Jižní Korea

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol končí? Parlament napodruhé schválil impeachment

Jihokorejský parlament schválil v sobotu impeachment prezidenta Jun Sok-jola. Jde o mimořádný politický otřes a druhý případ za poslední desetiletí, kdy bylo vůči jihokorejskému prezidentovi zahájeno řízení o odvolání z funkce. Důvodem impeachmentu je prezidentovo kontroverzní vyhlášení stanného práva, které vedlo k politické krizi a pobouření veřejnosti.
Jun Sok-jol

Jun Sok-jol brání stanné právo. Na pozadí druhého impeachmentu chce "bojovat až do konce"

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol brání své kontroverzní rozhodnutí vyhlásit stanné právo, které bylo parlamentem zrušeno jen šest hodin po jeho zavedení. V televizním projevu označil své rozhodnutí za legitimní „akt vládnutí“ a odmítl obvinění z pokusu o vzpouru. Prezident se zavázal bojovat „až do konce“, aby zabránil svému odvolání, kterému čelí kvůli vzrůstajícím politickým nepokojům v zemi.
Jun Sok-jol

Sok-jol přežil hlasování o impeachmentu. Podržela ho vládní strana

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol přežil sobotní hlasování o jeho odvolání z funkce, které zablokovala vládní strana bojkotem. Situace, která zasáhla zemi po prezidentově neúspěšném pokusu vyhlásit stanné právo, však nadále vyvolává značné politické napětí. Uvedl to server CNN.
Jun Sok-jol

Sok-jol zřejmě přežije hlasování o impeachmentu

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol zřejmě přežije hlasování o impeachmentu. Hlasování se zúčastnili pouze dva poslanci vládní strany a další se hlasování zdrželi. Tento krok přišel po jeho neúspěšném pokusu o vyhlášení stanného práva, který vyvolal v zemi politickou krizi a vyústil v pokus o jeho odvolání. Uvedl to server CNN.
Jun Sok-jol

Jihokorejský prezident Sok-jol se omluvil národu

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol se omluvil národu za svůj neúspěšný pokus o vyhlášení výjimečného stavu a zavedení vojenské vlády, který přivedl zemi do politického chaosu a vedl k výzvám k jeho odvolání. 
Jun Sok-jol Analýza

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.
Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.
Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.
Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.
jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 
jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.
armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Politico: Ani Ukrajina, ani Blízký východ. Třetí světová začne v ještě žhavějším regionu

Východní Asie je podle serveru Politico nejvážnější hrozbou pro světový mír. Agrese, která zde panuje, je větší než cokoliv, co by si Střední východ nebo Evropa dokázaly představit. Agresivní válka Číny a Ruska proti Ukrajině sblížila Jižní Koreu a Japonsko, se spoustou americké pomoci na pozadí. Udržet je pohromadě, aby odradily Peking, bude pro Donalda Trumpa jedním z nejdůležitějších zahraničněpolitických úkolů.

Aktuálně se děje

včera

včera

Tři princezny byly letošní premiérovou štědrovečerní pohádkou. Prohlédněte si galerii

RECENZE: Tři princezny jsou dalším nekonzistentním a paradoxně zpátečnickým pokusem o inovaci

Nové štědrovečerní pohádky České televize jsou každoročně pod ostrým drobnohledem a nejsledovanějším programem dne. Po několikaleté nadvládě režiséra Karla Janáka, i když s občasnými pauzami, se režie ujal svěží tvůrce stylizovaně autentických tragikomedií Tomáš Pavlíček. Jakkoli je jeho snaha dělat pohádku odlišně znatelná a sympatická, postupně se drolí do stereotypních cestiček.

včera

Vánoce, ilustrační fotografie.

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů

Přesně před 85 lety, v roce 1939, zažívali Češi první nesvobodné Vánoce za nacistické okupace. Tyto svátky si lidé v našich zemích ještě užívali bez výraznějších omezení, v letech následujících už byly Vánoce poznamenány nacistickou propagandou i řadou omezení. Jak Češi trávili Vánoce za nelehkých dob protektorátu a druhé světové války?

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

23. prosince 2024 21:33

23. prosince 2024 21:15

23. prosince 2024 19:54

23. prosince 2024 18:20

23. prosince 2024 17:15

Podezření se obrací směrem k Číně. Odmítla žádost Švédska o vyšetřování lodi podezřelé z poškození kabelů

Švédské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že Čína zamítla žádost švédských vyšetřovatelů o přístup na palubu čínské lodi Yi Peng 3, která je spojována s incidentem poškození podmořských kabelů. Tyto kabely byly přerušeny v Baltském moři, což vyvolalo mezinárodní napětí a spekulace o možném sabotážním útoku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy