Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Omezení desetidenních manévrů Ulchi Freedom Shield, do kterých se pravidelně zapojují desítky tisíc vojáků, oznámil Donald Trump na sociálních sítích s odůvodněním, že Severní Korea se vůči jeho administrativě chová s respektem. Cvičení označil za finančně nákladná pro americkou stranu a za zbytečně provokativní gesto vůči Pchjongjangu.

Severokorejský režim přitom v posledních letech zintenzivnil vývoj nezákonných zbraní, vyslal své vojáky do bojů v rámci rusko-ukrajinského konfliktu a uzavřel s Moskvou smlouvu o vzájemné obraně. Pchjongjang zároveň v nedávné době zařadil do výzbroje nový torpédoborec s řízenými střelami a pokračuje v navyšování svých jaderných kapacit.

Redukce cvičení přichází v době, kdy jsou americké ozbrojené síly zatíženy dlouhotrvajícím konfliktem na Blízkém východě. Spojené státy musely v průběhu bojů s Íránem přesunout část svých protiraketových systémů a námořních sil z tichomořské oblasti do Perského zálivu, což podle části odborníků snižuje celkovou připravenost spojeneckých vojsk.

Zatímco někteří američtí analytici považují omezení cvičení za logický krok k úspoře zdrojů a vyčerpané munice, podle bývalých vojenských představitelů tím USA oslabují svou odstrašovací schopnost bez toho, aby od Pchjongjangu získaly jakékoli ústupky. Zkrácení výcviku tak může přímo ohrozit bezpečnost amerických jednotek rozmístěných v Jižní Koreji a Japonsku.

Americký ministr války Pete Hegseth na květnové bezpečnostní konferenci v Singapuru označil Jižní Koreu za příkladný model sdílení obranných nákladů, neboť Soul dlouhodobě masivně investuje do vlastní obrany. Náhlá změna postoje ze strany Washingtonu však v jihokorejské politice opotřebovává důvěru a sílí hlasy volající po vývoji vlastních jaderných zbraní.

Politika současné americké administrativy staví do nejisté pozice i další tradiční partnery v Asii a Evropě. Změny v přístupu ke společným vojenským manévrům a neustálé zpochybňování nákladů na obranu vedou Japonsko i evropské členy NATO k přehodnocování dlouhodobých obranných strategií a spoléhání se na bezpečnostní záruky ze strany Washingtonu.