Irán opět popřel Trumpova tvrzení. Nemá v plánu žádná jednání s USA

Teherán předložil celkem sedm podmínek pro ukončení konfliktu a opětovné otevření strategického Hormuzského průlivu. Mezi klíčové požadavky patří sedmidenní příměří napříč celým Blízkým východem, rozmrazení íránských zahraničních aktiv a zrušení sankcí na ropný sektor. Írán rovněž požaduje okamžité ukončení americké námořní blokády svých přístavů. Prezident Trump však tyto íránské požadavky odmítl s tím, že navrhované příměří neodpovídá americkým představám.

Hormuzský průliv představuje klíčovou tepnu, kterou před vypuknutím bojů protékala přibližně pětina světové spotřeby ropy a plynu. Současný vojenský konflikt eskaloval po americko-izraelských úderech na íránské cíle z počátku roku. Teherán následně zablokoval průjezd lodí tímto průlivem a Washington reagoval vyhlášením blokády íránských přístavů. I přes současnou patovou situaci pokračují snahy katarských diplomatů o zprostředkování nepřímých rozhovorů mezi oběma stranami.

Trump je ochoten nabídnout Íránu úlevu ze sankcí a uvolnění zmrazených finančních prostředků výměnou za konkrétní pokrok v jednáních o jeho jaderném programu. Informoval o tom web CNN vysoký představitel Spojených států s tím, že mezinárodní zprostředkovatelé se nadále snaží přivést obě strany zpět k vyjednávacímu stolu. Podle tohoto zdroje vedou Spojené státy prostřednictvím zprostředkovatelů konstruktivní rozhovory, žádná konečná dohoda však nevznikne bez vyřešení jaderné otázky. Americká strana zdůrazňuje, že jakýkoliv posun je podmíněn jednoznačnými ústupky ze strany Teheránu.

Prezident Trump již dříve odmítl nejnovější íránský návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu a označil jej za zcela nepřijatelný. Přesto americká hlava státu vyjádřila očekávání, že jednání s Íránem budou pokračovat i v následujících dnech. Do vedení rozhovorů na americké straně jsou přímo zapojeni zvláštní zmocněnec Steve Witkoff, Jared Kushner, viceprezident JD Vance a ministr zahraničních věcí Marco Rubio. Američtí představitelé tak dávají najevo, že diplomacie zůstává aktivní složkou jejich strategie.

Podle amerických představitelů Íránci sice projevují jistou flexibilitu v otázkách jaderného programu, obě strany se však dosud nedohodly na časovém harmonogramu plnění závazků. Prezident Trump v rozhovoru uvedl, že Teherán chce sice dosáhnout dohody, ale ne v podobě, kterou požaduje Washington. Podle něj Írán nabízí podmínky, na které by Bílý dům přistoupil možná před rokem, avšak v současnosti zástupci Teheránu svou pozici přecenili. Americká administrativa z toho důvodu trvá na přísnějších vyjednávacích podmínkách.

Důvody pro odmítnutí íránského návrhu objasnil také americký velvyslanec při Organizaci spojených národů Mike Waltz. Ve svém vystoupení uvedl, že prezident Trump nevěří v poctivé úmysly íránské strany při vyjednávání. Hlavním problémem podle něj bylo, že Teherán požadoval splnění všech svých požadavků předem pouze s příslibem, že následně zasedne k rozhovorům. Takový postup označil Waltz za cynický pokus předložit návrh, o kterém Íránci předem věděli, že je pro Spojené státy nepřijatelný.

Velvyslanec Waltz dále zdůraznil, že ze strany prezidenta je logické nemít v íránský návrh důvěru. Teherán se podle něj snažil získat výhody, aniž by nabídl reálné garance ohledně ukončení svého jaderného programu. Bílý dům proto považuje současné íránské nabídky za nedostatečné a vyžaduje pevně stanovené kroky. Postoj americké administrativy je v této věci podle diplomatů neústupný.

Skepticismus Washingtonu vůči íránským slibům potvrdil i další zástupce Bílého domu. Připomněl, že Írán porušil předchozí červencové memorandum o porozumění mezi oběma zeměmi, když jeho síly zahájily palbu na komerční plavidla. Tento incident výrazně narušil jakoukoliv zbývající důvěru americké strany v íránské závazky. Spojené státy proto požadují, aby jakýmkoliv úlevám předcházely ověřitelné a konkrétní činy.