Spojené státy americké musí prosadit nové kolo sankcí, které paralyzují ruský průmysl a konečně přivedou Vladimira Putina k jednacímu stolu. Řekl to finský prezident Alexander Stubb v rozhovoru pro Politico. Stubb, který dříve využil golfovou cestu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem k tomu, aby na něj tlačil ve věci tvrdšího postoje vůči ruskému lídrovi, nyní uvedl, že nastal čas, aby Washington zvýšil ekonomický tlak na Moskvu.
Trump „buď jde cestou cukru, nebo klacku (v českém jazyce fráze používaná jako metoda cukru a biče, pozn. red.),“ řekl finský lídr. „Cukr vyzkoušel na Aljašce a ve svém telefonickém rozhovoru s Putinem. A když si uvědomil, že se Rusové nehodlají pohnout a nemají zájem o mír, sáhl [Trump] po klacku.“ Stubb dodal, že momentálně je na řadě „režim klacku“ a dalším krokem by měly být sankce, konkrétně sankční balíček v americkém Senátu.
Odkazoval se na komplexní návrh zákona o sankcích proti Rusku, který má v Senátu širokou podporu obou stran, ale jeho schválení se zaseklo na prezidentském souhlasu. Trump v neděli večer prohlásil, že navrhovaná legislativa je pro něj „v pořádku“, což povzbudilo Senát k dalšímu postupu v pondělí. Minulý měsíc Trump uvalil nové sankce na dvě největší ruské ropné společnosti – Rosněfť a Lukoil –, což finský prezident ocenil.
Stubb uvedl, že vzhledem k Putinově neochotě přijmout příměří je správné, že USA s návrhem zákona postupují. „Jediný člověk, kterého Putin poslouchá, je oligarcha,“ řekl finský lídr. V tomto smyslu, pokud ruští oligarchové dospějí k závěru, že je to ekonomicky příliš složité, pak by se věci mohly začít hýbat.
Na otázku, zda by se Evropa měla pokusit o přímé jednání s Putinem, jak navrhl maďarský premiér Viktor Orbán, Stubb odpověděl, že „kdykoli ten okamžik [pro přímá jednání] nastane, což se v určité fázi stane, bude to muset být koordinované.“ Prozatím je Stubb spokojený s tím, že Washington přebírá vedoucí roli. „Pokud můžeme přispět, pokud můžeme zprostředkovat, pokud můžeme vést rozhovory s Ukrajinci, Američany, Evropany, myslím, že je to dostatečné,“ řekl a dodal, že spravedlivý a trvalý mír je důležitější než to, aby Evropa získala jen příležitost k fotografování.
Ohledně vyhlídek na příměří na Ukrajině byl Stubb skeptický. Poznamenal, že naléhal na termín příměří kolem Velikonoc, před schůzkou Trumpa s Putinem na Aljašce 15. srpna a znovu před nadcházejícím setkáním G20 v Johannesburgu ve dnech 22. až 23. listopadu. „Když tohle všechno selhalo a čtu současnou situaci, po rozhovorech s [ukrajinským prezidentem Volodymyrem] Zelenským v pátek a s americkými a evropskými přáteli během posledních několika týdnů, prostě nevidím, že by [příměří] bylo na stole,“ dodal. Nejlepším způsobem, jak přiblížit příměří, je udržovat tlak na Rusko a nadále podporovat Ukrajinu, zdůraznil.
Stubbova návštěva Bruselu se koná v době, kdy se EU snaží zajistit finanční podporu Ukrajině i po prvním čtvrtletí roku 2026. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla využít část zmrazených ruských aktiv držených v Belgii. Belgický premiér Bart de Wever tomu ale zatím odolává s odvoláním na obavy z ruské odvety.
Finský lídr, který se v pondělí setkal s belgickým premiérem de Weverem, uvedl, že na něj nechce vyvíjet „veřejný tlak“, ale s „vysokou jistotou“ předpověděl, že Evropa nakonec řešení financování najde. Jednou z možností je kombinace různých řešení, jako je navýšení rozpočtu EU nebo získání dluhopisů pro Ukrajinu, kromě zabavení aktiv. „Mohla by to být kombinace těchto tří možností, ale o tom musí rozhodnout Evropská rada. A samozřejmě sama Belgie,“ řekl Stubb, který se v pondělí setkal i s von der Leyenovou a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
V pondělí také polský lídr Donald Tusk odsoudil explozi na polské železniční trati, která se používá k doručování pomoci Ukrajině, jako „sabotážní akt“. „To je nová normalita,“ řekl Stubb a dodal: „Moje doporučení je zůstat klidný. Mít trochu víc sisu [finská vnitřní síla/odolnost]. Nebuďte příliš rozrušení.“
Související
Stubb: Napětí kolem Grónska poleví do konce tohoto týdne
Stubb: Příměří na Ukrajině letos nehrozí. Nejdřív na jaře
Alexander Stubb , Donald Trump , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
před 2 hodinami
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
před 3 hodinami
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 4 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 6 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 7 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 8 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
21. července 2026 22:02
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.
Zdroj: Libor Novák