Bývalý prezident Evropské centrální banky a někdejší italský premiér Mario Draghi adresoval Evropě nekompromisní varování ohledně její budoucnosti. Během čtvrtečního převzetí Mezinárodní ceny Karla Velikého v německých Cáchách prohlásil, že kontinent se v éře amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitl v situaci, kdy je poprvé v živé paměti skutečně osamocen. Evropa podle něj musí urychleně reagovat na novou geopolitickou realitu, ve které se Spojené státy chovají nepřátelštěji, nepředvídatelněji a nemusí již garantovat evropskou bezpečnost.
Tento apel přichází v době, kdy se evropský blok potýká se slabým hospodářským růstem a prohlubující se propastí v produktivitě ve srovnání s USA. Tyto ekonomické tlaky navíc umocnil návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, přičemž Washington zaujal mnohem konfrontačnější linii v otázkách obchodu i společné bezpečnosti. Draghi, který se do popředí unijního politického zájmu vrátil po předložení své strategické zprávy o zvrácení ekonomického poklesu EU, upozornil, že roční náklady na realizaci jeho doporučení mezitím vzrostly na 1,2 bilionu eur.
Evropský státník před publikem, ve kterém zasedl německý kancléř Friedrich Merz, Draghiho nástupkyně v čele ECB Christine Lagardeová nebo řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, zdůraznil nutnost přezkoumat každou strategickou závislost. Pokud podle něj zůstane jedinou odpovědí Evropy pouhá otevřenost, stane se z ní ve výsledku jen neschopnost rozhodovat. Jako dvě kritické oblasti, kde musí kontinent drasticky a rychle navýšit své investice, označil umělou inteligenci a obranu, přičemž pro konkurenceschopnost i bezpečnost považuje za naprosto zásadní také energetickou infrastrukturu.
Draghi zároveň podrobil ostré kritice pomalý postup Evropské unie při zavádění potřebných změn. Vyjádřil politování nad tím, že unijní rozhodovací procesy akce často oslabují a odkládají až do momentu, kdy výsledná opatření zdaleka neodpovídají skutečným potřebám. Slabé plnění cílů podle jeho slov podkopává legitimitu celého bloku, což následně ještě více ztěžuje prosazování budoucích kroků, a tento začarovaný kruh je proto nutné co nejdříve přerušit.
Související
Draghi po vítězství Trumpa bije na poplach: Reforma ekonomiky EU je urgentní
EU má už jen tři možnosti. Jednou z nich je rozpad, varuje bývalý guvernér ECB
Aktuálně se děje
před 49 minutami
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
před 2 hodinami
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
před 2 hodinami
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
před 3 hodinami
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
před 4 hodinami
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
před 5 hodinami
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
před 6 hodinami
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
před 8 hodinami
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
před 9 hodinami
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
včera
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
včera
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
včera
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno včera
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
včera
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
včera
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
včera
Ruší Netflix, nekupují pivo. Kanaďané začali bojkotovat americké služby a zboží
včera
Katastrofální povodně v Nepálu mají už přes 600 mrtvých. Pohřešují se 3000 lidí
včera
Merz obviní Rusko z pokusu o dronový útok v Lipsku. Německo oznámí rozsáhlé sankce
včera
Čína záběry katastrofy v Nepálu cenzuruje. Ven nepustí videa ani výpovědi svědků
včera
Ruská armáda přichází na Ukrajině každý měsíc o 6 000 vojáků více, než kolik dokáže rekrutovat
Ruská armáda přichází na Ukrajině každý měsíc přibližně o 6 000 vojáků více, než kolik dokáže nově rekrutovat. Podle odhadů západních představitelů se Moskvě sice daří získávat kolem 1 000 nových rekrutů denně, ani toto vysoké tempo však v posledních dvou měsících nestačí ke krytí obrovských ztrát v podobě zabitých a zraněných vojáků.
Zdroj: Libor Novák