Válka s Íránem se dál rozrůstá. Poprvé byl zasažen i Egypt

Podle bezpečnostních analytiků webu CNN může útok představovat varovný signál ze strany Teheránu, že je schopen rozsah konfliktu značně rozšířit. Odborníci se domnívají, že úder nemusel přijít přímo z Íránu, ale prostřednictvím některého z jeho regionálních spojenců v takzvané ose odporu. Útok na egyptský přístav zasažením plavidla Energos Winter ukazuje na snahu demonstrovat schopnost zasáhnout cíle daleko za hranicemi dosavadního bojiště.

Incident staví Káhiru do velmi složité pozice, neboť Egypt se dosud snažil udržovat v konfliktu neutralitu. Vedení země sice v minulosti odsuzovalo íránské útoky na státy v Perském zálivu a zároveň vyzývalo Ameriku k ukončení bojů, přímo se však nepřidalo ani k jedné ze stran. Analytici nepředpokládají okamžitou vojenskou odvetu Egypta, neboť tamní vláda přistupuje k jakýmkoliv útočným vojenským operacím tradičně velmi zdrženlivě.

Paralelně s událostmi v Egyptě dochází ke stupňování bojů i v dalších částech Blízkého východu. Saúdská Arábie se po měsících odmítání připojila ke Spojeným státům a podnikla společné údery na pozice íránských jednotek v Iráku. Tento krok značí zásadní posun v postoji Rijádu, který se dosud přímému zapojení do rozsáhlého ozbrojeného střetu vyhýbal.

Americká armáda zároveň spustila novou masivní vlnu leteckých úderů směřujících přímo na íránské území. Jedná se o reakci na úterní pokus Teheránu o útok na americké vojenské pozice v regionu. Jde o první přímé údery na cíle v samotném Íránu po několika dnech, přičemž výbuchy byly hlášeny z jižních oblastí země včetně přístavu Bandar Abbás a ostrovů Kiš a Kešm.

Americký prezident v návaznosti na operace prohlásil, že nyní přišla řada na reakci Washingtonu. Íránské Revoluční gardy v odvetě varovaly, že agresor bude za své činy potrestán ještě během dneška. Zároveň zopakovaly své odhodlání udržet Hormuzský průliv plně uzavřený do doby, dokud nepřestanou americké hrozby a zásahy do lodní dopravy v oblasti.

Přes pokračující íránské blokády a přísná opatření v Hormuzském průlivu však došlo k prvnímu výjimečnému posunu v námořní přepravě. Katarské plavidlo převážející zkapalněný zemní plyn prošlo touto strategickou úžinou poprvé po téměř třech týdnech. Podle íránských státních médií loď splnila veškerá pravidla a požadavky stanovené Teheránem pro průjezd vodní cestou.

Procházející katarský tanker představuje důležitý moment pro globální trhy s energonosiči. Katar patří k největším světovým vývozcům zkapalněného plynu a podílí se přibližně pětinou na celosvětovém exportu. Předchozí pokusy tankerů společnosti QatarEnergy o průjezd úžinou v minulých týdnech skončily neúspěšně a lodě se musely obrátit zpět.

Dlouhodobější blokáda Hormuzského průlivu vyvolává vážné obavy po celém světě, neboť již vedla k prudkému růstu cen ropy a průmyslových hnojiv. Analytici varují, že pokračování současného stavu by mohlo způsobit kritický nedostatek zkapalněného plynu v Evropě během nadcházející zimní sezóny. V sázce je tak energetická stabilita řady evropských i asijských ekonomik.

Současná krize dále komplikuje už tak napjatou diplomatickou architekturu v celém Blízkém východě. Přestože vztahy mezi Káhirou a Teheránem zůstávaly od íránské revoluce v roce 1979 chladné, v průběhu současného střetu docházelo k intenzivním kontaktům na úrovni ministrů zahraničí. Nejnovější útok na egyptský terminál však může tyto jemné diplomatické vazby vážně narušit.