Ústavní soud posvětil snížení důchodů představitelům minulého režimu
Ponížené důchody pro někdejší představitele komunistického režimu posvětil Ústavní soud. Informoval o tom web novinky.cz. Soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že srážka 300 korun za každý započatý rok ve vysoké stranické či jiné režimní funkci není protizákonná.
Maďarské povstání 1956. Diktatura nebyla vůlí lidu, importovali ji Sověti, říká Bílý
Matěj Bílý z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, proč maďarské povstání roku 1956 nebylo jen spontánním výbuchem odporu, ale důsledkem hlubokého historického traumatu a sovětské okupace, která v Maďarsku nikdy nezískala legitimitu. Vysvětluje, jak iluze západní pomoci odhalila limity studenoválečné solidarity, proč z maďarské zkušenosti nevzešlo další pražské jaro a jak současný kurz Viktora Orbána paradoxně popírá i využívá odkaz roku 1956.
KSČM svolává mimořádný sjezd. Konečná dává funkci k dispozici
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) uspořádá ještě v prosinci 2025 v Praze mimořádný sjezd. Rozhodl o tom nejvyšší orgán strany mezi sjezdy, který zasedal v sobotu. Cílem tohoto jednání bude stanovení dalšího směřování politické formace a rozhodnutí o způsobu, jakým se strana zúčastní nadcházejících komunálních voleb.
Komunisté vykonstruovali proces s hokejovými mistry světa. Uvězněno jich bylo přes deset
Přesně před 75 lety, šestého říjnového dne roku 1950, začal vykonstruovaný soudní proces s československými hokejisty, kteří byli obviněni ze spiknutí proti režimu, z vlastizrady. Proto je čekalo věznění, kruté mučení a práce v uranových dolech. Padly i návrhy doživotních trestů. Obvinění však nebyla pravdivá, komunisté se jen snažili zbavit nepohodlných osob a demonstrovat veřejnosti svou moc.
"Hanba by mě fackovala." Socdem už nejde zachránit, míní politoložka a někdejší členka Ostrá
Politoložka a někdejší členka Sociální demokracie Daniela Ostrá v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak vidí šance sociálních demokratů na kandidátních listinách komunistické koalice Stačilo. Podle ní má ke křeslu poslance nejblíže Lubomír Zaorálek, naopak lídryně Jana Maláčová je v překvapivě nejisté pozici. Zdůraznila však, že si Socdem vstupem do koalice s komunisty vykopala vlastní hrob. „Pocit zodpovědnosti za stranu, jejíž součástí jste téměř 20 let, se asi odbourává déle. Kandidaturu za Stačilo si samozřejmě představit nedokáži. Slovy mé babičky – ‚hanba by mě fackovala‘,“ říká Ostrá.
Komunisté si přejí návrat socialismu. Nikdo jim ale nebrání odejít do Ruska a zažít diktaturu
Komunistická koalice kolem Kateřiny Konečné se pokouší o návrat do vysoké politiky s programem, který místo reálných řešení nabízí návrat k ideologii dávno odmítnuté. Hlásá, že je hlasem „umlčované většiny“, přitom požaduje odchod Česka z EU a NATO a otevřeně volá po návratu k socialismu. Její rétorika ignoruje historická fakta a opomíjí, co český národ prožil pod komunistickým režimem. O to důležitější je dnes připomínat dějiny a být na pozoru.
Důstojná připomínka sovětské invaze? Stačilo. Za rok může být v Česku všechno jinak, rozhodne se v říjnu
Přesně před 57 lety zažila naše země sovětskou okupaci, která zlomila její sebevědomí a připravila ji o svobodu na více než dvě desetiletí. Dnes, kdy Rusko znovu vede válku v Evropě a část české společnosti je ochotna otevřít dveře komunistům, stojíme před zásadní volbou. Říjnové volby rozhodnou, zda ubráníme demokracii a svobodu, nebo dopustíme, aby se ponižující minulost vrátila.
Spartakiády začaly před 70 lety. Komunistům sloužily k propagandě i manipulaci
Mezi fenomény komunistického režimu patřila spartakiáda. Na tuto masovou sportovní akci pohlížela tehdejší společnost různě: jedni ji vnímali jako příležitost k setkávání a kolektivnímu cvičení, druzí jako velkou režimní propagandu. Oba pohledy jsou pravdivé.
70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy
Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.
Kněz, který vadil režimu. Komunisté před 75 lety umučili Josefa Toufara
Před 75 lety, konkrétně dne 25. února roku 1950, zemřel na následky mučení ve vězení kněz Josef Toufar, a to jako jeden z mnoha duchovních, kteří byli perzekuováni a zavražděni totalitním režimem. Proč se Toufar ocitl v hledáčku komunistů?
Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili
Byla třetí adventní neděle, 11. prosince roku 1949. V malé obci Číhošť na Vysočině tehdy sloužil mši svatou farář Josef Toufar a při té došlo ke zvláštní události, pro kterou se ujalo označení číhošťský zázrak. Ten odstartoval zatýkání zcela nevinných lidí Státní bezpečností a vykonstruovaný proces, který Toufara připravil o život.
Odpůrci komunistů se dočkají odškodnění, rozhodla vláda. Vysoké školy si přilepší
Lidé, kteří byli za komunistického režimu nuceni z politických důvodů k opuštění republiky nebo byli šikanováni formou ochranného dohledu, mají dostat od státu jednorázové odškodnění. Dva návrhy zákonů, které jim odškodnění přiznávají, schválila vláda ve středu. Rozhodla také o uvolnění dalších finančních prostředků na mimořádné výdaje související s likvidací následků zářijových povodní, navýšila rozpočet určený na financování veřejných vysokých škol o jednu miliardu korun a zabývala se i problematikou přijetí eura v Česku.
Konec jistot v německé politice. Po AfD jsou na vzestupu i komunisté
Německé regionální volby ukázaly vyjma dobrých výsledků krajně pravicové AfD i vzestup jiné strany – komunistické. Z výsledku je patrný nárust voličů extremistických stran. Německé titulky hlásaly „Konec jistot v politice“, či „Vítejte v populistické éře“. Vítězství těchto stran může mít vliv i na německou podporu Ukrajině – již nyní si strany přátelské Rusku vynucují jiné jednání s Kremlem.
Česko letos snížilo některým občanům důchody. Někteří přišli o tisíce korun
Důchody se budou znovu zvyšovat v lednu 2025 při pravidelné valorizaci. V Česku však existuje i skupina lidí, jimž se už mohla výše penze v dosavadním průběhu letošního roku snížit.
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů.
55 let od smlouvy o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk. Z okupantů se stali mírotvůrci pouze na papíře
Před 55 lety, 16. října 1969, podepsali tehdejší premiéři Československa a Sovětského svazu, Oldřich Černík a Alexej Kosigyn, smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na československém území. Vytvořili tím právní rámec pro další přítomnost cizích ozbrojených sil, které se do země dostaly o dva měsíce dříve v rámci nechvalně známé operace Dunaj, tedy potlačení pokusu o reformu diktatury KSČ armádami pěti členských států organizace Varšavské smlouvy. Přestože oficiálně šlo o spojenecké jednotky, které měly v případě války bojovat po boku těch československých, zůstaly vnímány jako okupační síla a potenciální nátlakový nástroj Kremlu.
Dnes je Den památky obětí komunistického režimu. Kdo všechno se mu znelíbil?
Od roku 2000 se v České republice dne 27. června vzpomíná na nevinné oběti komunistického režimu. Kdo k nim patřil?
Afghánští komunisté uchopili moc před 45 lety. Bez Sovětů by nevládli dlouho, soudí odborníci Polnar a Prokop
Před 45 lety, konkrétně 28. dubna 1978, proběhl v Afghánistánu mocenský převrat, při němž byl svržen a zabit autoritářský prezident Muhammad Daúd Chán. K moci se dostala Lidově demokratická strana Afghánistánu. Navzdory jejímu bezohlednému radikalismu nelze nový režim označit přímo za komunistický, spíše byl prosovětský a hledal specifický afghánský model socialismu, vysvětlují odborníci z Univerzity obrany v Brně Stanislav Polnar a Bronislav Prokop.
Antonín Novotný se chopil moci před 70 lety. Neváhal potlačovat oponenty, diktaturu KSČ ale proměnil
Před sedmdesáti lety, 20. března 1953, členové nejužšího vedení KSČ rozhodli, že výkonem do té doby neexistující funkce stranického prvního tajemníka bude po smrti Klementa Gottwalda pověřen do té doby nepříliš výrazný Antonín Novotný. Patrně netušili, že se rychle a nadlouho stane dominantní postavou mocenské hierarchie státně-socialistického Československa. Jaká byla životní dráha muže, který pevně držel pomyslné otěže diktatury KSČ téměř patnáct let a v tomto směru jej předčil pouze hlavní představitel normalizačního bezčasí Gustáv Husák?
Aktuálně se děje
před 57 minutami
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
Poslanec David Pražák oznámil v úterý večer na svém profilu na sociální síti Facebook, že po jedenácti letech končí své členství v hnutí ANO. V dolní komoře Parlamentu České republiky hodlá nadále působit jako nezařazený poslanec. Svůj odchod z řad nejsilnější vládní strany spojil s poděkováním za dosavadní zkušenosti a zázemí, přičemž bližší důvody svého rozhodnutí ve svém veřejném vyjádření neuvedl.
před 2 hodinami
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
Sčítání hlasů po pondělních parlamentních volbách v Izraeli pokračuje, přičemž průběžné výsledky přinášejí neustálý vývoj v rozvržení sil v novém Knesetu. Podle oficiálních údajů Centrální volební komise bylo sečteno již přes 57 procent odevzdaných hlasovacích lístků. Volební účast v celé zemi byla celkově vysoká a rozhodující část výsledků se nadále upíná k těsným soubojům jednotlivých politických bloků.
před 3 hodinami
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
V následujících dnech přinese počasí na území České republiky pozvolnou změnu charakteru oblačnosti, přičemž od západu začne přibývat mraků a místy se objeví srážky provázené mírným poklesem teplot.
Aktualizováno včera
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
včera
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.
včera
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.
včera
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.
včera
Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas
Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.
včera
Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?
Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku.
včera
Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo
Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.
včera
Klempíř odvolá bývalého šéfa ČT Dvořáka z vedení Státního fondu audiovize
Ministerstvo kultury odvolá v úterý bývalého ředitele České televize Petra Dvořáka z čela představenstva Státního fondu audiovize. O tomto kroku informoval ministr kultury Oto Klempíř, přičemž rozhodnutí navazuje na nedávné spory o podobu a schvalování rozpočtu této instituce.
včera
Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů
Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.
včera
Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu
Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.
včera
Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?
Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?
včera
Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny
Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.
včera
Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů
Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.
včera
Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů
Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.
včera
Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?
Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.
včera
Trump označil volby v Brazílii za zmanipulované. Lula da Silva poslal do Washingtonu vzkaz
Brazilský levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva prohlásil ve svém volebním projevu, že Brazílie nehodlá být ničí zadním dvorkem. Tento vzkaz směřoval přímo do Washingtonu a odrážel jeho postoj vůči USA. Volební kampaň se sice zřídka vyhrává na zahraniční politice, ale tato rétorika se ukázala jako účinný nástroj.
včera
V Izraeli se otevřely volební místnosti. Začalo rozhodování o osudu Netanjahua
V Izraeli byly v úterý ráno otevřeny volební místnosti v rámci jedněch z nejvýznamnějších voleb v historii země. Voliči opět řeší známou otázku, zda by měl v úřadě setrvat dosavadní premiér Benjamin Netanjahu. Tyto volby jsou prvním celostátním hlasováním od teroristického útoku Hamasu z 7. října 2023. Současné hlasování tak představuje pro mnoho občanů první příležitost k vyjádření postojů vůči dosavadnímu vedení.
Zdroj: Libor Novák