Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby

Mluvčí ministerstva zahraničí Rusko zároveň obvinil ze snahy ovlivnit a destabilizovat letošní únorové federální volby v zemi. Obvinění tak poukazují na kombinaci hybridních hrozeb, které mají podle Berlína za cíl narušit klíčovou infrastrukturu a politické procesy v Německu.

Berlín avizoval, že v úzké koordinaci se svými evropskými partnery odpoví na tyto akce protiopatřeními. Cílem je zajistit, aby Rusko „zaplatilo cenu za své hybridní jednání“. Ruská strana na obvinění německé vlády bezprostředně nereagovala.

Evropské zpravodajské služby jen pár dní zpět odhalily, že ruská sabotážní síť připravovala útoky na letadla směřující z Evropy do Spojených států. Podle informací deníku Financial Times bylo zajištěno množství výbušnin dostatečné k provedení bombových útoků ve vzduchu, které by mohly způsobit šok a narušení letecké dopravy v rozsahu neviděném od teroristických útoků z 11. září 2001.

Odhalená operace byla jen první fází širší hybridní kampaně, kterou Moskva nasazuje po celé Evropě. Původně nesourodé incidenty nyní tvoří ucelený vzorec eskalace. Odborníci se domnívají, že tyto ruské hybridní útoky přesahují pouhou reakci na válku na Ukrajině a naznačují přípravy na potenciální rozsáhlý konflikt s Evropou.

Tyto závěry bezpečnostních složek rezonují se zprávou NATO z roku 2023, která varovala, že Rusko by mohlo být připraveno na válku s Evropou do roku 2029. Klíčovým prvkem odhaleného schématu byly exploze v logistických centrech společnosti DHL v Polsku, Německu a Spojeném království v roce 2024. Balíčky s hořčíkovými zápalnicemi byly odesílány z Litvy.

Vyšetřovatelé zjistili, že šlo pouze o testovací, tedy první fázi. Dalším krokem měly být právě výbuchy v letadlech mířících do Spojených států, což by způsobilo masivní ztráty na životech a globální otřes.

V Polsku a Litvě bylo v souvislosti s tímto spiknutím obviněno nejméně dvacet osob z terorismu a dalších trestných činů. Organizátor sabotáže uprchl do Ázerbájdžánu a Moskva za něj veřejně intervenovala prostřednictvím svých zpravodajských služeb FSB, SVR a GRU.

Zpravodajské služby rovněž zaznamenaly aktivity ruských agentů, kteří monitorují mosty a železniční infrastrukturu po celé Evropě. Například v Polsku se podařilo zabránit výbuchu na klíčové železniční trati mezi Varšavou a Lublinem, která slouží mimo jiné k přepravě pomoci na Ukrajinu. Experti zdůrazňují, že tajné služby zmařily i několik dalších sabotážních akcí, včetně žhářství, pokusů o zničení přehrad a narušení dodávek vody. Tyto známé případy představují jen část celkové hrozby.

Moskva k provádění operací aktivně verbuje občany východoevropských zemí a místní kriminálníky, přičemž operace řídí na dálku pomocí šifrovaných zpráv a kryptoměn. Německo tvrdí, že i menší incidenty jsou strukturovanými prvky cílené hybridní kampaně Kremlu.

Ve čtvrtek generální tajemník NATO Mark Rutte pronesl rázný projev v Berlíně, který zahájil velmi ostrou výstrahou. „Jsem tu dnes, abych vám řekl, kde NATO stojí a co musíme udělat, abychom válce zabránili, než začne,“ řekl v úvodních slovech. K tomu je podle něj nutné mít naprosto jasno o hrozbě. „Jsme dalším cílem Ruska a už teď jsme v nebezpečí,“ varoval.

Rutte sice uvítal rozhodnutí urychlit výdaje na obranu, které bylo přijato na summitu NATO v Haagu na začátku tohoto roku, ale dodal, že „nyní není čas na sebechválu.“ Obává se, že příliš mnoho lidí je tiše sebeuspokojeno a neuvědomuje si závažnost situace.

„Příliš mnoho lidí necítí naléhavost situace. A příliš mnoho lidí věří, že čas je na naší straně. Není. Čas jednat je teď,“ zdůraznil. Dodal, že výdaje a produkce spojenců na obranu musí rychle stoupat. „Naše ozbrojené síly musí mít to, co potřebují, aby nás udržely v bezpečí.“

Rutte prohlásil, že Rusko se „stalo ještě drzejším, bezohlednějším a nemilosrdnějším vůči NATO a vůči Ukrajině.“ Připomněl, že během studené války prezident Reagan varoval před agresivními impulsy „říše zla.“ Dnes se podle něj prezident Putin opět zabývá budováním impéria. Varoval, že „ve svém zkresleném pohledu na historii a svět Putin věří, že naše svoboda ohrožuje jeho sevření moci a že my chceme zničit Rusko.“

Generální tajemník varuje, že „na konci první čtvrtiny 21. století se konflikty již nebojují z dálky. Konflikt je u našich dveří.“ Varoval před scénářem, kdy by „konflikt zasáhl každý domov, každé pracoviště čelilo zničení, masové mobilizaci a miliony lidí by byly vysídleny.“ Je to strašná představa, ale pokud splníme své závazky, můžeme takovému scénáři zabránit.

Řekl, že další podpora NATO je jedinou nadějí Evropy, že se válka na Ukrajině nerozšíří do Evropy. „Mám povinnost jako generální tajemník vám říct, co nás čeká, pokud nebudeme jednat rychleji, nebudeme investovat do obrany a nebudeme pokračovat v podpoře Ukrajiny.“

Přiznal, že ví, že „je to tvrdá zpráva v době, kdy se blížíme ke svátečnímu období, kdy se naše myšlenky obracejí k naději, světlu a míru.“ Dodal, že můžeme čerpat odvahu a sílu z vědomí, že stojíme společně v NATO s odhodláním a s vědomím, že jsme na správné straně historie.