Masivní lesní požáry dál spalují Evropu. Podle vědců budou stále častější

Výzkumníci analyzovali historická meteorologická data a posuzovali souběh vysokých teplot, sucha a silného větru, které zásadním způsobem komplikují jakékoli snahy o uhašení vzniklých plamenů. Podle Světové meteorologické organizace zvýšily emise skleníkových plynů z fosilních paliv průměrnou teplotu planety přibližně o 1,4 stupně Celsia v porovnání s předindustriální érou, což má přímý dopad na četnost i intenzitu těchto živelních pohrom.

V současných klimatických podmínkách lze očekávat, že se extrémní požáry podobné intenzity budou v jihozápadní Francii opakovat v průměru jednou za dvacet let. Ve středním Španělsku je však situace ještě kritičtější a k obdobně ničivým požárům by tam podle propočtů vědců mohlo docházet přibližně každých šest let.

Odborníci upozorňují na výjimečnost současné situace spočívající v tom, že k takto masivním požárům dochází poměrně brzy na počátku letní sezóny. Vzhledem k tomu, že Jižní i Západní Evropu čekají další vlny tropických veder, představují stávající zjištění pro meteorology a záchranné složky velmi znepokojivý signál.

Stále významnějším faktorem zvyšujícím riziko vzniku lesních požárů v Evropě se stává specifický průběh počasí během roku. Mírná a neobvykle deštivá zima podporuje bujný růst vegetace, po níž však následuje suché jaro a léto. Rostlinný porost v lesích rychle vysychá a mění se v obrovské množství snadno vznětlivého paliva.

K efektivnímu snížení rizika nekontrolovaného šíření ohně tak podle vědecké analýzy již nestačí pouze posilovat kapacitu požárních sborů a nákup techniky. Nezbytnou součástí prevence se musí stát krajinné plánování a systematická správa lesů, což zahrnuje například včasné odstraňování vyschlé vegetace a průseků ještě před začátkem rizikového období.

Současný stav v Jižní Evropě tyto klimatické modely přesně potvrzuje. Španělsko zaznamenalo letos v lednu nejsilnější srážky za posledních čtvrt století, po nichž však následovalo léto, které tamní meteorologická služba označila za vůbec nejteplejší v historii měření. Francie potýká již se čtvrtou vlnou veder v tomto roce.

Poslední vědecké studie jednoznačně potvrzují, že extrémně horké a suché podmínky, které Evropu v posledních měsících zasáhly, jsou přímým důsledkem globálního oteplování. Odborníci proto varují, že bez zásadních změn v přístupu ke krajině budou náročné požární sezóny na evropském kontinentu stále častějším jevem.