Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko

Pro evropský kontinent se jedná o další zásadní zlomový okamžik. Prvním milníkem bylo rozhodnutí Washingtonu zastavit Ukrajině finanční pomoc, a nyní to vypadá, že Evropa bude muset převzít hlavní roli také v samotném diplomatickém vyjednávání. Klíčovou otázkou však zůstává, která konkrétní osobnost by se mohla takto náročné role ujmout.

Ruský prezident Vladimir Putin sice nedávno navrhl jako možného prostředníka bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, tento nápad byl však podle webu Politico okamžitě smeten ze stolu. Ukrajinský ministr zahraničí s nadsázkou poznamenal, že Putin by mohl rovnou nominovat herce Stevena Seagala nebo Gérarda Depardieuho, kteří jsou známí svými vřelými vztahy s Ruskem. Kyjev i Moskva se nicméně shodují v tom, že Evropa musí vybrat jednoho konkrétního člověka, nikoli celý výbor.

Jako přirozená kandidátka se nabízí šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová. Ta sice dlouhodobě odmítala přímé rozhovory s Ruskem, v poslední době však možnost jmenování unijního vyslance připustila s tím, že ministři zahraničí budou o této záležitosti jednat koncem měsíce. Minulý týden navíc naznačila svou vlastní připravenost, když novinářům řekla, že by dokázala prohlédnout pasti, které Rusko v rámci vyjednávání nastraží.

Evropští diplomaté však upozorňují, že její výrazně protiruské postoje by u Putina okamžitě narazily na rázné odmítnutí, čímž se v podstatě sama vyřadila ze hry. Spekulace se proto točí kolem dalších jmen, mezi nimiž figuruje například bývalá německá kancléřka Angela Merkelová. Ta má sice bohaté zkušenosti z přímých jednání se Zelenským i Putinem, avšak mnozí evropští představitelé se domnívají, že její minulá neúspěšná zprostředkovatelská úsilí ji z nynějšího výběru diskvalifikují.

Dalším zvažovaným mužem je finský prezident Alexander Stubb, který má s politickou mediací zkušenosti ze své země a již dříve o tuto roli projevil zájem. Problémem by však mohla být nutnost získat širokou podporu napříč celou sedmadvacítkou a také fakt, že Finsko je nyní členem NATO, což snižuje jeho přijatelnost pro Moskvu. Mezi respektované osobnosti patří i bývalý italský premiér Mario Draghi, který není vnímán ani jako příliš jestřábí, ani jako sympatizant Kremlu, avšak z jeho strany zatím nepřišel žádný veřejný signál, že by o tuto ekonomicky i politicky složitou funkci stál.

Zdroje blízké ukrajinskému vedení naznačují, že ideální vyslanec by sice měl mít silnou podporu Evropské unie, ale neměl by pocházet přímo z členského státu bloku, k němuž chová Putin hlubokou nedůvěru. To obrací pozornost k osobnostem, jako je norský ministr zahraničí Espen Barth Eide, který je zkušeným diplomatem z jednání na Blízkém východě, nebo dokonce indický ministr zahraničí Subrahmanyam Jaishankar, jehož země si udržuje standardní vztahy s oběma válčícími stranami. Největší překážkou pro výběr vyjednavače tak nakonec nemusí být neochota Putina či Zelenského, ale neschopnost samotných Evropanů najít mezi sebou shodu.

Evropská unie se kromě této diplomatické výzvy snaží v Bruselu vyřešit také ekonomické otázky. Evropská komise se pokouší přesvědčit skeptické členské státy, aby podpořily tvrdší postup proti čínským obchodním praktikám. Argumentuje přitom pokračujícím úpadkem evropského průmyslu i novými čínskými restrikcemi na vývoz kritických surových materiálů. Komise již vypracovala plány na asertivnější a efektivnější politiku obchodní obrany vůči Pekingu.

Tyto návrhy, které zahrnují možnost zahájení dalších vyšetřování čínských obchodních praktik nebo zrychlení kroků proti zaplavení trhu levným zbožím, budou komisaři projednávat koncem tohoto měsíce. Následně budou lídři o omezeních týkajících se kovů vzácných zemina diskutovat na summitu G7 ve Francii, přičemž celým balíkem opatření by se měla Evropská rada zabývat v příštím měsíci. Prosadit tyto změny ale bude pro komisi náročné, protože například španělský premiér Pedro Sánchez se aktivně snaží o navázání bližších vztahů s Pekingem.

Zároveň se unie přiblížila ke schválení podmínek půjčky ve výši 90 miliard eur, kterou se zavázala poskytnout Ukrajině. První splátka bude činit více než 9 miliard eur, přičemž Brusel z těchto peněz nakoupí drony v hodnotě 5,9 miliardy eur a zbývající 3,2 miliardy eur převede přímo Kyjevu na pokrytí rozpočtových a administrativních nákladů. Polovina z celkové devadesátimiliardové částky bude vyplacena v průběhu letošního roku a zbytek v roce 2027.

Na pozadí těchto velkých témat řeší Evropský parlament vnitřní spor s prokurátory ohledně poslanecké imunity. Parlament se chystá podpořit rozhodnutí právního výboru JURI, který odmítl zbavit imunity Angeliku Nieblerovou, šéfku bavorské delegace CSU v Evropské lidové straně. Evropský veřejný žalobce i německá prokuratura ji přitom chtějí vyšetřovat kvůli podezření ze zneužití unijních fondů, což poslankyně odmítá. Výbor JURI v této souvislosti argumentuje možným politickým pronásledováním a snahou o poškození její pověsti, což vyvolává tlak na reformu celého systému vyřizování poslaneckých imunit.