Data mluví jasně: Ruská dominance na Ukrajině končí, Moskva přestává válku zvládat

Válka na Ukrajině prochází zásadním bodem zlomu. Podle analýz z bojiště i vyjádření vojáků přímo z první linie se zdá, že dlouhé období ruských územních zisků skončilo. Důstojník Kyrylo Bondarenko ze speciální jednotky bezpilotních systémů potvrzuje, že u ruských jednotek je patrné vyčerpání a nálada se dramaticky mění v neprospěch agresora.

Tento pocit na frontě poprvé od srpna 2024 potvrzují i tvrdá data. Analýza Institutu pro studium války (ISW) ukazuje, že v uplynulém měsíci Ukrajina osvobodila více území, než kolik Rusko dokázalo obsadit. Ačkoliv Rusko stále kontroluje přibližně 20 % ukrajinského území, čistá ztráta rozlohy pod kontrolou Moskvy je pro Kreml silnou ranou, zejména pro narativ o nevyhnutelném ruském vítězství.

Prezident Vladimir Putin dlouhodobě stavěl svou vyjednávací taktiku na tvrzení, že ruský postup je nezastavitelný a že Západ by měl přestat Ukrajinu podporovat, protože odpor je marný. Současný vývoj však v tomto příběhu dělá povážlivé trhliny. Jak uvádí Christina Harward z ISW, schopnost Ukrajiny brát si území zpět přímo vyvrací ruskou kognitivní válku zaměřenou na podlomení západní vůle.

Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov označil poslední měsíce za rekordní. Podle jeho slov bylo jen v březnu a dubnu eliminováno na 70 tisíc ruských vojáků. Západní zpravodajské služby tyto vysoké počty potvrzují a odhadují ruské ztráty na 30 až 35 tisíc mužů měsíčně. Takto vysoká míra opotřebení znamená, že Rusku začínají chybět síly pro rozsáhlé ofenzivní operace.

Klíčovým faktorem ukrajinského úspěchu je drtivá převaha v oblasti bezpilotních letounů. Ukrajina v poslední době změnila strategii a vedle útoků na linii dotyku se zaměřila na údery dronů středního doletu. Tyto stroje systematicky ničí ruskou logistiku, sklady paliva, velitelská stanoviště a systémy protivzdušné obrany v hloubce desítek kilometrů za frontou.

Díky koordinaci pěchoty a neustálé přítomnosti dronů se ukrajinským silám podařilo v sektoru Záporoží znovu ovládnout oblasti, které Rusko dobylo před několika měsíci. Frontová linie je nyní natolik nasycená drony, že jakýkoliv pohyb techniky či větších skupin vojsk je téměř nemožný. Tato patová situace však více škodí Rusku, které potřebuje postupovat, aby udrželo iluzi vítězství.

Ruští vojáci se nyní často uchylují k taktice infiltrace do území nikoho, kde se snaží vztyčit vlajku, aby mohli svým velitelům nahlásit úspěch. V realitě však tyto pozice neudrží. Tento fenomén je patrný i u strategického uzlu Pokrovsk. Poté, co jej Rusko po dvou letech bojů v prosinci dobylo, se jeho postup zcela zastavil a jednotky uvízly na místě bez možnosti dalšího průlomu.

Úspěchy Kyjeva se neomezují pouze na frontu. Ukrajinské údery na ruskou energetickou infrastrukturu a ropné závody hluboko v ruském vnitrozemí omezují zisky Moskvy z prodeje surovin. Zároveň tyto útoky přinášejí realitu války přímo k ruským občanům. Pro ukrajinské vojáky je to sice zadostiučinění, ale vykoupené obavami o vlastní rodiny, které čelí masivním ruským odvetám.

Civilní oběti na Ukrajině v roce 2026 dosahují tragických čísel. Jen za posledních 24 hodin vypustilo Rusko přes 1 400 dronů a desítky raket. Přesto se zdá, že ruská válečná mašinérie začíná zadrhávat i zevnitř. Rozhodnutí Moskvy zablokovat aplikaci Telegram, kterou vojáci běžně používají ke komunikaci, vyvolalo vlnu kritiky i u nejvěrnějších ruských blogerů.

Celkový lidský účet války je děsivý. Odhady ruských ztrát se po čtyřech letech bojů vyšplhaly na 352 tisíc padlých. Ukrajinské ztráty se odhadují na 100 až 150 tisíc životů. Přestože ani jedna strana oficiální čísla nezveřejňuje, nezávislá média a mezinárodní experti se na těchto řádech shodují. Pro Rusko se válka stává čím dál nepopulárnější, zatímco ukrajinská morálka díky taktickým úspěchům opět roste.

I přes nynější optimismus zůstávají ukrajinští velitelé obezřetní. Rozkvétající jarní vegetace může snížit viditelnost pro operátory dronů a poskytnout ruským jednotkám více úkrytů. Historie konfliktu ukazuje, že po každém úspěchu přišly nové výzvy. V tuto chvíli sice podle CNN nelze říci, že Ukrajina válku vyhrála, ale je zcela zřejmé, že Rusko ji přestává zvládat.

Související

Kyjev

Noční můra pro Ukrajinu. Nová ruská strategie útoků vyvolává obavy

Rusové v posledních dnech opět poupravili strategii svých útoků proti cílům nacházejícím se na Ukrajině. Od čtvrtka byly zasaženy dva mosty v Kyjevě, kde panují obavy. Teoreticky totiž hrozí uzavření důležitých dopravních staveb, což by vedlo k zásadním problémům s logistikou. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  Ruská armáda ,  Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Alexus Grynkewich

Drony a AI. NATO představí plán, jak bleskově porazit Rusko

Severoatlantická aliance připravuje nový komplexní plán strategické obrany zaměřený na odražení případné ruské agrese proti svému východnímu křídlu. Strategický koncept nazvaný „Teorie vítězství“ (Theory of Victory) počítá s masivním zapojením bezpilotních prostředků a systémů využívajících umělou inteligenci přímo do obranných struktur aliance. 

před 2 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu

Nobelovu cenu za medicínu získala trojice vědců za průlomový objev fungování lidského mozku

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala trojice vědců za průlomový výzkum fungování lidského mozku. Ocenění udělované Karolinska Institutem ve Stockholmu obdrží Karl Deisseroth, Peter Hegemann a Georg Nagel za své objevy v oblasti světlem ovládaných iontových kanálů a optogenetiky. Finanční odměnu ve výši dvanácti milionů švédských korun si všichni tři laureáti rozdělí rovným dílem. Výzkumníci svými pracemi položili základy metody, která umožňuje přesně řídit činnost nervových buněk v živém mozku pomocí světelných paprsků.

před 4 hodinami

Senát uctil památku Václava Havla novou pamětní deskou Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Senát uctil památku Václava Havla novou pamětní deskou

Ve Valdštejnské zahradě v Praze se dnes sešlo téměř tisíc návštěvníků z řad studentů, diplomatů i široké veřejnosti, aby společně uctili Havlův trvalý odkaz pro českou demokracii. Předseda Senátu Miloš Vystrčil spolu s manželkou zesnulého prezidenta Dagmar Havlovou odhalili novou pamětní desku. Celý slavnostní akt proběhl v symbolické atmosféře třicátého výročí ustavující schůze Senátu České republiky, k němuž se váže i letošní motto Věrný svobodě.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Pedro Sánchez

Sněmovna zamítla jeho návrh k řešení bytové krize. Sánchez rozpustila parlament a vyhlásil volby

Španělský ministerský předseda Pedro Sánchez v pondělí v televizním projevu oznámil vyhlášení předčasných parlamentních voleb, které se uskuteční 29. listopadu. Reagoval tak na páteční rozhodnutí parlamentu, který zamítl nouzová opatření jeho menšinové vlády určená k řešení akutní bytové krize. Sánchez, který vládne od roku 2018, využil tento krok k výzvě vůči voličům v době rozsáhlých společenských protestů a rostoucího politického napětí v zemi.

před 6 hodinami

António Guterres

Kdo povede OSN? Guterresův nástupce bude muset dostat posvěcení z Moskvy

António Guterres se blíží ke konci svého desetiletého působení v čele Organizace spojených národů v době, kdy čelí hluboké skepsi ze strany Ukrajiny, napjatým vztahům s Izraelem a strukturální paralýze Rady bezpečnosti. Volba jeho nástupce probíhá v atmosféře silného tlaku veřejnosti na razantnější mezinárodní vedení, budoucí generální tajemník však dokáže uplatnit pouze takový vliv, jaký mu umožní stálí členové Rady bezpečnosti. 

před 7 hodinami

Oto Klempíř

Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky

Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky pro nadcházející období. Po jednání kabinetu o tom informoval ministr kultury Oto Klempíř. Schválený dokument prošel vládou i přes značnou nespokojenost, kterou vůči němu vyjadřovaly kulturní organizace.

před 8 hodinami

Vědci, ilustrační foto

Přenáší se mezi lidmi, úmrtnost je téměř stoprocentní. Co je plicní mor, který se zřejmě objevil v Rusku?

Plicní mor představuje jednu z nejnebezpečnějších infekčních hrozeb na světě, jejíž extrémní úmrtnost a schopnost šířit se vzduchem z něj činí nejen přírodní rizikový faktor, ale i vážné biobezpečnostní riziko. Tragické úmrtí vědkyně, která se pravděpodobně nakazila přímo při výzkumu tohoto smrtonosného patogenu v laboratoři, znovu přitáhlo pozornost veřejnosti i odborníků k nebezpečí, jež práce s bakterií Yersinia pestis přináší.

před 9 hodinami

Policie SR, ilustrační fotografie

Na slovenské škole došlo k dalšímu incidentu. Žák chtěl bodnout spolužáka do krku, zasahovala policie

Na škole na Lomonosovově ulici v Trnavě došlo během ranních hodin k dramatickému incidentu, který si vyžádal okamžitý zásah bezpečnostních složek. Mezi několika žáky se přímo ve školních prostorách rozpoutal konflikt, který se z původní potyčky či hry během chvíle vyostřil v nebezpečnou situaci. Událost vyvolala značné znepokojení mezi pedagogy i žáky, neboť chování jednoho z účastníků potyčky bezprostředně ohrozilo zdraví jeho spolužáka i přítomné učitelky.

před 9 hodinami

Flavio Bolsonaro

První kolo prezidentských voleb v Brazílii vyhrál Bolsonaro, porazil da Silvu

První kolo prezidentských voleb v Brazílii skončilo vítězstvím pravicového senátora Flávia Bolsonara, který porazil dosavadního levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu. Ani jeden z kandidátů však nezískal nadpoloviční většinu potřebnou k přímému zvolení, a volby tak míří do druhého kola naplánovaného na 25. října.

před 10 hodinami

Vědci, ilustrační foto

Vědkyně na Sibiři zemřela na zápal plic neznámého původu. Lékaři monitorují stovky lidí

Téměř dvě stě lidí se v ruském sibiřském regionu ocitlo pod lékařským dohledem po úmrtí osmadvacetileté vědecké pracovnice. Žena pracovala v protimorovém ústavu v Irkutsku a mohla přijít do kontaktu s plicním morem. Ruské úřady přesnou příčinu její smrti oficiálně nepotvrdily a podle NBC News pouze uvedly, že zemřela na zápal plic neznámého původu. Místní orgány zaměřené na ochranu spotřebitelského blahobytu zároveň označily hygienicko-epidemiologickou situaci v oblasti za stabilní.

před 11 hodinami

Francouzská policie

Studentské nepokoje napříč Francií pokračují, vláda uzavřela stovky škol

Až pět set středních škol napříč Francií zůstane v pondělí zcela nebo částečně uzavřeno v důsledku násilných studentských protestů a střetů s policií. Francouzský ministr školství Édouard Geffray podle France24 uvedl, že vyučování bude přerušeno na stovkách škol, protože na nich nelze zajistit dostatečné bezpečnostní podmínky. Opatření přichází po několika dnech eskalujících nepokojů, které zasáhly vzdělávací instituce po celé zemi. Podle ministra bylo od začátku protestních akcí již čtyřiadvacet škol vypáleno nebo vyplundrováno.

před 12 hodinami

 FlyDubai

Jak mohlo dojít k incidentu letu Flydubai? S útokem uvnitř letadla po 11. září nikdo nepočítal

Nedávný pokus o únos a útok v kokpitu na palubě letu společnosti Flydubai směřujícího z Dubaje do Tel Avivu vyvolal mezi odborníky na leteckou bezpečnost vážné obavy ze systémových selhání při prověřování posádek. Dramatické události, k níž došlo na konci září, zabránila pouze pohotová reakce kapitána a pomoc cestujících, díky nimž letadlo nakonec bezpečně přistálo v Saúdské Arábii. Incident však v plné nahotě odhalil zásadní mezeru v dosavadním pojetí ochrany civilního letectví.

před 12 hodinami

Bombardér B-1B Lancer

USA po pokusu o útok stáhly z Británie všechny své bombardéry

Spojené státy americké stáhly všechny své dálkové bombardéry z britské letecké základny RAF Fairford a přesunuly je zpět na domovské základny v USA. Rozhodnutí podle amerických představitelů následovalo po vznikající hrozbě, kterou zdroje z prostředí bezpečnosti označily za reálný incident. Vojenské letectvo obvykle v podobných situacích strojům mění pouze lokaci v daném regionu, jejich návrat do vlasti je proto výjimečný. Americké oficiální zdroje nicméně konkrétní podrobnosti o povaze nového bezpečnostního rizika neposkytly.

před 13 hodinami

Ilustrační foto

CNN: Po úniku neznámé infekce zemřela na Sibiři vědkyně. V Rusku zasedá protiepidemická komise

V sibiřském vědeckém ústavu došlo k tragické události, při níž po úniku nebezpečné infekce zemřela osmadvacetiletá pracovnice laboratoře. K incidentu došlo ve výzkumném protimorovém ústavu ve městě Šelechov nedaleko Irkutska. Ruský úřad pro dohled nad ochranou práv spotřebitelů a životních podmínek Rospotrebnadzor potvrdil, že u zesnulé ženy byla diagnostikována plicní infekce neznámého původu. Přesná povaha látky nebo patogenu, který ze zařízení unikl, zůstává podle oficiálních míst zatím nejasná.

před 15 hodinami

včera

včera

včera

Ministerstvo životního prostředí

Česko připravilo plán obnovy přírody. Návrh posoudí v EU

Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.

včera

U divočáka se v Česku potvrdil nebezpečný parazit

V České republice byl potvrzen výskyt nebezpečného parazita svalovce (trichinella) u prasete divokého pocházejícího z Maďarska. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) v Praze potvrdilo přítomnost larev trichinel u divočáka dovezeného do zvěřinového závodu v Karlovarském kraji. SVS při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou černou zvěř na přítomnost trichinel.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy