Válka, kterou nikdo nechtěl. Saúdská Arábie se půl roku snažila vyhnout konfliktu s Íránem, nepovedlo se

Vstup do otevřeného střetu představuje pro Saúdskou Arábii obrovské riziko, které přímo ohrožuje její dlouhodobé hospodářské plány. Království v uplynulém desetiletí investovalo značné úsilí do přilákání zahraničních investic a transformace v klíčové ekonomické centrum regionu, což v minulosti vedlo i k uvolnění napětí s Íránem a uzavření diplomacie zprostředkované Čínou v roce 2023. Tato strategie je však v současnosti v troskách a Rijád se potýká s noční můrou vojenských stratégů v podobě asymetrické války s nepředvídatelnými protivníky. Ačkoliv Saúdská Arábie vynaložila desítky miliard dolarů na modernizaci armády a protivzdušné obrany, její obrovské území a rozptýlená ropná infrastruktura zůstávají vůči útokům značně zranitelné.

Kritickou hrozbu představují jemenští Hútiové, kteří o víkendu zasáhli raketami dva saúdské ropné komplexy na pobřeží Rudého moře a způsobili rozsáhlé škody v provincii Džázán. Útokům předcházela blokáda námořní dopravy v klíčové úžině Báb al-Mandab a napadení saúdských tankerů. Pro Rijád, který přesměroval velkou část svého exportu suroviny do rudomořských přístavů mimo ochromený Hormuzský průliv, to znamená zásadní eskalaci. Plánované navýšení vývozu ropy touto cestou na devět milionů barelů denně je nyní v přímém ohrožení, neboť lodě mířící na asijské trhy musejí zranitelnou úžinou projít.

Nová vlna násilí vypukla poté, co Hútiové obvinili Saúdskou Arábii z bombardování letiště v Saná, čímž měla zabránit přistání přímého letu z Teheránu s jemenskou delegací vracející se z pohřbu íránského duchovního vůdce. Konflikt s touto skupinou přitom trvá již řadu let od zahájení saúdské ofenzívy v roce 2015, přičemž příměří z roku 2022 nikdy nepřerostlo v trvalý mír. Analytici upozorňují, že Hútiové využívají opakované provokace k získání politických a ekonomických ústupků, zatímco v pouštních oblastech východního Jemenu se již sjednocují protihútijské síly, které by v případě postupu mohly získat leteckou podporu saúdské armády.

Paralelně s jižní frontou se vyostřila situace na severu, odkud proíránské milice z jižního Iráku vyslaly sérii útočných dronů na klíčovou saúdskou infrastrukturu i samotné hlavní město Rijád. Saúdské ministerstvo obrany reagovalo přesnými údery na základny těchto milicí ve východním Iráku a zdůraznilo, že sice neusiluje o eskalaci, ale na jakoukoliv agresi odpoví. Útoky potvrdilo i americké velení CENTCOM, podle něhož šlo o odvetu za více než tři desítky dronových operací řízených íránskými revolučními gardami. Vzpomínky na ničivý útok na rafinérii Abkajk z roku 2019 tak přiměly Saúdskou Arábii nastavit novou červenou linii.

Bezprostřední nebezpečí hrozí také přímo z Íránu, jehož bezpilotní letouny a balistické rakety krátkého doletu představují trvalou hrozbu z druhého břehu Perského zálivu. Přestože Teherán v posledních měsících neútočil přímo, jeho představitelé opakovaně obviňují některé arabské státy z podílu na vojenských akcích proti Íránu. Saúdská Arábie se snaží na provokace odpovídat velmi uvážlivě tak, aby ukázala schopnost vlastní obrany, ale zároveň se nevyprovokovala k plnohodnotné válce. Konflikt však již nyní zatěžuje saúdskoarabské hospodářství, které v prvním čtvrtletí zaznamenalo nejvyšší rozpočtový deficit od roku 2018 a bylo nuceno omezit některé velké rozvojové projekty.

Celková bezpečnostní situace v regionu je tak pro Rijád výrazně nestabilnější než na počátku letošního roku. Saúdští představitelé navíc čelí nejistotě pramenící z proměnlivé politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa na Blízkém východě, což vyvolává obavy z možného osamocení vůči asertivnějšímu Íránu při případném poklesu zájmu ze strany Spojených států. Situaci neusnadňují ani chladné vztahy s některými tradičními spojenci v Zálivu, jako jsou Spojené arabské emiráty. Saúdská Arábie tak stojí na křižovatce a jasně signalizuje, že práh její tolerance vůči útokům na vlastní území byl definitivně překročen.