Stubb: Příměří na Ukrajině letos nehrozí. Nejdřív na jaře

Stubb, jehož země sdílí s Ruskem hranici dlouhou 1 340 kilometrů, je si dobře vědom sázek. Finsko, které po dvou válkách s Ruskem ve 40. letech ztratilo zhruba desetinu svého území, se po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 vzdalo své neutrality a vstoupilo do NATO. Finský prezident využívá dobrého vztahu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, se kterým pravidelně hovoří a hraje golf, k obhajobě podpory Ukrajiny.

Stubb se v sobotu pro AP vyjádřil na vojenské základně severně od Helsinek, kde pozoroval výcvik finských dobrovolníků. Měl na sobě bundu s nápisem „sisu“ a sledoval, jak dobrovolníci nacvičují evakuaci raněných vojáků v mrazivých teplotách. Ohledně své role mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským Stubb uvedl: „Mohu prezidentu Trumpovi vysvětlit, čím si Finsko prošlo, nebo jak vidím situaci na bojišti, nebo jak jednat s [ruským prezidentem Vladimirem] Putinem. A pokud přijme jednu z deseti myšlenek, je to dobré.“

Stubb upozornil, že Zelenskyj musí urychleně řešit obvinění z úplatků a zpronevěry, neboť skandál hraje do karet Rusku. Nicméně vyzval evropské lídry, aby posílili finanční a vojenskou podporu pro Kyjev, který čelí pomalým, ale trvalým územním ziskům Ruska na bojišti. Řekl, že není „velký optimista ohledně dosažení příměří nebo zahájení mírových jednání alespoň letos,“ ale bylo by dobré „něco rozjet“ do března. Tři klíčové otázky na cestě k příměří jsou podle něj bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, obnova její ekonomiky a dosažení určitého porozumění ohledně územních nároků.

K dosažení míru Stubb navrhuje, aby Trump a evropští lídři maximalizovali tlak na Rusko a Putina, aby změnili jeho strategické myšlení. Putin se podle něj stále snaží „popřít nezávislost, suverenitu a územní celistvost Ukrajiny,“ což je cíl, který se od začátku války nezměnil. Navrhl využít stovky miliard dolarů ze zmrazených ruských aktiv držených v Evropě jako kolaterál k financování Ukrajiny a také zvýšit vojenský tlak na Moskvu. Stubb ocenil Trumpa za říjnové sankce uvalené na velké ruské energetické společnosti, ale argumentoval, že je třeba udělat více, aby Ukrajina získala kapacitu zasáhnout ruský „vojenský nebo obranný průmysl“.

Stubb komentoval nedávné otálení Trumpa v jednáních, včetně náhlého zrušení plánované schůzky s Putinem v Budapešti v polovině října. Podle Stubba k rozhodnutí došlo pravděpodobně poté, co si americký ministr zahraničí Marco Rubio uvědomil, že „Rusové se nepohnuli ani o píď,“ a že by nemělo smysl dostávat prezidenta Trumpa do situace, kdy by ničeho nedosáhl. Stubb to označil za „další příklad strategické chyby Rusů. Měli příležitost a promarnili ji.“

Finský prezident uvedl, že se se změnami v Trumpově postoji vůči Ukrajině vyrovnává tím, že je „docela trpělivý“ a žije s „realitou.“ „Nemůžete mít iluze o věcech, které byste rádi viděli, jak se dějí,“ řekl. Uvedl, že práce se vyplácí a vojenské možnosti pro zajištění bezpečnosti Ukrajiny po dosažení příměří jsou již „jasné“, s tím, že různé země se zavázaly k poskytnutí prostředků, ačkoliv nechtěl zacházet do detailů kvůli důvěrnému vojenskému plánování.

Zatímco Trump vede jednání s Putinem, řada evropských zemí čelí ruským vpádům dronů a stíhaček, stejně jako údajné rozsáhlé ruské sabotážní kampani. Stubb řekl AP, že Rusko nevede pouze kinetickou válku na Ukrajině, ale také hybridní válku v Evropě. Ruské útoky, včetně žhářství, vandalismu a propagandy, se snaží destabilizovat Evropu a „způsobovat zmatek a paniku.“ Způsob, jakým se s těmito hrozbami vypořádat, je podle Stubba být „Fin.“ „Jinými slovy, být chladný, klidný, sebraný a mít trochu toho 'sisu,'“ uzavřel.