Tennessee skončil nezdarem, ačkoli jí vězeňská služba vpravila do těla dvě injekce smrtící látky. Padesátiletá žena zůstala naživu a záchranáři ji museli převézt do zdravotnického zařízení mimo objekt věznice. Pikeová je jedinou ženou v tomto státě čekající na trest smrti a měla se stát první popravenou ženou v Tennessee po více než dvou sto letech.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Podzim, ilustrační fotografie.

Nejteplejší den babího léta. Bylo i více než 26 stupňů

Středa byla zatím nejteplejším dnem letošního babího léta. Na deseti místech v republice zaznamenaly meteorologické stanice letní den, teplota totiž dosáhla alespoň 25 stupňů nad nulou. Babí léto má podle předpovědi pokračovat ještě několik dní. 

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš mluvil v Praze s Meloniovou. Důležitým tématem byl boj s migrací

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý setkal ve Strakově akademii s předsedkyní italské vlády Giorgiou Meloniovou. Lídři jednali o naplňování Akčního plánu mezi Itálií a ČR pro strategickou bilaterální a unijní spolupráci na období 2026–2030, hospodářské spolupráci, posílení konkurenceschopnosti Evropské unie, přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU, boji proti nelegální migraci a dalších tématech nadcházejícího jednání Evropské rady.

včera

 FlyDubai

Dojemné loučení i chvíle hrůzy. Internet plní dramatické záběry z letadla

Dopravní letoun společnosti FlyDubai směřující z Dubaje do Tel Avivu musel nouzově přistát na letišti Tabúk v Saúdské Arábii po dramatu na palubě. Druhý pilot se podle svědectví pokusil stroj otevřeně sabotovat, napadl kapitána nožem a navedl letadlo do prudkého klesání. Tragédii zabránila rychlá reakce tří izraelských cestujících, kteří útočníka v kokpitu přemohli a zneškodnili. Na palubě se nacházeli také další dva piloti, kteří se následně ujali řízení a bezpečně přistáli.

včera

včera

Čerpací stanice

Stát se vrací k zastropování paliv. Zveřejnil nejvyšší možné ceny benzínu a nafty

Ministerstvo financí přistoupilo k opětovnému zavedení cenových stropů pro pohonné hmoty, čímž stát reaguje na výrazné zdražování paliv a přetrvávající nejistotu na trhu s ropou. Maximální prodejní ceny benzínu a nafty začnou platit od čtvrtka. Litr benzínu se bude moci prodávat nejvýše za 46,14 koruny, zatímco v případě nafty činí stanovený strop 48,72 koruny za litr. Cílem tohoto vládního zásahu je zamezit dalšímu prudkému růstu cen na čerpacích stanicích.

včera

Zásilky z Číny ještě více podraží. EU k balíčkům z Temu, Sheinu či AliExpressu přidá další poplatek

Evropská komise se rozhodla zavést nový poplatek za zpracování malých zásilek objednaných z internetových obchodů mimo Evropskou unii. Dodatečná částka ve výši dvou eur má zatížit především čínské obchodní platformy, jako jsou Shein, Temu nebo AliExpress. Povinnost hradit tento poplatek připadne přímo provozovatelům těchto e-shopů, přičemž vybrané finance poputují národním orgánům. Unijní představitelé si od nového opatření slibují lepší regulaci obrovského množství levného zboží proudícího na evropský trh.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy