"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní

Německý kancléř Friedrich Merz v pátek potvrdil, že takové zmírnění „podporuje“, neboť po měsíce silně lobboval za změnu pravidel týkajících se konce spalovacích motorů. Uvedl, že realita je taková, že miliony automobilů se spalovacími motory budou ve světě jezdit i v letech 2035, 2040 a 2050.

Podle stávajících pravidel, schválených před dvěma lety, musela všechna nová auta uváděná na trh od roku 2035 dosahovat nulových emisí CO2. To by znamenalo konec i pro hybridní vozidla, nejen pro ta, která jezdí výhradně na fosilní paliva. Manfred Weber, europoslanec a předseda frakce Evropské lidové strany, nicméně pro německý list Bild uvedl, že termín 2035 bude příští týden změkčen.

„Technologický zákaz spalovacích motorů je smeten ze stolu,“ prohlásil Weber. „Všechny motory, které se v současné době v Německu vyrábějí, tak mohou být nadále produkovány a prodávány.“ Italská premiérka Giorgia Meloniová, Merz a většina automobilového průmyslu aktivně lobbovali za změnu zákazu, aby umožnili pokračující prodej hybridních vozidel.

Zprávy o blížícím se zmírnění zákazu vyvolaly hněv ekologických aktivistů. Colin Walker, šéf dopravy v Energy and Climate Intelligence Unit, varoval, že pokud se změny potvrdí, miliony evropských rodin zůstanou „uvězněny v jízdě špinavějšími a dražšími benzinovými auty po delší dobu“. Dále uvedl, že setrvání u hybridních vozidel jen oddálí přechod na čistě elektrická vozidla.

Někteří výrobci automobilů, například Volvo a Polestar, kritizovali volání po zmírnění lhůty 2035, protože by to zvýhodnilo čínské konkurenty. Weber však argumentoval, že změna pravidel vyšle důležitý signál „celému automobilovému průmyslu a zajistí desítky tisíc pracovních míst“, čímž reagoval na obavy o budoucnost jednoho z nejdůležitějších evropských odvětví.

Naznačil, že EU umožní pokračující prodej plug-in hybridních vozů, včetně budoucí generace výkonných hybridů s dlouhým dojezdem, které budou mít záložní spalovací motory pro dlouhé cesty, například nad 600 km. Podle Webera bude u nových registrací od roku 2035 pro výrobce automobilů povinné snížení emisí CO2 ve vozovém parku o 90 % namísto původních 100 %.

Mluvčí Evropské komise Paula Pinho v pátek uvedla, že termín 2035 je „stále předmětem diskuse“. Dodala, že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová již několikrát potvrdila jasnou poptávku po „větší flexibilitě v cílech emisí CO2“. Automobilky jako Volkswagen, Stellantis, Renault, Mercedes-Benz a BMW argumentují ve prospěch zrušení zákazu s tím, že spotřebitelé nepřijímají elektromobily v očekávaném počtu.

Podle zpráv má EU také navrhnout soubor opatření k podpoře výroby a nákupu malých elektromobilů vyrobených v Evropě, s cílem omezit rostoucí přítomnost čínských elektrických vozů na evropském trhu. Tyto pobídky by se mohly inspirovat Japonskem, které nabízí značné daňové úlevy a snížení pojištění pro majitele malých elektrických vozidel, takzvaných kei automobilů.

Norsko, které má nejvyšší míru přijetí elektromobilů v Evropě, dosáhlo vysokého podílu prodeje elektrických vozů 90 % nových aut v roce 2025 díky osvobození od DPH, daně z nákupu a snížení silničních poplatků. To je v ostrém kontrastu s jižní Evropou, kde pomalému přijetí brání nedostatek infrastruktury a pobídek.