Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

Prezident zdůraznil, že síla Ukrajiny netkví pouze v technologiích, ale především v hodnotách, jako jsou lidská práva, svoboda a důstojnost. Ukrajina podle něj věří v kulturu a mír, který je skutečný a pevný, nikoliv vynucený. Právě tato vnitřní integrita a úcta k lidem jsou tím, co zemi chrání a pohání vpřed i v nejtemnějších časech.

Zelenskyj hovořil o nové realitě moderního válčení, kde prim hrají levné útočné drony. Varoval, že Írán svůj dronový program budoval roky a dnes tyto technologie, obohacené o ruské komponenty, dodává Moskvě. Poukázal na ekonomickou asymetrii konfliktu, kdy íránský dron v hodnotě 50 000 dolarů musí spojenci často sestřelovat raketami, které stojí miliony dolarů. Tato dostupnost ničivých prostředků znamená, že hrozbu již nepředstavují jen mocní diktátoři, ale šíří se nekontrolovaně dál.

Ukrajina se podle Zelenského nestala technologickým expertem náhodou, ale z nutnosti reagovat na roky trvající agresi. Dnes je země schopna produkovat až tisíc interceptorů (obranných prostředků) denně a disponuje radary, které spolehlivě fungují i při intenzivním rušení signálu. Tento pokrok nyní Kyjev nabízí svým spojencům jako posílení jejich vlastní bezpečnosti.

Prezident nabídl konkrétní bezpečnostní spolupráci, která by mohla chránit například britské základny na Kypru nebo další cíle v Evropě a v Perském zálivu. Ukrajinští experti by podle tohoto návrhu mohli instalovat týmy pro zachycování dronů, radary a akustické pokrytí, které by varovalo před rozsáhlými útoky. Tato pomoc je podle něj nabízena jako reciproční posílení obrany partnerů, kteří Ukrajině pomáhají.

Nová bezpečnostní realita se projevuje i na moři. Zelenskyj popsal, jak ukrajinské námořní drony vytlačily kdysi mocnou ruskou flotilu do vzdálených základen v Černém moři, kde se lodě musí skrývat. Varoval však, že drony mohou být odpalovány i z civilních plavidel nebo „stínových flotil“ kdekoli v evropských mořích, což představuje hrozbu, na kterou musí být vlády připraveny.

Technologický pokrok podle ukrajinského lídra směřuje k masovému využití umělé inteligence v ozbrojených systémech. AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk. Zelenskyj poznamenal, že kdyby byl Putin v roce 2022 včas zastaven, mohl se svět vyhnout éře masového dronového válčení, která dnes ohrožuje lidstvo jako celek.

V Londýně, v budově parlamentu, kde se lidé cítí v bezpečí a nemusí řešit výpadky wi-fi ani hledat úkryty před nálety, je podle Zelenského těžké si představit, že by tento klid mohl skončit. Na Ukrajině však běžný život v tomto smyslu ustal. Apeloval na Británii, aby s Ukrajinou spolupracovala na tom, aby nikdo v Londýně ani v Kyjevě nemusel v budoucnu žít pod „hnízdem dronů“ nebo v betonových krytech bez bezpečného nebe.

Vizuální pomůckou během projevu byl Zelenskému tablet iPad, který ukrajinští obránci používají ke koordinaci protivzdušné obrany a sledování ruských útoků v reálném čase. Pomocí těchto zařízení mohou detailně analyzovat každý nálet a výkon svých obranných systémů. Tyto „nástroje“ označil za nezbytnou součást moderní obrany, kterou by měli mít k dispozici i britští vojáci.

Prezident s nadsázkou i vážností zmínil své ranní setkání s králem Karlem III., kterému jeden takový iPad věnoval. Král se ho prý dotázal, zda má ještě jeden, ale Zelenskyj musel s lítostí odpovědět, že nikoliv. Panovník mu na to odvětil, že v tom případě se o ten svůj bude muset podělit s premiérem Starmerem. Tato historka podtrhla blízkost a pracovní povahu vztahů mezi oběma zeměmi.

Zelenskyj potvrdil, že Ukrajina již nyní pomáhá chránit země v Perském zálivu před íránskými raketami a drony a je připravena vyslat další experty. Podobné dohody o spolupráci v oblasti dronové technologie chce Kyjev nabízet i dalším zemím. Podle jeho slov by nebylo moudré ignorovat to, co Ukrajina na základě svých tvrdě vykoupených zkušeností může nabídnout.

Ukrajina podle prezidenta postupně získává zpět svá území a dokazuje, že moderní technologie v rukou odhodlaných lidí dokáží zvrátit průběh války. Systémy jako Patriot v Perském zálivu jsou sice výkonné, ale samy o sobě nestačí, protože íránské ofenzivní systémy se vyvíjejí rychleji. Je proto nutné budovat komplexní obranné systémy, nikoliv se spoléhat pouze na jednotlivé rakety.

Zelenskyj vyjádřil velkou radost nad tím, že s Velkou Británií podepsal novou bezpečnostní dohodu, která zahrnuje i společné projekty na výrobu interceptorů. Spolupráce mezi ukrajinským know-how a britským průmyslem je cestou, jak zůstat technologicky před agresory a zajistit, aby „zítřek byl alespoň o něco bezpečnější“.

Závěrečný tón projevu byl optimistický, ale varovný. Zelenskyj připomněl, že pokud zlo zvítězí, bude schopno zasahovat cíle kdekoli na světě bez ohledu na oceány nebo hory. Proto na bezpečnosti Ukrajiny a na schopnosti Evropy jednat jako globální síla záleží víc než kdy jindy. Cílem je svět, kde místo dronů budou vládnout lidé a jejich svobodná vůle.

Související

Více souvisejících

Velká Británie Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu příměří nepodpořil. Izrael se chystá na další boje

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na tiskové konferenci v Jeruzalémě prohlásil, že i když se mu podařilo zachránit zemi před úplným zničením, současný boj ještě zdaleka neskončil. Izrael podle něj musí zůstat i nadále ve střehu a chránit se tak, jak je to nutné.

včera

Prezident Trump

Podepsali jsme dohodu o ukončení války, lodě už proplouvají Hormuzským průlivem, oznámil Trump

Podpisem memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem došlo k dohodě, která na příštích 60 dní zajišťuje volný pohyb strategickým Hormuzským průlivem výměnou za zrušení americké námořní blokády. Dokument elektronicky stvrdili americký prezident Donald Trump, viceprezident JD Vance a předseda íránského parlamentu Mohammad Gálibáf, přičemž oficiální ceremoniál je naplánován na pátek v Ženevě. Podle vyjádření vysokých představitelů americké administrativy budou kompletní detaily ujednání zveřejněny během následujících 24 až 48 hodin, zatímco text samotné dohody bude uvolněn až po pátečním ceremoniálu.

včera

Česká televize, ilustrační foto

Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do stávky

Zástupci iniciativy Veřejnoprávně oficiálně potvrdili, že pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do výstražné stávky. Tímto krokem reagují na pondělní krok kabinetu, který schválil legislativní návrh na úplné zrušení koncesionářských poplatků a citelné snížení rozpočtů obou veřejnoprávních institucí. Podobu protestní akce a její přesný harmonogram plánují organizátoři zveřejnit během nadcházející středy.

včera

Česká televize

Likvidační, zní z ČRo. Chudárek nastínil, kde bude ČT muset škrtat

Schválení vládního návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií vyvolalo ostrou reakci ze strany jejich vedení. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek i šéf Českého rozhlasu René Zavoral shodně varují, že pokud nová legislativa projde parlamentem, obě instituce se nevyhnou masivnímu propouštění. Podle prvních odhadů by mohlo o práci přijít celkově 450 až 700 zaměstnanců, přičemž obě klíčová média by kvůli zrušení koncesionářských poplatků přišla zhruba o patnáct procent svých dosavadních příjmů.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

U Hormuzského průlivu čeká přes 500 lodí odhalují nová data. Skutečný počet může být diametrálně odlišný

Sledování lodní dopravy prostřednictvím platformy MarineTraffic dnes ráno ukázalo, že v Perském zálivu západně od Hormuzského průlivu se nachází přes 230 tankerů a více než 250 nákladních plavidel, které doplňuje velké množství menších lodí, jako jsou rybářské čluny nebo remorkéry. Podle dostupných dat je plně naložena pouze menšina sledovaných tankerů, zatímco většina z nich je prázdná nebo naložená jen částečně. 

včera

Oto Klempíř a Boris Šťastný

Vláda schválila zrušení koncesionářských poplatků. ČT přijde o miliardu, rozhlas o stamiliony

Vláda Andreje Babiše definitivně posvětila zásadní změnu v mechanismu, jakým jsou financována veřejnoprávní média. Kabinet na svém pondělním zasedání schválil novelu, která ruší stávající systém koncesionářských poplatků a nahrazuje jej přímým čerpáním ze státního rozpočtu. Tento krok, o kterém informoval ministr kultury Oto Klempíř za hnutí Motoristé sobě, představuje jeden z nejvýraznějších zásahů do fungování České televize a Českého rozhlasu za poslední dekády.

včera

včera

Mirage 2000-5

Projekt společné evropské stíhačky se rozpadl. Německo zvažuje tři nové scénáře, Francie chce pokračovat sama

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

včera

Letní počasí, ilustrační foto

Evropu zasáhne žhavé počasí. Očekává se vlna tropických veder

Evropu v tomto týdnu zasáhne vlna vln veder, která přinese prudký nárůst teplot na většině kontinentu. Příčinou je masivním příliv horkého vzduchu ze Sahary, který se nejprve usadil nad Pyrenejským poloostrovem a následně se rozšířil do jižní a západní části Francie. V těchto oblastech se již nyní teploty běžně pohybují mezi třiceti a pětatřiceti stupni Celsia.

včera

včera

Evropská unie

Kvůli ničivému ruskému útoku se naléhavě sejdou ministři unijních států

Lídři zemí G7 se dnes scházejí ve francouzském Évian-les-Bains, aby projednali nejnaléhavější globální témata včetně Ukrajiny, Gazy a Íránu. Summit hostí francouzský prezident Emmanuel Macron. Americký prezident Donald Trump má na setkání předložit nejnovější informace o íránské mírové dohodě, která byla uzavřena v noci, přičemž před odletem se ve Bílém domě věnoval galavečeru bojových umění. Nikdo však netuší, zda Trump na summitu setrvá po celé tři dny, nebo bude jeho průběh každou hodinu narušovat. V nedaleké Ženevě navíc v pondělí demonstrovalo zhruba 20 000 lidí proti tomuto setkání, což vedlo ke střetům s policií. 

včera

Izrael, ilustrační foto

Špatná pro nás i celý svobodný svět. Izrael se bouří proti dohodě USA s Íránem

Izraelský ministr obrany Israel Kac podle informací tamního deníku Haarec prohlásil, že armáda zůstane v bezpečnostních zónách v Libanonu, Sýrii a Pásmu Gazy na neurčito. Cílem tohoto kroku je ochrana hranic a izraelských komunit před džihádistickými elementy. Izrael v současnosti okupuje části jižního Libanonu a podle vyjádření ministra obrany se odtud vojáci nestáhnou. Izrael byl vyloučen z mírových rozhovorů zprostředkovaných Pákistánem, přestože koncem února zahájil spolu se Spojenými státy válku proti Íránu. Mnoho izraelských politiků i veřejnost si přeje pokračování bojů v Libanonu, aby došlo k dalšímu oslabení schopností Hizballáhu.

včera

včera

včera

včera

Letní počasí

Počasí v novém týdnu potěší milovníky horkého léta

V Česku začíná třetí červnový a i letní týden, jenž přinese zásadní změnu počasí. Očekávají se setrvale rostoucí teploty, které vyvrcholí nástupem horké vlny v závěru pracovního týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

14. června 2026 21:57

14. června 2026 20:44

Pavel kondoloval thajskému králi, jehož nejstarší dcera zemřela v nemocnici

Thajsko v týdnu zasáhla smutná zpráva, na kterou kondolencí reagoval i český prezident Petr Pavel. Ve věku pouhých 47 let zemřela princezna Bajrakitiyabha, která strávila poslední roky života v kómatu kvůli vážným zdravotním problémům. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy