Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.
Klíčovým sporným bodem vyjednávání zůstává posloupnost kroků při stahování armády a odzbrojování. Zatímco Izrael požaduje úplné odzbrojení ozbrojených skupin v Gaze ještě před začátkem jakéhokoli stahování svých jednotek či rekonstrukčních prací, palestinská strana podmiňuje odzbrojení postupným a fázovaným odchodem izraelských sil.
Postoj izraelského premiéra ovlivňuje také vnitropolitická situace a blížící se parlamentní volby plánované na konec října. Netanjahu čelí poklesu preferencí v průzkumech veřejného mínění a snaze udržet si přízeň pravicových voličů, kvůli čemuž odmítá dělat ústupky před konáním voleb.
Vojenský přehled zároveň poukazuje na časté využívání hrozeb ze strany Donalda Trumpa vůči zahraničním partnerům i protivníkům. Od začátku svého druhého funkčního období americký prezident nařídil vojenské údery v sedmi zemích a možnost použití síly naznačil u několika dalších států včetně dlouholetých spojenců. Analýzy nicméně upozorňují, že ostrá rétorika šéfa Bílého domu často nevede k následné reálné vojenské akci ani v případech, kdy protistrana na jeho požadavky nepřistoupí.
Představitelé íránských Islámských revolučních gard současně odmítli tvrzení Donalda Trumpa o existenci přímého tajného komunikačního kanálu mezi oběma stranami. Mluvčí gard označil prohlášení za nepravdivá a zdůraznil, že diplomatická vyjednávání nespadají do kompetence této vojenské složky. Propojení vyvrátily i odkazem na dřívější porušování závazků ze strany Washingtonu.
Související
Británie obvinila izraelské osadníky z páchání etnických čistek na Západním břehu Jordánu. Miliband zavádí sankce
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Británie obvinila izraelské osadníky z páchání etnických čistek na Západním břehu Jordánu. Miliband zavádí sankce
před 1 hodinou
Problém, se kterým si vědci 90 let nevěděli rady, je minulostí. AI ho vyřešila za 4 dny
před 2 hodinami
Americká armáda zasáhla pět íránských tankerů, jeden z nich potopila
před 3 hodinami
Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku
před 4 hodinami
ODS už není nejsilnější opoziční stranou, ukazuje nový průzkum
před 5 hodinami
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz prohlásil, že i přes výrazné vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách zůstává ve své funkci. Šéf spolkové vlády před novináři přiznal, že volební úspěch protipřistěhovalecké a proruské strany otřásl jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v samotných základech. AfD v Sasku-Anhaltsku drtivě zvítězila se ziskem téměř 44 procent hlasů a porazila dosud vládnoucí křesťanské demokraty. Ačkoliv strana nezískala absolutní většinu, má na dosah možnost sestavit první zemskou vládu s účastí krajní pravice od konce druhé světové války.
Zdroj: Libor Novák