komunisté

Komunismus

NÁZOR: Došlo i na komunisty? Odborník popsal sílící represe v Rusku

Kreml, který dlouho spoléhal na "systémovou opozici", nyní zjevně začal přistupovat ke Komunistické straně Ruské federace (KSRF), jako by šlo o skutečné opoziční uskupení, konstatuje Mark Galeotti v komentáři pro server Moscow Times. Profesor z Royal United Service Institute pokládá otázku, zda nejde o sebenaplňující se proroctví.
Martina Navrátilová během finále Roland Garros v inkriminovaném roce 1986. Komentář

Tenistka Navrátilová před 35 lety probudila u národa odpor k bolševické moci a dodala mu statečnost

Uštědřila virtuální facku komunistickému režimu. Legendární tenistka Martina Navrátilová na den přesně přes pětatřiceti lety při Poháru federace znemožnila na pražské Štvanici totalitní diktaturu. Emigrantka s americkým občanstvím totiž tehdy probudila u československého národa odpor i vzdor k bolševické moci. Bývalá světová jednička pobláznila fanoušky, kteří proti domácím přáli zámořské reprezentantce. Rodačka z Řevnic tak 27. července 1986 vyhrála nejen na kurtu, ale hlavně morálně. Lidé na ni nezapomněli, naopak byla pro ně symbolem statečnosti v boji proti tyranům.
Pohled na třístěnný drátěný zátaras opatřený nástražnými minami. Rozhovor

Střelba pohraničníků na cizím území byla neakceptovatelná. Vojáci často porušovali i tehdejší zákony, tvrdí historik

Neváhali použít zbraň ani na cizím území, když pronásledovali civilistu anebo svého kolegu. Zásahy Pohraniční stráže (PS) na cizím území sousedního státu považuje historik Libor Svoboda za zcela neakceptovatelné. „Vojáci PS tak v řadě případů porušovali i tehdy platné zákony, podle kterých nesměli vojáci zasahovat mimo československé území. Případy, kdy při pronásledování ´narušitelů´ překročili státní hranice a na území cizího státu po nich stříleli, prali se s nimi, těžce zranili, případně odvlekli zpátky do Československa, nebyly, zejména v padesátých letech, nijak výjimečné,“ říká ve druhá části rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů o PS, která vznikla před 70 lety.
Pozorovatelna. Rozhovor

Pohraniční stráž začala před 70 lety hlídat zadrátovanou zemi. Někteří využili služby k útěku na Západ, říká historik

Definitivně uzamkli občany v jejich zemi, kterou podle sovětského vzoru zadrátovali. Přesně před sedmdesáti lety 11. července 1951 komunistické Národní shromáždění schválilo vznik represivní Pohraniční stráže (PS), jež střežila neprodyšnou železnou oponu. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů tvrdí, že čelní představitele vládnoucí KSČ zneklidňoval exodus lidí, kteří po Únoru 1948 prchali přes zelenou hranici. „Pohraniční stráž byla vybudována podle sovětského vzoru, což se týkalo celého systému ostrahy státních hranic, jako byly ploty či zakázaná pásma. Někteří její vojáci ale služby u ní využili ke zběhnutí na Západ. Celkem dezertovalo 384 mužů v uniformách,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.
Odznaky Lidových milicí, ilustrační fotografie. Komentář

Snížit komunistickým papalášům penze je málo. Bezpráví stále symbolizuje justice s bývalými členy KSČ, postavme zlo mimo zákon

Nejsou lhostejní ke komunistickému bezpráví. Snaha lidovců i celé koalice Spolu ponížit důchody bolševickým papalášům, kteří během totality ve vysokých funkcích terorizovali národ, je chvályhodná, i když nápad je okopírovaný od slovenského parlamentu. Konečně se ale někdo vrací k temné minulosti a hodlá ji řešit. Od Listopadu 1989 tak poprvé silně zazněl hlas, který volá po potrestání pohlavárů sloužících zrůdnému režimu. Ponížit jen penze je ale málo. Dokud z justice a od policie neodejdou lidé, kteří kolaborovali s rudou mocí, nebude nikdy čistý stůl. Pozůstalí obětí tyranského režimu by uvítali i postavení komunistů mimo zákon.
Marian Jurečka

Jurečka chce snížit důchody komunistickým pohlavárům. Na postavení komunistů mimo zákon je prý pozdě

Předseda lidovců Marian Jurečka si od návrhu zákona, aby vrcholným pohlavárům komunistického režimu byly sníženy penze, slibuje alespoň částečné napravení křivd, jež minulý režim napáchal. „Není přece možné, aby lidé, kteří proti systému bojovali, byli vězněni, doslova živořili, zatímco čelní představitelé si užívali nadstandardních důchodů,“ říká pro EuroZprávy.cz šéf KDU-ČSL Marian Jurečka, který ale přiznává, že strana neusiluje o to, aby komunistická strana byla postavena mimo zákon. „Na tento krok je už pozdě. Věřím, že voliči ji letos pošlou mimo Sněmovnu.“
Komunismus, ilustrační fotografie. Komentář

KOMENTÁŘ Ondřeje Benešíka: 70 let od Akce 77 tisíc do výroby. Komunisté poslali inteligenci k pásům v továrnách a na stavby

Jejich slibně rozjetou kariéru násilně ukončili. Lékaři, právníci, inženýři i učitelé náhle skončili v továrnách u pásů a na stavbách. Inteligence, která nebyla k poúnorovému režimu loajální, náhle opustila státní správu, do níž nastoupili prověření dělníci. Právě před 70 lety 25. června 1951 komunisté spustili Akci 77 či 77 tisíc do výroby. Noví vládci se rozhodli vypořádat s částí střední třídy a zbytečné úředníky poslali na práci do průmyslu, který se měl potýkat s nedostatkem sil. Poté, co bolševici znárodněním zlikvidovali živnostníky a zemědělce, zničili lidské osudy i úředníkům.
Miroslav Prokeš sloužil u chebského útvaru 8522 v době, kdy z něj 21. ledna 1981 zběhl vojín Zdeněk Polášek, jehož pokus o emigraci na Západ skončil smrtí. Dezertéra pomáhal zastavit i obrněný transportér. Rozhovor

Vražda na železné oponě. Vojína při útěku na Západ zastavil až transportér. Zrůdnost, říká pamětník Prokeš

ROZHOVOR – Na vojně si plně uvědomil zrůdnost komunistického režimu. Miroslav Prokeš, který sloužil u útvaru 8522 v Chebu, má dodnes v paměti příběh vojína Zdeňka Poláška, na něhož Pohraniční stráž 21. ledna 1981 povolala obrněný transportér, aby dezertérovi zabránila v emigraci do Spolkové republiky Německo. „Z odposlechů na telefonní ústředně jsem jako spojař vytušil, že bojové vozidlo jej mohlo usmrtit anebo Poláška rozstřílelo. Vojín se provinil jen tím, že usilovně toužil po svobodě a nechtěl žít v zadrátované zemi,“ říká o čtyřicet let staré vraždě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz pamětník Prokeš, který v tehdejším Gottwaldově dodával tamnímu disentu cyklostyly a papíry pro tisk samizdatů.
KSČM Komentář

Komunisté zase velí zemi. I když se neoslovujeme soudruhu a major Zeman nezáří z obrazovky

KOMENTÁŘ – Po zemi se opět rozlila rudá barva, která diktuje, jak národ bude žít. Komunisté bohužel opět převzali moc nad republikou, i když se tváříme, že nám nevládnou. Z kabinetu Andreje Babiše si KSČM udělala své rukojmí, které plní, co jim nadiktují. Jinak by sestava ze Strakovy akademie nic neprosadila. Stala se pouhými loutkami v rukou bolševiků, kteří zvláště v koronavirové pandemii rozhodují o dění ve státě, jemuž velí. A tak rozkazují, kdy žáci půjdou do školy, anebo že ožebračí armádu o deset miliard. Nikdy se nevyplatí je podceňovat, stále jsou nebezpeční. Už jen tím, že stále existují a nejsou postaveni mimo zákon.
Václav Havel a Alexandr Vondra. Rozhovor

Havlův odchod je pro mě stále šokem, měl dostat Nobelovu cenu za mír, říká pro EZ Vondra

ROZHOVOR – Zapálí svíčku, v očích se mu zalesknou slzy a bude na svého velkého přítele tiše vzpomínat. Bývalý disident Alexandr Vondra se nesmířil se smrtí prvního polistopadového prezidenta Václava Havla, od jehož skonu právě dnes uplynulo devět let. „Jeho odchod byl a pro mě je stále šokem. Měl nesmírnou empatii vůči druhým. Pamatuji si jej jako příjemného a otevřeného člověka. Lituji, že nedostal Nobelovu cenu za mír,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Vondra.
Marta Kubišová Rozhovor

Nikdy nezapomenu na komunistická příkoří, Havel nám vybojoval svobodu, říká pro EZ Kubišová

ROZHOVOR – Když začala na balkoně Melantrichu zpívat Modlitbu pro Martu, lidem tekly po tvářích slzy dojetí a v mrazu hlasitě pěli píseň symbolizující odpor sovětské okupace. Všichni cítili, že 21. listopadu 1989 přichází do Československa svoboda. Zaplněné Václavské náměstí obdivně vzhlíželo k Martě Kubišové, které komunisté zakázali dvacet let vystupovat. Rudý teror ji však nedokázal ze srdcí jejích příznivců vymazat. „Nevěřila jsem, že změna režimu může nastat. Byla jsem překvapená,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marta Kubišová.
Češi si na Národní třídě připomněli 17. listopad Komentář

Za 17. listopadem 1989 nemůžeme dopsat tečku. Komunisté nám stále vládnou

KOMENTÁŘ – Byla vysvobozením, vyrvala zemi z rudého područí i nelidského teroru. Sametová revoluce, kterou rozpoutala brutálně potlačená demonstrace 17. listopadu 1989 na pražské Národní třídě, se jevila jako sen, který nemůže nikdy přijít. Jednota, kdy se národ sjednotil proti zlu, nepřestává fascinovat. Přesto ani po jednatřiceti letech není možné za převratem dopsat tečku. Zvláště, když komunisté podporují současnou vládu.
Demonstrace studentů na Národní třídě. (17.11.1989) Rozhovor

Chartisty změna režimu zaskočila, revoluce byla v bezpečí až zvolením Havla, říká historik Svoboda

ROZHOVOR – Byli zaskočeni, jak rychle se dostali k moci. Historik Libor Svoboda tvrdí, že někteří chartisté byli překvapeni rychlými změnami, které odstartovala Sametová revoluce 17. listopadu 1989, od níž dnes uplynulo 31 let. „Následující události i vývoj byl tak rychlý, že opozice byla ze všeho překvapena. Najednou byli potřeba odborníci na řadu oblastí, jako je ekonomika či právo a podobně. Proto museli být povoláni i lidé z takzvané šedé zóny. Typický je příklad Václava Klause,“ říká v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.
Milouš Jakeš. Komentář

Bolševické zlo vítězí. Vraždy na železné oponě justici netrápí, lidský život má cenu hodinek

KOMENTÁŘ - Spravedlnost pláče, do duší pozůstalých se zavrtal zmar a bezmoc. Naopak bolševické, odporné zlo se směje. Rozhodnutí dozorujícího státního zástupce Tomáše Jarolímka, jenž zastavil trestní stíhání komunistického expremiéra Lubomíra Štrougala a bývalého ministra vnitra Vratislava Vajnara, kteří svou nečinností měli podporovat nelidská zvěrstva na železné oponě týkající se střelby, je dalším důkazem, že česká společnost není schopná vyrovnat se s komunistickým zločinným režimem. Byť verdikt není pravomocný, je z něj možné cítit pachuť, zoufalství a prohra lidí vyznávajících svobodu. Jak je možné, že justice není ochotna potrestat pachatele sprostých vražd?
Barry Meeker. Rozhovor

Americký pilot Meeker riskoval život, aby občané NDR uletěli komunistické tyranii, říká historik

ROZHOVOR – Neváhal opětovat palbu, kterou jej zasypali vojáci. Americkému pilotovi Barry Meekerovi, jenž před 45 lety přepravoval vrtulníkem z okolí Lipna na Šumavě občany NDR na Západ, šlo při třetím přeletu uskutečněném 17. srpna 1975 o život, stejně jako všem uprchlíkům. Použitím zbraně získal několik desítek vteřin času, aby helikoptéru Bell 206B JetRanger zvedl do vzduchu, a ač postřelený, přeletěl železnou oponu. Bohužel na palubu nestihl nastoupit jeho asistent a jedna z cestujících, kteří zůstali v tehdejší totalitní zemi, v níž byli i uvězněni. „Zcela určitě se svým činem zapsal do historie železné opony,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Fotografie koupelny pořízená v bývalém Masarykově bytě v Černínském paláci 18. října 2013. Rozhovor

EXKLUZIVNĚ: Vraždu Masaryka zosnovali komunističtí agenti pod cizí vlajkou, říká badatelka Jandečková pro EZ

ROZHOVOR - Vůbec o jeho násilně tragickém konci nepochybuje. Badatelka Václava Jandečková je přesvědčena, že tehdejší ministr zahraničí Jan Masaryk, který byl 10. března 1948 nalezen mrtvý pod okny svého služebního bytu v Černínském paláci, si nesáhl na život sám. „Na základě nezpracovaných archivních dokumentů jsem totiž naopak došla k dosud neuvažované, přiznávám složitější hypotéze, a to že Masarykovu vraždu zosnovaly komunistické zpravodajské služby, ovšem takzvaně pod cizí vlajkou, tedy prostřednictvím vlastní špionážní sítě v britské Intelligence Service,“ říká v exkluzivním obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz soukromá badatelka Václava Jandečková, které na toto téma vyjde na podzim už druhá kniha tentokráte s názvem Svědectví o smrti Jana Masaryka s podtitulem Nová odhalení odkrývají pochybná „fakta“ a odsouvají staré „pravdy“.

Aktuálně se děje

včera

včera

Donald Trump

Trump přijal Netanjahua a zkritizoval "neuctivou" Harrisovou

Exprezident a republikánský kandidát pro listopadové volby Donald Trump v pátek přijal ve svém floridském sídle Mar-a-Lago izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Zdroje CNN tvrdí, že o setkání požádal Netanjahu. Trump zmínil, že s Netanjahuem měl vždy dobrý vztah, zdůraznila Al Jazeera.

včera

včera

včera

včera

Artur Omarov

V předvečer zahájení her se odhlásil zápasník Omarov. Kvůli zranění achilovky

Ještě než budou letní olympijské hry oficiálně zahájeny, česká výprava sportovců hlásí již druhou ztrátu. Po nedávném odřeknutí účasti na pařížských hrách od tenistky Markéty Vondroušové, která má zraněnou ruku, musel den před zahájením svou účast na nich odříct i zápasník Artur Omarov. Toho totiž do klání pro změnu nepustila zraněná achilovka. Toto zranění si přivodil nešťastně na posledním intenzivním tréninku.

Aktualizováno včera

Na D1 u Prahy se po dopravní nehodě tvoří kolony. (26.7.2024) Prohlédněte si galerii

Dopravní kolaps na D1: Kolony se táhly až do Prahy, potíže hlásí i od Brna

V nejméně vhodnou chvíli na začátku víkendové špičky nastal v pátek odpoledne dopravní kolaps na hlavní české dálnici D1. V Praze a na výjezdu z metropole se tvořily kolony kvůli dopravní nehodě. U Brna zase nastaly potíže kvůli havarijnímu stavu povrchu vozovky. Policie o obou incidentech informovala na sociálních sítích kolem 14. hodiny. 

včera

včera

Lukostřelba, ilustrační fotografie.

LOH 2024: Po Horáčkové se představil i lukostřelec Li. V kvalifikaci skončil až jednašedesátý

Po účasti Marie Horáčkové se olympijské kvalifikace ve stejné disciplíně zúčastnil i Adam Li, pro něhož se jednalo o první start pod pěti kruhy. Li v mužské kvalifikaci nakonec skončil až jako jednašedesátý. Zároveň se spolu s Horáčkovou zúčastnil i kvalifikace v soutěži smíšených dvojic, v nichž ta česká neuspěla, když skončila až pětadvacátá a nepostoupila tak do osmifinále.

včera

včera

včera

Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

V izraelském zajetí zemřel jeden z lídrů Hamásu

Jeden z předáků militantního hnutí Hamás na Západním břehu Jordánu, Mustafa Muhammad Abú Ara, zemřel v izraelském vězení poté, co se mu v posledních dnech zhoršil zdravotní stav, uvedly v pátek palestinské úřady. Uvedl to server Times of Israel.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ve Francii kvůli nahlášené bombě evakuovali v den zahájení olympiády letiště

Mezinárodní letiště Basilej-Mylhúzy-Freiburg, ležící ve Francii poblíž hranic se Švýcarskem a Německem, dnes kolem poledne na přibližně hodinu přerušilo provoz. Vedení letiště uvedlo, že z bezpečnostních důvodů evakuovalo všechny cestující.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy