WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky

Šéf WHO na zasedání Světového zdravotnického shromáždění v Ženevě upozornil, že tato čísla se budou s rozvojem operací v terénu, posilováním dohledu, vyhledáváním kontaktů a laboratorním testováním dále měnit. Ghebreyesus vyhlásil kvůli epidemii stav veřejného ohrožení mezinárodního významu v neděli brzy ráno. V úterý pak před delegáty zdůraznil, že je to vůbec poprvé, kdy generální ředitel vyhlásil tento nejvyšší stupeň pohotovosti ještě před svoláním krizového výboru. K tomuto kroku se podle svých slov neodhodlal lehce a krizový výbor svolává na úterý, aby organizaci poskytl dočasná doporučení pro boj s nákazou.

Představitelka WHO přímo v konžském městě Bunia zároveň varovala, že potlačení epidemie bude pravděpodobně dlouhodobou záležitostí. Anne Ancia, která organizaci v Kongu zastupuje, novinářům sdělila, že podle jejího názoru nebude situace zvládnutá během dvou měsíců, a poukázala na nedávnou epidemii eboly v zemi, jejíž likvidace trvala dva roky. Mezinárodní koordinaci situace nicméně komplikuje fakt, že Spojené státy v lednu oficiálně Světovou zdravotnickou organizaci opustily. Tento krok tehdy Donald Trump odůvodnil údajným špatným zvládnutím pandemie covidu-19 ze strany této instituce.

Podle generálního ředitele WHO jsou velkým důvodem k obavám zprávy o výskytu nákazy v městských oblastech, kde se virus kvůli vysoké koncentraci lidí šíří podstatně snáze. Znepokojivá je také infekce mezi zdravotnickými pracovníky, která ukazuje na možné šíření viru přímo na klinikách a v nemocnicích. V celé oblasti navíc dochází k výraznému pohybu obyvatelstva, což je dáno jak migrací za prací, tak probíhajícím ozbrojeným konfliktem.

Samotná provincie Ituri, odkud pochází většina hlášených případů, se potýká s extrémní nestabilitou. Konflikt se v regionu zintenzivnil od konce roku 2025 a v posledních dvou měsících boje eskalovaly natolik, že vedly k úmrtím civilistů a vyhnaly z domovů více než 100 000 nových uprchlíků. Šéf WHO v této souvislosti varoval, že masivní přesuny obyvatelstva mají při epidemiích eboly vždy fatální následky pro další šíření viru. Současnou situaci tak komplikuje vlnění ozbrojeného násilí podobně jako během epidemie kmene Zaire v letech 2018 až 2020 v provinciích Ituri a Severní Kivu, která byla druhou nejtragičtější v historii a vyžádala si téměř 2 300 obětí.

Ebola se přenáší přímým kontaktem s tělesnými tekutinami nakažených lidí nebo zvířat. Mezi její hlavní příznaky patří vysoká horečka, zvracení a vnitřní i vnější krvácení. Podle statistik WHO dosahuje průměrná úmrtnost na toto onemocnění přibližně 50 procent, přičemž v minulosti kolísala v rozmezí od 25 do 90 procent. Pro nynější kmen Bundibugyo neexistují žádné schválené vakcíny ani léky. Přestože Kongo a Uganda v minulosti zaznamenaly již více než dvacet epidemií eboly, tento vzácný kmen byl detekován teprve potřetí v historii. Případy infekce jsou aktuálně potvrzeny ve městech Bunia, Mongbwalu, Butembo, Nyakunde a také v Gomě, která je metropolí Severního Kivu pod kontrolou tamních rebelů.