Každá hodina ruských útoků stojí Ukrajinu desítky milionů. Proudové drony tak rychle nečekala

Ukrajinští představitelé nečekali, jak rychle Rusko vyvine bezpilotní letouny s proudovým pohonem a začne je hromadně nasazovat. Tyto nové zbraně v posledních týdnech intenzivně zasahují Kyjev i další města. Sirény varující před nálety trvají často až deset hodin denně a vyhánějí zaměstnance do krytů. Velká část hospodářství se tak opakovaně ocitá v úplné nečinnosti. Kravčenko zdůraznil, že pokud jsou lidé nuceni strávit den v bunkrech, podnikání se zastaví.

S cílem zmírnit ekonomické škody zavedla ukrajinská vláda nový dvoustupňový systém varování. Červený stupeň upozorňuje na bezprostřední raketové nebezpečí a vyžaduje okamžitý odchod obyvatel do krytů. Žlutá výstraha se naopak používá při hrozbě dronových útoků a umožňuje řadě firem pokračovat v provozu. V současnosti provoz během žlutého stupně nepřerušuje více než polovina ukrajinských podniků.

Žlutý stupeň varování však nepředstavuje záruku absolutní bezpečnosti pro pracovníky. To se potvrdilo začátkem týdne, kdy ruský dronový útok zasáhl budovu Národní akademie věd v centru Kyjeva právě během platnosti žluté výstrahy. Při tomto úderu zahynuli dva lidé přímo na pracovišti. Incident ilustruje složité dilema, kterému Kyjev čelí při snaze udržet v chodu běžný život a zároveň chránit obyvatelstvo.

Jen v letošním roce způsobily ruské údery na Ukrajině škody na pevných aktivech v odhadované výši deseti miliard dolarů. Mezi zasaženými objekty jsou ocelárny, skladovací prostory, infrastruktura i datová centra. Rusko navíc efektivně blokuje ukrajinské černomořské přístavy, které dříve zajišťovaly hlavní část vývozu. Ministr přesto věří, že vláda je na nadcházející zimu připravena lépe než v předchozích letech.

Kabinet v současnosti jedná o možnostech, jak soukromým společnostem umožnit nákup vlastních systémů protivzdušné obrany. Kravčenko však upozornil, že firmy se nikdy nemohou zcela ochránit před střelami a drony. Přetrvávající škody způsobené nálety navíc prohlubují už tak značný tlak na ukrajinské státní finance. Prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno odhadl zbývající letošní rozpočtový schodek na přibližně 27 miliard dolarů.

Částka vyvolala otázky u některých evropských vlád, neboť Evropská unie již schválila úvěrový balíček ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Podle Kravčenka se vládě podařilo schodek snížit na 20 miliard dolarů pomocí výdajových škrtů a vyhledáním dodatečných domácích rezerv. Kyjev nyní usiluje o získání dalekosáhlejší finanční podpory od Unie, Kanady, Japonska a Velké Británie. Součástí jednání je i možnost předčasného čerpání půjček plánovaných až na příští rok.

Ministr odmítl tvrzení, že by za schodkem stála špatná správa financí nebo korupce. Odmítl také spekulace o nadměrných výdajích bývalého ministra obrany Mychajla Fedorova, jehož odvolání v červenci vyvolalo pouliční protesty. Fedorov se před svým odchodem zasloužil o reformu vojenských zakázek a rychlé rozšíření dronového programu. Mezera v rozpočtu podle současného ministra odráží nižší státní příjmy a rostoucí náklady na vedení války.

Rostoucí finanční nároky souvisejí s potřebou posílit protivzdušnou obranu a urychlit vývoj bezpilotních prostředků schopných zachycovat nové ruské zbraně. Důvěru veřejnosti i západních dárců současně narušují korupční skandály zasahující do nejbližšího okolí prezidenta. Podle nedávného průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu považuje korupci ve vládě za největší problém polovina ukrajinských respondentů. Masivní raketové a dronové údery se umístily na druhém místě s čtyřiceti procenty.

Stejný průzkum ukázal, že 72 procent dotázaných přikládá osobní odpovědnost za korupční jednání vládních činitelů přímo prezidentu Zelenskému. Kravčenko uznal, že Ukrajina musí aktivně řešit jak samotnou korupci, tak přetrvávající negativní vnímání problému doma i v zahraničí. Pro rok 2027 se vnější finanční potřeby země odhadují na více než 52 miliard dolarů, přičemž dosud je zajištěno pouze zhruba 20 miliard. Z tohoto důvodu ukrajinská vláda v současnosti diskutuje o dalším zvyšování daní a škrtech ve výdajích.