Před rokem touto dobou byl prezidentem Joe Biden a v katarském Dauhá se vyjednávalo příměří v Gaze. Dnes se zdá, že tyto události dělí celé desetiletí, protože rok 2025 přinesl zásadní proměny. Spojené státy nyní shromažďují v Karibiku největší vojenskou sílu od dob kubánské krize a v Miami se jedná o osudu Ukrajiny. Rok 2026 se tak rýsuje jako zlomový okamžik, který prověří stabilitu světového řádu v mnoha ohledech.
Trumpova administrativa vyslala ke břehům Venezuely mohutnou flotilu včetně letadlové lodi a speciálních jednotek. Oficiálně jde o boj proti obchodu s drogami, ale bez souhlasu Kongresu již proběhly desítky úderů a námořní blokáda vývozu ropy.
Cílem je zjevně vynutit si odchod Nicoláse Madura od moci, což Bílý dům nazývá novou verzí Monroeovy doktríny. Pokud Maduro v roce 2026 neustoupí, riskuje Trump pověst vůdce, který sice hrozí, ale nedokáže své hrozby naplnit. Tento riskantní tah ukáže, zda jsou Spojené státy stále ochotny prosazovat svou hegemonii na západní polokouli silou.
V únoru vstoupí ruská agrese proti Ukrajině do svého pátého roku, přičemž ruské ztráty již přesáhly jeden milion vojáků. Pátý rok války bývá často kritický, protože obě strany mohou dospět k vyčerpání nebo se odhodlat k riskantním operacím.
Donald Trump usiluje o mírovou dohodu, která by Ukrajině výměnou za územní ústupky zaručila bezpečnost. Vladimir Putin však zatím nejeví ochotu k ústupkům a čeká, zda západní podpora Kyjeva poleví. Rozhodující bitva o osud Ukrajiny se tak v nadcházejícím roce může odehrát spíše ve Washingtonu než na samotném bojišti.
Vztahy mezi Ruskem, Čínou, Severní Koreou a Íránem se v uplynulém roce upevnily v rámci odporu proti vlivu USA. Klíčovým bodem tohoto napětí zůstává Tchaj-wan, kam Trump schválil rekordní dodávku zbraní za miliardy dolarů.
Jarní summit v Pekingu pravděpodobně určí, zda USA udrží status quo, nebo zda se v zájmu obchodních dohod stáhnou. Jelikož je ostrov centrem výroby čipů pro celý svět, jakákoli destabilizace by měla drtivé dopady na globální ekonomiku. Rok 2026 ukáže, zda se Tchaj-wan stane obětí nové sféry vlivu, nebo zůstane klíčovým spojencem Západu.
Izrael sice dosáhl významných vojenských úspěchů, včetně oslabení Hamásu a Hizballáhu, ale postrádá politickou jednotu. Netanyahuova vláda se potýká s vnitřním napětím a izolací ze strany arabských sousedů.
Do října 2026 musí v zemi proběhnout parlamentní volby, které rozhodnou o dalším směřování státu. Výsledek hlasování určí, zda Izrael dokáže své vojenské zisky proměnit v trvalý mír a rozšířit Abrahámovské dohody. Pokud volby skončí patem, hrozí zemi stagnace a promarnění historické příležitosti k regionální stabilitě.
Pro Írán byl uplynulý rok katastrofální, přišel o své hlavní spojence v regionu a jeho vzdušná obrana byla zničena. Ekonomiku země navíc drtí nedostatek vody a politický systém čelí krizi nástupnictví po stárnoucím ajatolláhu Chameneím.
V roce 2026 se situace pravděpodobně nezlepší, protože mladá populace režim odmítá a Izrael může znovu udeřit na jaderná zařízení. Oslabený režim může v agónii sáhnout k terorismu nebo neuváženým útokům, což z Teheránu činí nepředvídatelný prvek.
Terorismus se po letech relativního klidu opět vrací na scénu jako jedna z největších hrozeb. Počet útoků spojených s ISIS a Hamásem od roku 2022 znovu roste, což potvrzují nedávné incidenty v Austrálii i Spojených státech.
Bezpečnostní složky v Evropě i Británii varují, že hrozba ze strany extremistických sítí je nyní nejvyšší za dlouhou dobu. K potlačení tohoto trendu bude nutná mnohem těsnější mezinárodní spolupráce a nulová tolerance k násilí. Nadcházející rok ukáže, zda se podaří tyto regenerující se sítě včas rozbít.
Umělá inteligence se stala bojištěm, které svou důležitostí připomíná vesmírné závody během studené války. Čína překvapila svět levnými a výkonnými modely, které otřásly trhem a zpochybnily technologický náskok USA. Ve Spojených státech však rozvoj brzdí nedostatek elektrické energie pro datová centra a domácí politické debaty.
V roce 2026 lze očekávat, že soupeření o nadvládu v AI ještě zesílí a ovlivní téměř každou oblast státní politiky. Tento technologický vývoj se stane jedním z nejvlivnějších faktorů formujících globální mocenské vztahy.
Související
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
USA (Spojené státy americké) , umělá inteligence (AI) , Venezuela , USS Gerald R. Ford
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
před 2 hodinami
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
před 2 hodinami
Důchody se v lednu zvýší. Okamura chce zatlačit na Schillerovou ohledně valorizace
před 3 hodinami
Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák
před 4 hodinami
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
před 5 hodinami
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
před 6 hodinami
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
před 7 hodinami
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
před 7 hodinami
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
před 8 hodinami
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
před 9 hodinami
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
před 10 hodinami
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
před 11 hodinami
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
před 11 hodinami
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
před 12 hodinami
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
před 13 hodinami
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
před 14 hodinami
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.
Zdroj: Libor Novák