Ebolou a hantavirem to neskončí. Infekční onemocnění jsou stále častější a ničivější, varují odborníci

Pravděpodobnost propuknutí nových epidemií zvyšuje klimatická krize i ozbrojené konflikty. Společný postup mezinárodního společenství navíc podkopává geopolitická roztříštěnost a obchodní zájmy. Panel GPMB, který v roce 2018 společně založily Světová banka a Světová zdravotnická organizace (WHO), vydal své varování v době, kdy pozornost světa poutá nákaza hantavirem na výletní lodi a nová epidemie eboly v Africe, jež si v Demokratické republice Kongo vyžádala již nejméně 87 obětí.

Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus na zahájení Světového zdravotnického shromáždění v Ženevě označil obě tyto epidemie za nejnovější krize v neklidném světě. Představitelé WHO v Kongu potvrdili, že kvůli reakci na ebolu již museli kompletně vyprázdnit své zásoby ochranných pomůcek v hlavním městě Kinshase a nyní připravují nákladní letadlo s dalšími zásobami ze skladu v Keňi. Do pomoci v zasažených oblastech se zapojily také organizace Lékaři bez hranic a International Rescue Committee.

Podle odborníků z Georgetownské univerzity však mezinárodní společenství v boji s nebezpečným patogenem pouze dohání ztracený čas, k čemuž přispěly dřívější škrty ve financování humanitární pomoci. Kvůli tomu, že první testy hledaly nesprávný kmen eboly, docházelo k falešně negativním výsledkům a reakce se opozdila o několik týdnů. Než byl vyhlášen poplach, virus se již rozšířil podél hlavních dopravních tras a překročil hranice. Podle kritiků jsou tyto komplikace přímým důsledkem toho, že se s globální zdravotní bezpečností zachází jako s volitelným výdajem, což vedlo k oslabení monitorovacích systémů a programů USAID.

Zpráva GPMB sice konstatuje, že nové technologie, včetně vakcinačních platforem mRNA, se rozvíjejí bezprecedentní rychlostí a do připravenosti na pandemie plynou miliardy dolarů, v zajištění spravedlivého přístupu k vakcínám, testům a léčbě však svět podle ní postupuje pozpátku. Jako příklad uvádí nedávné šíření opičích neštovic (mpox), kdy trvalo téměř dva roky, než se vakcíny dostaly do zasažených afrických zemí. To je ještě delší doba než 17 měsíců, které byly potřeba k distribuci očkovacích látek během pandemie covidu-19.

Předchozí epidemie navíc v mnoha společnostech poškodily důvěru ve vlády, občanské svobody i demokratické normy, což ještě umocnily zpolitizované reakce a útoky na vědecké instituce. Spolupředsedkyně GPMB a bývalá chorvatská prezidentka Kolinda Grabar-Kitarovićová zdůraznila, že světu nechybí řešení, ale bez důvěry a rovnosti se nedostanou k lidem, kteří je nejvíce potřebují. Politické špičky i zástupci průmyslu podle ní mohou tento vývoj zvrátit pouze tehdy, pokud své sliby přemění v měřitelné výsledky dříve, než propukne další krize.

Státy přitom nedokázaly splnit termín pro dokončení globální pandemické dohody před začátkem nynějšího ženevského shromáždění. Hlavním bodem sváru se staly neshody ohledně garancí přístupu k lékařským testům, vakcínám a lékům výměnou za sdílení informací o patogenech, které se objeví na území jednotlivých zemí. GPMB proto vyzývá politické lídry k vytvoření trvalého, nezávislého monitorovacího mechanismu pro sledování pandemických rizik, dokončení zmíněné dohody a zajištění stabilního financování pro okamžitou reakci na nové epidemie.