Lotyšská premiérka po incidentu s ukrajinskými drony rezignovala

Bezprostřední příčinou vládního kolapsu byla ztráta parlamentní většiny poté, co levicová strana Progresivní (Progresīvie) ve středu oficiálně stáhla svou podporu. Koalice se již delší dobu potýkala s vnitřním napětím, které vyvrcholilo personálními a bezpečnostními spory. Kromě Siliňiny strany Nová jednota a Progresivních tvořila vládní trojkoalici ještě agrární strana.

Klíčovým bodem sváru se stalo řešení nedávných incidentů týkajících se ukrajinských dronů. Tyto bezpilotní letouny, původně směřující na ruské území, v posledních týdnech několikrát zbloudily a dopadly na lotyšské území. Způsob, jakým se k těmto bezpečnostním hrozbám vláda postavila, vyvolal ostrou vlnu kritiky a politickou nestabilitu v celém pobaltském regionu.

Kvůli těmto událostem byl během uplynulého víkendu odvolán ministr obrany Andris Sprūds, který zastupoval právě stranu Progresivní. Jeho nucený odchod z funkce byl pro levicového koaličního partnera poslední kapkou. Progresivní následně vyjádřili nesouhlas s kroky premiérky a rozhodli se opustit vládní řady, čímž Siliňu ponechali v menšinovém postavení.

Evika Siliņa svou rezignaci potvrdila i na sociální síti X, kde zdůraznila, že její prioritou vždy byla a zůstává bezpečnost a blaho lotyšského lidu. Uvedla, že strany a koalice se sice mění, ale zájmy Lotyšska musí zůstat na prvním místě. Podle jejích slov je odpovědnost vůči společnosti důležitější než setrvání v úřadu za každou cenu.

Nyní je řada na lotyšském prezidentovi Edgaru Rinkēvičsovi, který má podle ústavy za úkol vybrat nového lídra vlády. Prezident na pátek svolal schůzky se zástupci všech parlamentních stran, aby projednal další postup a možnosti sestavení nového kabinetu. Vzhledem k blížícím se říjnovým volbám je politická scéna v zemi velmi rozjitřená a sestavování stabilní vlády bude náročné.

Politická krize v Lotyšsku se odehrává v širším kontextu napjaté mezinárodní situace, zejména kvůli probíhající válce na Ukrajině a s ní spojeným bezpečnostním rizikům pro sousední státy. Incidenty se zbloudilými drony ukázaly na zranitelnost pobaltských zemí a vyvolaly debatu o akceschopnosti jejich obranných mechanismů. Právě tyto otázky budou pravděpodobně dominovat nadcházející volební kampani.