CNN: Rusko na Ukrajině prohrává a Čína už si toho všimla

Současné trendy začínají nahrávat Ukrajině. Putin doufal, že se jeho jednotkám díky převaze v počtu vojáků podaří prolomit frontovou linii a ovládnout sporné oblasti na východě země. To se však nestalo a čisté územní zisky v tomto roce zaznamenává spíše Ukrajina, která zároveň způsobuje ruské armádě masivní ztráty. Západní odhady uvádějí ruské ztráty na zhruba 30 až 40 tisíc zabitých a zraněných měsíčně, přičemž celkový počet padlých a raněných od začátku invaze již přesáhl jeden milion.

Tento tlak se začíná projevovat i uvnitř samotného Ruska. Člen ruského parlamentu veřejně varoval, že tamní ekonomika nemusí kvůli prudce rostoucím výdajům na obranu dlouhodobě válečný stav vydržet. Sám Putin nedávno prohlásil, že by konflikt mohl směřovat ke svému konci. To představuje výrazný obrat u vůdce, který dříve boje označoval za existenční střet vyžadující neomezené oběti.

Ukrajina se projevuje jako vojenský inovátor, který mění charakter válčení masovou produkcí autonomních systémů. Tím se smazala původní ruská výhoda v počtu živé síly. Podél fronty vzniklo kill zone široké deset až patnáct kilometrů, kde Rusové nemohou postupovat bez vystavení neustálým útokům bezpilotních letounů. Ukrajinské drony běžně útočí hluboko v ruském vnitrozemí na vojenská letiště, továrny, energetickou infrastrukturu a logistická centra.

Schopnost ukrajinských dronů doletět až do Moskvy přispěla k tomu, že Putin měl zájem o dočasné příměří během oslav Dne vítězství. Ruská státní tisková agentura navíc informovala o jednom z největších dronových útoků v blízkosti hlavního města. Tyto operace nutí Rusko rozptylovat svou protivzdušnou obranu a přesouvat letadla, čímž Ukrajina rozšiřuje bojový prostor a zvyšuje Moskvě náklady na vedení války.

Z politického hlediska Putin čelí strategické porážce, protože jeho původní cíle, jako úplné podrobení Ukrajiny, oslabení NATO a obnova velmocenského postavení Ruska, jsou nedosažitelné. Boje se nyní soustředí na Donbas a šance na dobytí Kyjeva padla. Severoatlantická aliance se navíc rozšířila o Finsko a Švédsko a evropské státy navýšily své obranné rozpočty.

Čínský prezident Si Ťin-pching vývoj pečlivě sleduje a analyzuje ho s ohledem na své vlastní plány vůči Tchaj-wanu. Ačkoli své armádě nařídil, aby byla připravena na operaci do roku 2027, ukrajinský odpor ukazuje obtížnost rychlého dosažení politického kolapsu země. Pro Spojené státy je to příležitost posílit opatrnost Číny tím, že upevní podporu NATO a Ukrajiny, aby demonstrovaly koordinovanou reakci.

Trumpovým cílem zůstává ukončení války prostřednictvím diplomatické dohody, která by pravděpodobně zahrnovala územní ústupky Ukrajiny výměnou za bezpečnostní záruky. Jednání dosud vázla, protože obě strany věřily ve své vojenské možnosti. Trumpova diplomacie dosud vycházela z předpokladu, že slabší Ukrajina musí ustoupit, aby neprohrála na bojišti, což se však ukazuje jako nepravdivé.

Nová realita na bojišti přináší pro diplomacii novou dynamiku. Ukrajina je nyní sebevědomější ve své obraně a méně závislá na slibech z Washingtonu, zatímco Rusko čelí ekonomickému vyčerpání a lidským ztrátám bez vyhlídek na průlom. Poslední formální kolo rozhovorů zprostředkovaných USA se konalo v únoru. Nejlepší šance pro Trumpa nyní spočívá v uznání rostoucí zranitelnosti Ruska, což dává Washingtonu páku k prosazení příměří za podmínek přijatelných pro Ukrajinu.