Přípravy na volby začaly. Nejsilnější evropská politická frakce se hádá kvůli AfD

Vzhledem k tomu, že Evropský parlament není ani v polovině svého současného funkčního období, představuje vznik této skupiny neobvykle brzký start volebních příprav. Tento krok podtrhuje naléhavost, s jakou vedení lidovců vnímá rostoucí vliv radikálně pravicových stran napříč celou Evropskou unií.

V čele pracovní skupiny stojí španělský europoslanec Esteban González Pons, který bude pomáhat při tvorbě konečného volebního programu. Klíčová jednání mají odstartovat na výjezdním zasedání na Sicílii a pokračovat až do jarního kongresu v Římě. Mluvčí frakce Pedro López de Pablo v té souvislosti zdůraznil, že populisté z opozice mohou slibovat cokoliv, pročež jim lidovci musejí nabídnout funkční alternativu.

Názorové štěpení uvnitř lidovecké rodiny odráží rozdílnou politickou realitu v jednotlivých členských státech. Zatímco konzervativci ve Švédsku, Finsku, Dánsku, Nizozemsku či Španělsku již s těmito formacemi vládli nebo vládnou, zástupci z Polska a Rumunska jakékoliv sbližování kategoricky odmítají.

V Německu se názory rozcházejí, neboť část politiků v Berlíně začíná kvůli volebním úspěchům Alternativy pro Německo zpochybňovat dosavadní politickou izolaci této strany. Většina německých europoslanců v Bruselu nicméně i nadále trvá na zachování ochranného valu vůči radikálům. Finská europoslankyně Sirpa Pietikäinen v této souvislosti upozornila, že strana musí voličům poctivě vyjasnit, zda zůstává středopravicovou silou, nebo se mění v další pravicové uskupení.

Interní zápisy z jednání za poslední půlrok ukazují, že se vedení frakce snaží udržet odstup od radikálních skupin v Evropském parlamentu. Zákonodárci dostávají pokyny k odmítání iniciativ ze strany vlastenecké frakce Patriots, zatímco návrhy umírněnější skupiny Evropských konzervativců a reformistů jsou považovány za akceptovatelné.

Vedení EPP zašlo v prosazování této linie tak daleko, že ze svých řad vyloučilo slovinského europoslance Branka Grimse poté, co vystoupil na akci pořádané právě německou AfD. V praxi se však lidovci při hlasováních o citlivých tématech občas spojují i s krajní pravicí, zejména pokud selže dohoda se socialisty. K tomu došlo například při hlasování o dlouhodobém rozpočtu EU, kde pravicová většina prosadila odstranění zelených a genderových kritérií pro dohled nad výdaji.

Taktické spojenectví s radikály se projevilo také během nedávného vyjednávání o usnesení k migrační krizi ve španělské enklávě Ceuta. Poté, co zkrachovala jednání se Socialisty a demokraty, se lidovci rozhodli zapojit do procesu i frakci Patriots a zajistit si její hlasy podpořením jednoho z jejích pozměňovacích návrhů.

S tímto plánem přišla španělská delegace EPP, která usilovala o politický úspěch na domácí scéně v Madridu. Vedení lidovecké frakce návrh podpořilo a vyzvalo svoje europoslance ke schválení výsledného textu bez ohledu na to, zda pozměňovací návrhy radikálů projdou. Tento postup odhalil vnitřní napětí, které se nyní přelévá do každodenních legislativních bojů v unijních institucích.

Zásadní výzvou pro lidovce zůstává otázka, zda mají radikální pravici čelit přebíráním jejích témat a posunem doprava, nebo naopak setrváním v politickém středu. Předseda Manfred Weber po eurovolbách v roce 2024 jasně deklaroval záměr přetvořit narativ strany tak, aby získala zpět voliče sváděné populisty.

To v praxi znamenalo požadavek na přísnější migrační politiku, častější deportace a omezení zelených regulací. Přestože schválený migrační pakt zavedl rychlejší azyl a hraniční procedury, lidovci nadále prosazují ještě tvrdší opatření. Na červnovém zasedání ve Vídni vyzvali k vyšším investicím do pohraniční agentury Frontex a ke snazšímu navracení migrantů na vnějších hranicích bloku.

Interní zápisy z vídeňského jednání navíc odhalují, že delegáti schválili nahrazení pojmu nepravidelná migrace výrazem nelegální migrace, což je jazyk běžně používaný krajní pravicí. Tato strategie však vyvolává uvnitř lidovecké rodiny značné rozpaky a nesouhlas. Bývalá eurokomisařka Mairead McGuinness během debaty o politickém islámu varovala kolegy před směšováním náboženské víry s politickým extrémismem a vyzvala k jednoznačnému dodržování svobody vyznání.

Německý europoslanec Dennis Radtke z odborářské frakce EPP zase zdůraznil, že vzestup radikálů nelze svádět pouze na migraci. Poukázal na to, že ačkoliv počty žadatelů o azyl klesají, popularita extrémistů roste kvůli neřešeným sociálním problémům.

Vnímání sociální politiky představuje další bod sváru mezi jednotlivými křídly strany. Kdykoliv se zástupci zaměstnanecké či ženské sekce pokusili prosadit rezoluce na posílení sociální ochrany a podpory mladých, narazili na odpor delegátů z Rakouska, Finska, Německa či Švédska.

Tito kritici namítali, že důraz na sociální spravedlnost vysílá špatný signál v době, kdy má být prioritou konkurenceschopnost a produktivita. Podobné neshody panují také v oblasti ekologické legislativy a zjednodušování unijních předpisů. Frakce se vnitřně štěpí v názorech na to, jak výrazně oslabit plánovaný zákaz spalovacích motorů nebo do jaké míry zmírnit omezení průmyslových emisí v systému obchodování s povolenkami.