Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta

Tato myšlenka je vysoce aktuální zejména pro Černou Horu, která je nejvážnějším kandidátem z devíti oficiálních uchazečských zemí. Bývalá jugoslávská republika s 624 000 obyvateli usiluje o to, aby se do roku 2028 stala 28. členským státem unie. Tento měsíc se poprvé sešla technická skupina pověřená vypracováním přístupové smlouvy Černé Hory, což jasně signalizuje, že čtrnáct let trvající rozhovory vstoupily do své závěrečné fáze.

Představitelé unie se snaží zavést pojistky vůči nově příchozím zemím, aby zabránili situacím, kdy by klíčová rozhodnutí blokoval jediný stát. Záměr se zrodil po náročné zkušenosti s Maďarskem, jehož předchozí proruská vláda vedená Viktorem Orbánem vetovala několik zásadních unijních usnesení, z nichž nejvýznamnější byla půjčka pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Časově omezený zákaz uplatňování veta by mohl být zakomponován přímo do přístupové smlouvy Černé Hory, čímž by vznikl vzor pro další státy čekající v pořadí.

Zavedení takové pojistky se pohybuje na samé hraně unijního práva a mohlo by mít pouze dočasný charakter. Unie se tímto omezením chce vyhnout tomu, aby uvnitř bloku natrvalo stvořila druhořadé členy. Německý kancléř Friedrich Merz v dopise unijním lídrům vyzval k nalezení inovativních řešení, která by urychlila integraci západobalkánských států. Rozšiřování unie označil za geopolitickou nutnost a současně navrhl vytvoření přidruženého členství pro Ukrajinu, což by byl rozhodující mezikrok na její cestě k plnohodnotnému začlenění.

Přidružené členství by Ukrajině zajistilo účast na unijních schůzkách a zastoupení v institucích bloku, avšak bez hlasovacího práva. Německý návrh podle Merze reflektuje specifickou situaci země, která se nachází ve válečném stavu, a mohl by napomoci probíhajícím mírovým rozhovorům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však tuto myšlenku odmítl a na sociálních sítích uvedl, že pozice Ukrajiny v Evropské unii musí být kompletní, plnohodnotná a naprosto rovnoprávná.

Rozšiřování unie se téměř zastavilo až do roku 2022, kdy ruská invaze na Ukrajinu dodala přístupovým rozhovorům se sestry ze stávajícího východního sousedství novou dynamiku. Evropská komise loni deklarovala, že by nové členy mohla přijmout do roku 2030, přičemž jako nejrychleji postupující označila Černou Horu a Albánii. Komise rovněž ocenila rychlý progres Moldavska a naznačila, že samotné členství v EU by pro Ukrajinu mohlo fungovat jako významná bezpečnostní záruka.

Odklad práva veta představuje jeden z nástrojů, jak učinit zvětšování unie akceptovatelnějším pro stávající členy, kteří musí s přijetím každé nové země vyslovit jednomyslný souhlas. Unijní představitelé mají obavy zejména z ratifikačního procesu ve Francii, kde se v roce 2027 uskuteční prezidentské volby a kde roste skepticismus vůči unijní expanzi. Podle průzkumu Eurobarometr podporuje rozšiřování pouze 43 procent francouzských respondentů, zatímco 48 procent se staví proti němu.

Diplomaté z unijního prostředí proto zdůrazňují nutnost kreativního myšlení, které by umožnilo integraci západního Balkánu. V tomto regionu s 17,4 milionu obyvatel se totiž Rusko a Čína dlouhodobě snaží posilovat svůj vlastní vliv. Podle vyjádření unijních diplomatů je odklad veta konstruktivním řešením v rámci debat o vnitřních reformách a o specifických vlastnostech přístupových smluv, které mají zajistit, aby byl budoucí proces rozšiřování prospěšný jak pro kandidátské země, tak pro samotnou Evropskou unii.