Europarlament poslal Ficově vládě poslední varování. Slovensko může přijít o všechny peníze z fondů

Na rozdíl od předchozího usnesení, které se zaměřovalo především na obavy spojené se správou unijních peněz, je nynější kritika mnohem širší. Dokument podrobně rozebírá celkový stav demokracie, nezávislost soudnictví, svobodu médií, postavení nevládních organizací i práva menšin na Slovensku.

Slovenská vládní koalice čelí intenzivní mezinárodní kritice prakticky od svého nástupu k moci v roce 2023. Ficovu kabinetu je vyčítáno oslabování protikorupčních institucí, politické útoky na nezávislá média, neziskový sektor a menšiny, stejně jako kontroverzní reformy trestního zákoníku, veřejnoprávního vysílatele a slovenské ústavy.

Proti těmto krokům se v Evropském parlamentu zvedla silná vlna odporu, která vyvrcholila schválením této nové rezoluce. Pro text hlasovala jasná většina ze pět seti třiceti sedmi přítomných europoslanců, konkrétně jej podpořilo tři sta čtyřicet sedm zákonodárců, zatímco slovenští poslanci hlasovali proti nebo se zdrželi.

Europoslanci v textu naléhavě vyzývají Evropskou komisi, aby důkladně posoudila, zda na Slovensku existuje jasné riziko vážného porušení hodnot Evropské unie podle článku dva smluv o unii. Zároveň Brusel žádají, aby bez váhání využil všechny donucovací nástroje, které má k dispozici, včetně mechanismu podmíněnosti financování právním státem. Právě tento specifický nástroj by mohl v budoucnu vést k zablokování plateb z unijního rozpočtu, pokud Bratislava nepodnikne kroky k nápravě v oblasti demokratických standardů a ochrany evropských financí.

V současné fázi však schválená rezoluce nežádá okamžité finanční sankce, ale pouze vyzývá Evropskou komisi k zahájení úvodní fáze celého mechanismu podmíněnosti. Tento krok by v praxi znamenal formální oznámení obav ze strany Bruselu směrem k Bratislavě, čímž by slovenská strana získala přesně vymezený čas na zavedení nápravných opatření. Celé usnesení sice není pro Evropskou komisi právně závazné, avšak dramaticky zvyšuje politický tlak na unijní exekutivu a dává jí silný mandát pro případné budoucí tvrdé kroky vůči Slovensku.

Text schváleného dokumentu se v mnoha bodech opírá o konkrétní zjištění ze dvou monitorovacích misí Evropského parlamentu, které na Slovensku proběhly v průběhu roku 2025 pod hlavičkou výborů LIBE a CONT. Tyto parlamentní delegace již tehdy dospěly k jednoznačnému závěru, že situace v oblasti právního státu se v zemi nadále zhoršuje. Belgická liberální europoslankyně Sophie Wilmèsová po skončení tehdejších kontrolních cest dokonce otevřeně varovala, že Slovensko se nachází na nebezpečné cestě a hrozí, že se stane dalším Maďarskem.

Zákonodárci, kteří se zmíněných monitorovacích misí osobně účastnili, před středečním hlasováním potvrdili, že od jejich návštěvy nedošlo na slovenské politické scéně k žádnému smysluplnému zlepšení. Předseda výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Javier Zarzalejos proto označil středeční rezoluci za poslední varování slovenské vládě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že Evropská unie není pouhým bankomatem na peníze, ale společenstvím založeným na právu a demokracii, což pro každého člena přirozeně přináší také jasné povinnosti.