Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.
Ukrajinský premiér Serhij Koreckyj podle webu Politico varoval, že zemi chybí v letošním obranném rozpočtu přibližně 27 miliard dolarů. Přibližně sedm miliard dolarů se ukrajinská vláda snaží pokrýt z vlastních domácích zdrojů, přičemž ohledně zbývající částky spoléhá na zahraniční partnery. Podle premiéra čelí energetická síť útokům téměř neustále už od letních měsíců. Poslední masivní údery svou intenzitou překonaly všechny akce od konce předchozí topné sezóny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na stupňující se nálety opětovně vyzval západní spojence k dodávkám dalších systémů protivzdušné obrany. Zdůraznil, že každá zachycovací raketa reálně zachraňuje lidské životy a ochrana je s blížící se zimou čím dál nutnější. Cílem Ukrajiny je podle prezidenta udělat vše pro to, aby ruská strategie teroru pomocí balistických raket a dronů nesplnila svůj účel. Kyjev se zároveň potýká s ekonomickým tlakem, který narušuje veřejné finance.
Kvůli zaplnění finanční mezery ukrajinská vláda zvažuje přistoupit ke zvýšení daní. Ekonomka Oleksandra Myronenková z Centra pro ekonomickou strategii uvedla, že zvyšování daní není ve válečných podmínkách ideální, avšak stát si nemůže dovolit populismus. Bez dostatečného množství peněz by byla schopnost Ukrajiny pokračovat v odporu výrazně oslabena. Finance jsou potřeba neprodleně také pro zadávání včasných zakázek na zbraně a munici na příští rok.
Premiér Koreckyj zdůraznil nutnost zajištění rozpočtu pro vývoj a výrobu dronů dlouhého dosahu, které umožňují přenášet boje na území protivníka. Vláda zavádí přísný režim úsporných opatření ve veřejných financích a odkládá výdaje, které nemají nejvyšší prioritu. Ušetřené prostředky mají směřovat primárně na výplaty pro vojáky a podporu jejich rodin. Stát hodlá přednostně financovat obranu, důchody, sociální dávky a platy učitelů či lékařů.
Finančnímu tlaku však čelí také Moskva, i když její větší ekonomika a možnosti zvyšování daní jí dávají větší prostor pro dlouhodobé vedení války. Deficit ruského federálního rozpočtu dosáhl v první polovině roku hodnoty 5,8 bilionu rublů, což představuje zhruba 60 miliard eur. V roce 2027 plánuje Rusko vynaložit na obranu 17,1 bilionu rublů, tedy více než třetinu všech rozpočtových výdajů. Ruské odhady příjmů z ropy a plynu klesají i v důsledku ukrajinských útoků na rafinérie.
Podle ukrajinských odhadů utrpěla ruská armáda od začátku invaze vysoké ztráty přesahující 1,5 milionu osob. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno zvýšil tabulkový počet příslušníků ozbrojených sil na přibližně 2,4 milionu personálu. I přes finanční potíže se Ukrajině daří způsobit protivníkovi vážné škody na frontě. Ukrajinská armáda informovala o úspěších operace Vivaldi, při které zatlačila ruské jednotky na východním úseku a zajala přes 250 zajatců.
Snížení americké pomoci po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu přeneslo hlavní finanční zátěž na evropské spojence. Evropská unie v současnosti vyplácí Ukrajině dvouletou půjčku ve výši 90 miliard eur, Kyjev však žádá o rychlejší uvolňování těchto prostředků. Ministerstvo obrany upozornilo, že peníze jsou potřeba ještě během podzimu, zejména s ohledem na probíhající ruskou mobilizaci. Brusel však podmiňuje další výplaty schválením klíčových reforem v ukrajinském parlamentu.
Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko apeluje na evropské politiky, aby našli odvahu k využití zmrazených aktiv ruské centrální banky v hodnotě přes 200 miliard eur. Pro rok 2027 odhaduje ukrajinské ministerstvo financí potřebu zahraniční pomoci ve výši 52,6 miliardy dolarů, přičemž zhruba 32,6 miliardy dolarů zatím zůstává nekryto. Pokud se nepodaří zajistit externí financování, bude ukrajinský stát nucen přistoupit k radikálním škrtům ve zbývajících výdajích.
Související
Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel
Zelenskyj: Jsme připraveni přistoupit na mírovou dohodu, která by zmrazila konflikt na současné frontové linii
Aktuálně se děje
včera
Lidé stále tápou. Obchody v příštím týdnu ovlivní státní svátek
včera
Sparta prohospodařila duel s Lilleströmem. Plzeň a Jablonec venku prohrály o gól
včera
Ministerstvo zajistilo další miliony pro Státní zdravotní ústav
včera
Pokus o vraždu před nádražím v Plzni. Bezdomovec útočil nožem
včera
Evropa vyvíjí vlastní Starlink, ale závodí s časem. Experti vidí jeden problém
včera
Zákony se nadále porušují, ukázaly kontroly v restauracích, barech a klubech
včera
Agresor napadl řidičku na D6. Policie ho podezírá z několika trestných činů
včera
Trump bude hledat obětní beránky? Před volbami panuje v Bílém domě strach
včera
Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec
včera
Trump před volbami Republikány potápí, odhaluje nový průzkum. Jeho podpora je nejnižší v historii
včera
V Evropě roste přesvědčení, že bude muset zahájit jednání s Putinem
včera
Kreml potvrdil, že Rusko a USA jednají o aktivech ropného gigantu Lukoil
včera
FT: NATO umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení přes svou agenturu
včera
Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel
včera
Zasažena je Wikipedie, eshopy i BBC. Závažnou kybernetickou bezpečnostní hrozbu řeší celý svět
včera
Zelenskyj: Jsme připraveni přistoupit na mírovou dohodu, která by zmrazila konflikt na současné frontové linii
včera
Vlády začaly odpojovat weby. V programovacím jazyce PHP byla objevena závažná chyba
včera
Rusko tvrdí, že je připraveno obnovit rozhovory s Ukrajinou a USA o ukončení války
včera
Počasí o víkendu: Česko čeká citelné ochlazení
21. října 2026 21:07
Republikáni jsou pobouřeni chováním Witkoffa u Putina
Američtí senátoři Thom Tillis a John Cornyn z Republikánské strany ostře kritizovali zvláštního vyslance Steva Witkoffa za to, že označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „humanitární osobu“. Stalo se tak po propuštění neoprávněně zadržovaného amerického občana z ruského vězení.
Zdroj: Libor Novák