Bahrajn likviduje íránské rakety a drony, Kuvajt po útocích zavřel letiště

Rovněž mezinárodní letiště v Kuvajtu se ve středu brzy ráno stalo terčem íránských raket a bezpilotních letounů, které tam způsobily značné škody. Kuvajtská státní tisková agentura KUNA s odvoláním na ministerstvo obrany informovala, že útok zranil několik lidí, kterým již byla poskytnuta lékařská péče. Exploze vážně poškodily letištní Terminál 1, což vedlo k okamžitému pozastavení veškerého letového provozu a vzdušné přepravy v zemi. Tento hlavní uzel pro mezinárodní lety byl přitom znovu otevřen teprve v pondělí poté, co musel být opravován po předchozím íránském náletu z konce února.

Spojené státy a Írán si během noci na středu vyměnily jedny z nejmasivnějších úderů za poslední týdny, což vážně ohrožuje osud příměří sjednaného v dubnu. Vyjednávání o stabilitě v regionu se ocitla ve slepé uličce po dnech vzájemných útoků a rostoucí frustrace na obou stranách. Noční nepřátelství odstartovalo ve chvíli, kdy americká armáda použila střelu Hellfire k zásahu ropného tankeru plujícího pod vlajkou Botswany. Plavidlo směřovalo do íránského přístavu na ostrově Charg a podle Amerického ústředního velení CENTCOM nerespektovalo námořní blokádu íránských přístavů.

Íránská strana reagovala na zničení tankeru tím, že odpálila rakety na jiné plavidlo, tentokrát plující pod liberijskou vlajkou. K mnohem závažnější eskalaci konfliktu však došlo poté, co Spojené státy zaútočily na íránské vojenské pozemní řídicí stanoviště na ostrově Kešm, který se nachází v blízkosti strategického Hormuzského průlivu. Tento americký krok podnítil Írán k masivnímu odvetnému odpálení raket a bezpilotních letounů směrem na státy Perského zálivu, konkrétně na Kuvajt a Bahrajn. Teherán deklaroval, že mířil na americkou leteckou základnu a na velitelství Páté flotily námořnictva USA v Bahrajnu.

Americká armáda veškerá íránská tvrzení o úspěšném zásahu svých základen odmítla a uvedla, že všechny útoky směřované proti americkým silám selhaly. Podle Washingtonu byly íránské rakety a drony buď zneškodněny obranou, nebo spadly ještě před dosažením svých cílů, takže žádní američtí vojáci ani technika neutrpěli újmu. Íránské revoluční gardy nicméně potvrdily, že odpálení střel na liberijské plavidlo Panaya a na pozice v Perském zálivu bylo přímou reakcí na americkou agresi. Zároveň varovaly, že jakékoliv další nepřátelské akce ze strany USA se dočkají ještě tvrdší vojenské odpovědi.

Ústřední velení CENTCOM upřesnilo, že úder na ostrově Kešm provedlo v rámci sebeobrany v reakci na předchozí íránské pokusy o útoky napříč Blízkým východem. Podle amerických údajů skončily dvě íránské balistické rakety vypálené na Kuvajt předčasným pádem nebo se rozpadly ještě během letu. Tři střely mířící na Bahrajn pak byly okamžitě zlikvidovány společným úsilím amerických a bahrajnských jednotek protivzdušné obrany. Íránské revoluční gardy naopak tvrdí, že na Kuvajt vyslaly nejméně deset balistických raket jako úvodní reakci na zničení komunikační věže na ostrově Kešm, který je klíčovou součástí íránské defenzivy.

Během středečního dopoledne se Írán pokusil o další útočnou vlnu, když vyslal skupinu bezpilotních letounů na americké síly dislokované v Kuvajtu. Podle zprávy velitelství CENTCOM na sociální síti X však ani tento pokus nezasáhl zamýšlené cíle a skončil naprostým nezdarem. Americká armáda opětovně potvrdila, že z této další vlny dronů nevznikly žádné škody na životech ani na majetku Spojených států. Situace v regionu tak zůstává extrémně napjatá, neboť obě strany pokračují v intenzivních vojenských operacích i přes formálně platný režim klidu zbraní.

Íránská státní média naznačují, že diplomatické rozhovory mezi Teheránem a Washingtonem sice stále pokračují, ale jejich základy jsou kvůli posledním událostem velmi nestabilní. Americký prezident Donald Trump vyjádřil v rozhovoru pro televizní stanici ABC News přesvědčení, že dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu a prodloužení příměří je stále dosažitelná v průběhu příštího týdne. Celý mírový proces je však ohrožen tím, že Írán již dříve během týdne vyjednávání pozastavil a pohrozil další eskalací, pokud Izrael nepřestane útočit na Libanon. Trump proto tlačí na Izrael, aby omezil svou ofenzivu, a další jednání o této otázce se očekávají.

Současné napětí ukazuje, jak křehké dubnové příměří ve skutečnosti je, jelikož Spojené státy a Írán si během něj opakovaně vyměňují údery. Teherán se v minulosti již několikrát zaměřil na státy Perského zálivu, které na svém území hostí americké vojenské základny, včetně Kuvajtu, Bahrajnu a Spojených arabských emirátů. Washington na tyto akce pravidelně odpovídá útoky na íránské vojenské cíle v okolí Hormuzského průlivu a na plavidla spojená s Íránem, čímž vynucuje dodržování své hospodářské a námořní blokády.

Vojenská konfrontace v regionu se vyostřila poté, co se vyjednavači snažili najít trvalé řešení pro stabilizaci námořních tras. Útoky na civilní infrastrukturu, jako je kuvajtské letiště, však diplomatické úsilí komplikují a vyvolávají silnou nevoli u regionálních vlád. Bahrajnská i kuvajtská diplomacie vyjádřily hluboké znepokojení nad tím, že se jejich území stává přímým bojištěm mezi Washingtonem a Teheránem. Tyto země jsou nuceny držet své obranné systémy v nepřetržité pohotovosti, což vyčerpává jejich zdroje a narušuje běžný život obyvatel.

Američtí představitelé zdůrazňují, že jejich přítomnost v zálivu je klíčová pro udržení svobody plavby a ochranu spojenců před íránskou agresí. Podle Pentagonu jsou zásahy proti íránským pozicím na ostrovech jako Kešm nezbytné k ochraně mezinárodního obchodu před raketovými útoky. Íránská strana naopak vnímá přítomnost amerických sil a jejich námořní blokádu jako přímé ohrožení své národní bezpečnosti a suverenity. Tento hluboký rozpor v interpretaci legitimity vojenských akcí vede k tomu, že jakýkoliv incident na moři může okamžitě vyvolat masivní řetězovou reakci.

Ekonomické dopady těchto střetů začínají pociťovat i globální trhy, neboť Hormuzský průliv je hlavní tepnou pro přepravu ropy. Uzavření letišť a hrozby útoků na komerční plavidla zvyšují náklady na pojištění dopravy a vyvolávají nervozitu mezi obchodníky. Trumpova administrativa se proto snaží o rychlé vyřešení krize, aby zabránila širšímu hospodářskému kolapsu a dalším vojenským výdajům v oblasti. Rozporuplné signály z Teheránu, kde armáda hrozí tvrdou odvetou, zatímco diplomaté mluví o možnosti dohody, však situaci značně znepřehledňují.

Regionální analytici upozorňují, že klíčem k úspěchu jakýchkoliv rozhovorů bude ochota obou stran udělat ústupky v otázce regionálního vlivu. Spojené státy požadují úplné zastavení íránských útoků na plavidla a sousední státy, zatímco Írán podmiňuje klid zbraní zrušením ekonomických sankcí a blokády. Do hry navíc vstupuje situace v Libanonu, kde Íránem podporovaný Hizballáh čelí izraelskému tlaku, což Teherán využívá jako páku při vyjednávání s Američany. Propojení těchto různých konfliktů na Blízkém východě činí dosažení komplexní a trvalé mírové dohody nesmírně obtížným úkolem.

Středeční události ukazují, že i přes proklamovaný zájem o diplomatické řešení jsou obě armády připraveny okamžitě přejít k masivním úderům. Obyvatelé zemí Perského zálivu tak zůstávají v neustálém napětí, zda se podaří příměří udržet, nebo zda region sklouzne do otevřené války. Trumpův optimismus ohledně brzkého vyřešení krize v příštím týdnu bude podroben tvrdé zkoušce při nadcházejících diplomatických schůzkách. Výsledky těchto jednání ukážou, zda má dubnová dohoda ještě šanci na záchranu, nebo zda poslední eskalace definitivně pohřbila naděje na stabilizaci oblasti.