Knížákova rehabilitace se bude řešit u soudu. Umělec dříve narazil

Obvodní soud pro Prahu 10 ve středu zasedne kvůli kauze Knížákova pobytu ve vazbě, kde ho komunisté drželi od října 1974 a 1975 kvůli údajnému poškozování zájmů Československa v zahraničí. Soudy dříve jeho návrhu nevyhověly, ale Ústavní soud se umělce zastal. 

Případ mohla zastavit smrt někdejšího šéfa Národní galerie. "Soud jednání nařídil ještě za jeho života. On se ale omluvil s tím, že se není ze zdravotních důvodů schopen osobně účastnit, ale že chce, aby proběhlo," uvedl Knížákův advokát Lubomír Müller pro web iRozhlas.cz. Vdova proto dala jasný pokyn. "Řekla mi, že si přeje, aby to bylo dotažené do konce, a dala mi plnou moc, aby se to dotáhlo," dodal právní zástupce. 

Knížák zemřel v neděli 26. července, bylo mu 86 let. Pohřeb se státními poctami se uskuteční v pátek 7. srpna v pražských Strašnicích. Smuteční obřad začne v 11 hodin. Řečníky budou bývalý prezident Václav Klaus a současný ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).

Knížák se narodil v dubnu 1940 v Plzni do rodiny učitele na měšťanské škole a úřednice. Od malička se chtěl stát malířem, poprvé vystavoval v roce 1958 v Mariánských Lázních, kde studoval gymnázium. Později složil zkoušky na Akademii výtvarných umění v Praze, ale studium nedokončil.

V 60. letech minulého století založil uměleckou skupinu Aktual, byl přijat do Svazu československých výtvarných umělců a stal se členem mezinárodního hnutí Fluxus. V roce 1968 odcestoval do USA, kde strávil dva roky. V roce 1970 se vrátil do Československa, kde ale neměl možnost oficiálně pracovat. Živil se různými profesemi, prodával obrazy či restauroval loutky. 

Knížák se posléze stal výraznou osobností porevolučního období. V letech 1990 až 1997 byl rektorem Akademie výtvarných umění v Praze, kde byl zároveň vedoucím Ateliéru intermediální tvorby. Mezi lety 1999 až 2011 působil ve funkci ředitele Národní galerie. V roce 1998 neúspěšně kandidoval za ODS do Senátu v Berouně.