Čas se krátí. Írán musí jednat, jinak z něj nic nezbyde, varoval Trump

Šéf Bílého domu předtím označil íránský protinávrh k americkým mírovým podmínkám za odpad. Své nejnovější varovné poselství zveřejnil v souvislosti s nedělním telefonátem s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. O tomto rozhovoru informovala Netanjahuova kancelář, kterou následně citoval deník The Times of Israel.

Média v Íránu situaci vidí odlišně a uvádějí, že Washington nedokázal ve své reakci na nejnovější teheránské návrhy nabídnout žádné konkrétní ústupky. Poloficiální tisková agentura Mehr varovala, že nedostatek kompromisů ze strany Spojených států povede k patové situaci v celém vyjednávání. Současná rétorika amerického lídra přitom připomíná jeho dřívější prohlášení, kdy před dubnovým vyhlášením příměří hrozil zánikem celé jedné civilizace, pokud Írán nepřistoupí na dohodu.

Na začátku tohoto týdne Donald Trump upozornil, že klid zbraní je po jeho odmítnutí íránských požadavků ve velmi kritickém stavu. Požadavky Teheránu totiž označil za naprosto nepřijatelné. Naproti tomu mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí prohlásil, že jejich podmínky byly odpovědné a velkorysé.

Podle poloficiální íránské agentury Tasnim obsahoval návrh Teheránu požadavek na okamžité ukončení bojů na všech frontách, což odkazuje i na pokračující izraelské údery proti hnutí Hizballáh v Libanonu, které Írán podporuje. Íránci také požadovali ukončení americké námořní blokády svých přístavů a záruky, že na jejich zemi nebudou vedeny žádné další útoky. Mezi další body patřily kompenzace za válečné škody a potvrzení íránské suverenity nad Hormuzským průlivem.

Poloficiální agentura Fars v neděli uvedla, že Washington reagoval na íránské návrhy stanovením pěti vlastních podmínek. Spojené státy podle těchto informací požadují, aby Írán nechal v provozu pouze jedno jaderné zařízení. Další americkou podmínkou má být předání všech íránských zásob vysoce obohaceného uranu do rukou USA.

V pátek Donald Trump naznačil možný posun v americkém postoji, když vyjádřil ochotu akceptovat dvacetileté pozastavení íránského jaderného programu. Tento program je dlouhodobě hlavním sporným bodem mezi oběma státy. Tento krok naznačuje ústup od dřívějšího nekompromisního požadavku na úplné a definitivní ukončení celého nukleárního projektu.

Samotný konflikt odstartoval masivními leteckými údery amerických a izraelských sil na Írán, které začaly 28. února. Současné příměří, které má umožnit diplomatická jednání, je sice víceméně dodržováno, ale občas ho narušují vzájemné přestřelky. Írán navíc stále drží pod kontrolou strategický Hormuzský průliv. V důsledku toho je tato klíčová vodní cesta, kterou proudí přibližně pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu, fakticky uzavřena.

Teherán blokádu průlivu prezentuje jako odvetu za útoky ze strany Spojených států a Izraele, což vedlo k celosvětovému skoku v cenách ropy. Spojené státy z téhož důvodu uplatňují blokádu íránských přístavů, čímž se snaží donutit druhou stranu k přijetí amerických podmínek. V roli prostředníka mezi oběma znepřátelenými stranami se angažuje Pákistán, avšak pozice USA a Íránu zůstávají velmi vzdálené.