komunisté

Maďarské povstání 1956. Diktatura nebyla vůlí lidu, importovali ji Sověti, říká Bílý

Rozhovor

KSČM svolává mimořádný sjezd. Konečná dává funkci k dispozici

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) uspořádá ještě v prosinci 2025 v Praze mimořádný sjezd. Rozhodl o tom nejvyšší orgán strany mezi sjezdy, který zasedal v sobotu. Cílem tohoto jednání bude stanovení dalšího směřování politické formace a rozhodnutí o způsobu, jakým se strana zúčastní nadcházejících komunálních voleb.

Komunisté vykonstruovali proces s hokejovými mistry světa. Uvězněno jich bylo přes deset

Přesně před 75 lety, šestého říjnového dne roku 1950, začal vykonstruovaný soudní proces s československými hokejisty, kteří byli obviněni ze spiknutí proti režimu, z vlastizrady. Proto je čekalo věznění, kruté mučení a práce v uranových dolech. Padly i návrhy doživotních trestů. Obvinění však nebyla pravdivá, komunisté se jen snažili zbavit nepohodlných osob a demonstrovat veřejnosti svou moc.

Rozhovor

"Hanba by mě fackovala." Socdem už nejde zachránit, míní politoložka a někdejší členka Ostrá

Politoložka a někdejší členka Sociální demokracie Daniela Ostrá v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak vidí šance sociálních demokratů na kandidátních listinách komunistické koalice Stačilo. Podle ní má ke křeslu poslance nejblíže Lubomír Zaorálek, naopak lídryně Jana Maláčová je v překvapivě nejisté pozici. Zdůraznila však, že si Socdem vstupem do koalice s komunisty vykopala vlastní hrob. „Pocit zodpovědnosti za stranu, jejíž součástí jste téměř 20 let, se asi odbourává déle. Kandidaturu za Stačilo si samozřejmě představit nedokáži. Slovy mé babičky – ‚hanba by mě fackovala‘,“ říká Ostrá.

Komentář

Komunisté si přejí návrat socialismu. Nikdo jim ale nebrání odejít do Ruska a zažít diktaturu

Komunistická koalice kolem Kateřiny Konečné se pokouší o návrat do vysoké politiky s programem, který místo reálných řešení nabízí návrat k ideologii dávno odmítnuté. Hlásá, že je hlasem „umlčované většiny“, přitom požaduje odchod Česka z EU a NATO a otevřeně volá po návratu k socialismu. Její rétorika ignoruje historická fakta a opomíjí, co český národ prožil pod komunistickým režimem. O to důležitější je dnes připomínat dějiny a být na pozoru.

Komentář

Důstojná připomínka sovětské invaze? Stačilo. Za rok může být v Česku všechno jinak, rozhodne se v říjnu

Přesně před 57 lety zažila naše země sovětskou okupaci, která zlomila její sebevědomí a připravila ji o svobodu na více než dvě desetiletí. Dnes, kdy Rusko znovu vede válku v Evropě a část české společnosti je ochotna otevřít dveře komunistům, stojíme před zásadní volbou. Říjnové volby rozhodnou, zda ubráníme demokracii a svobodu, nebo dopustíme, aby se ponižující minulost vrátila. 

Spartakiády začaly před 70 lety. Komunistům sloužily k propagandě i manipulaci

Mezi fenomény komunistického režimu patřila spartakiáda. Na tuto masovou sportovní akci pohlížela tehdejší společnost různě: jedni ji vnímali jako příležitost k setkávání a kolektivnímu cvičení, druzí jako velkou režimní propagandu. Oba pohledy jsou pravdivé.

Komentář

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.

Kněz, který vadil režimu. Komunisté před 75 lety umučili Josefa Toufara

Před 75 lety, konkrétně dne 25. února roku 1950, zemřel na následky mučení ve vězení kněz Josef Toufar, a to jako jeden z mnoha duchovních, kteří byli perzekuováni a zavražděni totalitním režimem. Proč se Toufar ocitl v hledáčku komunistů?

Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili

Byla třetí adventní neděle, 11. prosince roku 1949. V malé obci Číhošť na Vysočině tehdy sloužil mši svatou farář Josef Toufar a při té došlo ke zvláštní události, pro kterou se ujalo označení číhošťský zázrak. Ten odstartoval zatýkání zcela nevinných lidí Státní bezpečností a vykonstruovaný proces, který Toufara připravil o život.

Odpůrci komunistů se dočkají odškodnění, rozhodla vláda. Vysoké školy si přilepší

Lidé, kteří byli za komunistického režimu nuceni z politických důvodů k opuštění republiky nebo byli šikanováni formou ochranného dohledu, mají dostat od státu jednorázové odškodnění. Dva návrhy zákonů, které jim odškodnění přiznávají, schválila vláda ve středu. Rozhodla také o uvolnění dalších finančních prostředků na mimořádné výdaje související s likvidací následků zářijových povodní, navýšila rozpočet určený na financování veřejných vysokých škol o jednu miliardu korun a zabývala se i problematikou přijetí eura v Česku.

Konec jistot v německé politice. Po AfD jsou na vzestupu i komunisté

Německé regionální volby ukázaly vyjma dobrých výsledků krajně pravicové AfD i vzestup jiné strany – komunistické. Z výsledku je patrný nárust voličů extremistických stran. Německé titulky hlásaly „Konec jistot v politice“, či „Vítejte v populistické éře“.  Vítězství těchto stran může mít vliv i na německou podporu Ukrajině – již nyní si strany přátelské Rusku vynucují jiné jednání s Kremlem.

Česko letos snížilo některým občanům důchody. Někteří přišli o tisíce korun

Důchody se budou znovu zvyšovat v lednu 2025 při pravidelné valorizaci. V Česku však existuje i skupina lidí, jimž se už mohla výše penze v dosavadním průběhu letošního roku snížit. 

Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Komentář

55 let od smlouvy o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk. Z okupantů se stali mírotvůrci pouze na papíře

Před 55 lety, 16. října 1969, podepsali tehdejší premiéři Československa a Sovětského svazu, Oldřich Černík a Alexej Kosigyn, smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na československém území. Vytvořili tím právní rámec pro další přítomnost cizích ozbrojených sil, které se do země dostaly o dva měsíce dříve v rámci nechvalně známé operace Dunaj, tedy potlačení pokusu o reformu diktatury KSČ armádami pěti členských států organizace Varšavské smlouvy. Přestože oficiálně šlo o spojenecké jednotky, které měly v případě války bojovat po boku těch československých, zůstaly vnímány jako okupační síla a potenciální nátlakový nástroj Kremlu.

Dnes je Den památky obětí komunistického režimu. Kdo všechno se mu znelíbil?

Od roku 2000 se v České republice dne 27. června vzpomíná na nevinné oběti komunistického režimu. Kdo k nim patřil?

Rozhovor

Afghánští komunisté uchopili moc před 45 lety. Bez Sovětů by nevládli dlouho, soudí odborníci Polnar a Prokop

Před 45 lety, konkrétně 28. dubna 1978, proběhl v Afghánistánu mocenský převrat, při němž byl svržen a zabit autoritářský prezident Muhammad Daúd Chán. K moci se dostala Lidově demokratická strana Afghánistánu. Navzdory jejímu bezohlednému radikalismu nelze nový režim označit přímo za komunistický, spíše byl prosovětský a hledal specifický afghánský model socialismu, vysvětlují odborníci z Univerzity obrany v Brně Stanislav Polnar a Bronislav Prokop. 

Komentář

Antonín Novotný se chopil moci před 70 lety. Neváhal potlačovat oponenty, diktaturu KSČ ale proměnil

Před sedmdesáti lety, 20. března 1953, členové nejužšího vedení KSČ rozhodli, že výkonem do té doby neexistující funkce stranického prvního tajemníka bude po smrti Klementa Gottwalda pověřen do té doby nepříliš výrazný Antonín Novotný. Patrně netušili, že se rychle a nadlouho stane dominantní postavou mocenské hierarchie státně-socialistického Československa. Jaká byla životní dráha muže, který pevně držel pomyslné otěže diktatury KSČ téměř patnáct let a v tomto směru jej předčil pouze hlavní představitel normalizačního bezčasí Gustáv Husák?    

Komentář

Dubček se ujal moci před 55 lety. Byl symbolem, nikoliv hybatelem reforem pražského jara

Před 55 lety, 5. ledna 1968, se funkce prvního tajemníka ÚV KSČ ujal Alexander Dubček. Výměna nejvyššího představitele strany, která v té době držela již téměř dvě desetiletí mocenský monopol v zemi, umožnila zahájení pokusu o reformu československé státně-socialistické diktatury, jež se do historie zapsal jako pražské jaro. Dubček se pro mnohé stal jeho hlavní tváří, přestože ve skutečnosti nebyl hlavním iniciátorem liberalizačních změn.

Valorizace důchodů naruby: Komu se výhledově sníží penze?

Už za několik dní se penzistům díky zákonné valorizaci o několik stovek korun zvýší důchody. Jedné skupině lidí se ale výhledově sníží. Sněmovna totiž v tomto týdnu schválila novelu zákona o důchodovém pojištění, jak ji s pozměňovacím návrhem vrátil na začátku prosince Senát.