EU plánovala totální zákaz prodeje aut se spalovacím motorem. Proč nakonec ustoupila?

Interní dokument Generálního ředitelství pro oblast klimatu varoval před předčasnými ústupky vůči automobilkám. Analytici podle webu Politico v podkladech pro jednání komisaře pro oblast klimatu Wopkeho Hoekstry zdůraznili, že je příliš brzy označit stanovené cíle za nedosažitelné. Upozornili také, že jakékoliv zmírnění pravidel vyšle negativní signál firmám, které investovaly miliardy eur do rozvoje výroby elektromobilů. Pokračování v nastaveném trendu bylo podle nich zásadní pro zachování tržní jistoty a budoucí konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Tento poradní materiál získala nevládní organizace Aria na základě žádosti o svobodném přístupu k informacím.

Evropská unie schválila v roce 2023 pravidla vyžadující stoprocentní snížení výfukových emisí u nových vozidel do roku 2035. Původní plán počítal s přezkumem regulace až v roce 2026, avšak zástupci automobilového odvětví požadovali jeho posun již na rok 2025. Argumentovali tím, že prodeje elektromobilů stagnují a firmám hrozí vysoké pokuty za nesplnění průběžných limitů. Výrobci tvrdili, že by na sankcích za překročení emisních cílů museli zaplatit až patnáct miliard eur. Analytici klimatu však tyto obavy označili za nadsazené, neboť vycházely z nerealistického předpokladu plné nečinnosti výrobců.

Odborníci z klimatického úřadu poukazovali na postupný růst prodejů elektrických aut a zdůrazňovali klíčový význam elektrifikace pro globální konkurenceschopnost. Předpovědi analytiků i ekologických organizací se následně potvrdily, když prodeje elektromobilů v roce 2025 vzrostly o třicet procent na 1,88 milionu vozidel. Vedení Komise přesto podlehlo tlaku skupiny členských států v čele s Německem, ke které se připojila i Česká republika, Bulharsko, Maďarsko, Itálie, Polsko a Slovensko. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová uspořádala s šéfy automobilových společností sérii jednání, na kterých přislíbila dřívější revizi příslušné legislativy.

Na základě těchto rozhovorů představila Komise v březnu 2025 Akční plán pro automobilový průmysl a koncem téhož roku navrhla oficiální zmírnění zákazu. Místo původně požadovaného stoprocentního snížení výfukových emisí do roku 2035 má nový návrh požadovat redukci o devadesát procent oproti hodnotám z roku 2021. Zbývajících deset procent emisí by automobilky mohly kompenzovat využitím nízkouhlíkové oceli, syntetických paliv nebo biopaliv. Tento návrh se stal předmětem schvalování a vyjednávání mezi unijními institucemi.

Tlak na další rozvolnění pravidel ze strany automobilového odvětví i politických aktérů nadále pokračuje. Výrobci argumentují rostoucí konkurencí ze strany čínských elektromobilů a nepříznivou hospodářskou situací, která vede k rušení pracovních míst a uzavírání závodů v Evropě. Evropská lidová strana v Evropském parlamentu prosazuje ještě výraznější zmírnění požadovaných emisních cílů. Její návrh zprávy počítá s faktickým snížením emisí pouze o 73 procent díky širšímu započítávání alternativních paliv a zelené oceli.

Navrhované ústupky vyvolávají silný nesouhlas u ekologických organizací a zastánců ochrany klimatu. Výkonný ředitel nevládní organizace Transport & Environment William Todts prohlásil, že návrh lidovců kombinuje nejhorší myšlenky automobilové, ropné a biopalivové lobbistické skupiny. Výsledkem takové úpravy by podle něj byla norma, kterou by automobilky mohly splnit, aniž by v roce 2035 prodaly jediné elektrické vozidlo. Evropská komise odmítla interní poradní dokumenty komentovat s tím, že se k přípravným rozhodnutím nevyjadřuje.