komunisté

Před 70 lety komunisté ve vykonstruovaném procesu se Slánským odsoudili k trestu smrti 11 svých soudruhů

Rozhovor

Deset let vlády Si Ťin-pchinga. Mao mu je inspirací, oproti němu však postrádá zásadní úspěchy, míní sinolog Hudeček

Uplynulo deset let od momentu, kdy do pozice generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Číny nastoupil Si Ťin-pching. Éra dnes devětašedesátiletého politika je v mediálním prostoru často spojována s utužováním vnitřních poměru v zemi. K němu však v Číně docházelo již před rokem 2012, a skutečný zlom během Siovy vlády tak přišel až s pandemií covidu-19, která čínskému vedení poskytla vhodné ospravedlnění k posílení zásahů do všech oblastí života, uvádí Jiří Hudeček, sinolog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále také vysvětlil, že nejvýznamnější změna, kterou éra Si Ťin-pchinga zatím přinesla, spočívá v proměně postoje čínské elity i veřejnosti k okolnímu světu.

Jurečka navrhuje snížení důchodů prominentům komunistického režimu

Skupina koaličních poslanců v čele s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) navrhuje snížení starobních důchodů prominentům bývalého komunistického režimu. Méně peněz by okruh tehdejších funkcionářů vymezený zákonem dostával podle pozměňovacího návrhu k vládní novele o možnosti předčasných penzí bez krácení pro záchranáře od března 2024.

Na Ukrajině soud zakázal činnost tamní komunistické strany

Správní soud ve Lvově dnes zakázal činnost Komunistické strany Ukrajiny (KPU). Vyhověl tak žádosti ukrajinského ministerstva spravedlnosti, podle nějž představitelé strany podporovali proruské povstalce na Donbasu a podíleli se na akcích, které v roce 2014 vedly k ruské anexi poloostrova Krym.

Policie kvůli střelbě pohraničníků stíhá exministra Kincla

Policie zahájila trestní stíhání bývalého ministra vnitra Františka Kincla v souvislosti se střelbou pohraničníků na československých hranicích. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) viní jedenaosmdesátiletého bývalého politika ze zneužití pravomoci. Uvedl to dnes Ekonomický deník a SeznamZprávy.

Rozhovor

Jizva po Únoru 1948 se nikdy nezacelí. Část lidí si myslela, že komunisté po válce zajistí bezpečí, říká Čapková

Jeho projev na dlouhých čtyřicet let definitivně vyhnal ze země svobodu a demokracii. Po rétorice tehdejšího premiéra Klementa Gottwalda, který 25. února 1948 na pražském Václavském náměstí národu oznámil, že se právě vrací z Hradu a prezident Edvard Beneš všechny jeho návrhy přijal, se po někdejším Československu rozlila rudá barva. Komunistický puč byl dokonán. Producentka dokumentu Umění disentu Mariana Čapková, absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezinárodní vztahy tvrdí, že bolševismus zasetý přesně před 74 lety, přerušil přirozený společenský a ekonomický vývoj. „Vytrhl naši zemi ze společnosti kultivovaných demokratických států. Tato jizva nebude nikdy zcela zacelena, negativní dopady bude pociťovat ještě mnoho generací a český národ si ponese ještě mnoho let stigmata a rozdělení ve společnosti, v mezilidských vztazích a v přirozených ekonomických vazbách,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Mariana Čapková.

Rozhovor

Štrougal s Vajnarem nemusí ohledně železné opony skončit před justicí. I tak Ústavní soud dojal pozůstalé, říká advokát

Advokát Lubomír Müller se po pátečním vyhlášení nálezu Ústavního soudu, který zrušil rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze o zastavení trestního stíhání komunistických prominentů bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala a někdejšího federálního ministra vnitra Vratislava Vajnara za mrtvé a zraněné na železné oponě, chystal okamžitě napsat radostnou zprávu pozůstalým i zraněným občanům bývalé NDR, jež zastupuje. Šestice jeho klientů napadla ustanovení, podle něhož představitelé bývalého režimu nejsou na základě znaleckých posudků schopni vnímat smysl trestního řízení kvůli duševní chorobě. „Jistě některým ukápne slza dojetí, ale zdaleka ještě není jisté, že bývalí funkcionáři stanou před justicí. Vítězství je daleko. Ústavní soud jen stanovil jasná kritéria, že posudky nemohou vypracovat znalci, kteří za minulého režimu byli ideologicky podřízeni představitelům totalitního systému. Nyní musíme čekat, jak rozhodnou nově ustanovení znalci, říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Lubomír Müller.

Komentář

Před sto lety se narodil Dubček, symbol pražského jara. Tragicky se mýlil v přesvědčení o reformovatelnosti komunismu

Byl symbolem pražského jara, které po krutých padesátých letech náhle představovalo záblesk svobody uprostřed čtyřicetileté komunistické totality. Alexander Dubček, od jehož narození právě dnes uplynulo sto let, působil na konci šedesátých let pro svou lidskost jako zjevení a v zemi se stal nesmírně populární. Jeho socialismus s lidskou tváří však v srpnu 1968 rozdrtily tanky Varšavské smlouvy. Rodák z Uhrovce se tak tragicky mýlil ve svém přesvědčení, že komunismus je možné reformovat. Do historie se bývalý první tajemník ÚV KSČ zapsal jako velmi slabý a naivní politik. Velkým zklamáním pro jeho příznivce bylo zjištění, že při ročním výročí okupace podepsal takzvaný pendrekový zákon umožnující ještě větší perzekuci zadržených demonstrantů. Po nuceném odchodu do ústraní nepodporoval disent a po Listopadové revoluci byli i někteří Slováci proti tomu, aby se stal prezidentem.

Komentář

Před 70 lety byl zatčen Slánský. Pomáhal rozpoutat komunistický teror, aby se stal jeho obětí, skončil na popravišti

Pomáhal rozpoutat komunistický teror, aby se později stal sám jeho obětí. Bývalý generální tajemník ÚV KSČ Rudolf Slánský byl přesně před 70 lety, 23. listopadu 1951, zatčen v pozdních hodinách, když se vracel z večírku, který tehdejší předseda vlády Antonín Zápotocký pořádal pro sovětské poradce. Sovětský vůdce Josif Stalin se nesmířil se skutečností, že Izrael změnil svoji politiku, nešel levicovou cestou a místo toho se přeorientoval na Západ. Slánský, který byl židovského původu, se jako člen KSČ stal dokonalou obětí. Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen k trestu smrti a 3. prosince 1952 skončil na popravišti. Jeho příběh inspiroval i zahraniční filmaře.

Zasedá vedení čínských komunistů, prezident Si se chystá upevnit moc

Komunistická strana Číny dnes zahájila čtyřdenní plenární zasedání svého ústředního výboru, na němž čínský prezident Si Ťin-pching podle analytiků položí základy pro své třetí funkční období v čele státu. Prezident země a generální tajemník strany Si už na zasedání předložil návrh prohlášení, které má vyzvednout "hlavní úspěchy a historické zkušenosti" komunistické strany.

Komentář

KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: Výuka dějepisu je tragédií z 21. srpna 1968 téměř nedotčena a ruská propaganda stále hovoří o bratrské pomoci

Duše národa se po jejich násilnickém vpádu nikdy nezhojila. Slzy vlastenců, kteří od časného rána 21. srpna 1968, museli na ulicích přihlížet přítomnosti sovětských tanků a jejich vazalů z Varšavské smlouvy, neoschly ani po 53 letech. Invaze socialistických armád vrátila snílky o demokracii do tvrdé normalizační reality. Šok přišel i o rok později, kdy občané při demonstracích umírali z rukou tuzemských kremelských zrádců. Protesty ze srpnů z let 1988 a 1989 k tragickému výročí ale otevřely cestu k Listopadu 1989. Je smutné, že zmíněné tragické období a jeho důsledky je absolutně nedostatečně reflektováno při výuce dějepisu. Mnozí bohužel i v kalendáři přehlédnou, že datum 21. srpna je Dnem památky obětí invaze a následné okupace Varšavské smlouvy.

Rozhovor

Mamince nechtěl dělat starosti, útěk jí zamlčel. Tautz mohl přežít, jak napsali odvážní soudní znalci, říká Müller

Netušil, do jakého rizika se pouští. Neznal důmyslné technické zabezpečení železné opony, nevěděl, že proti uprchlíkovi pohraničníci vypouštějí samostatně útočící psy, kteří se mu na okraji Bratislavy 8. srpna 1986 stali osudnými. Osmnáctiletý mladík Hartmut Tautz doplatil přesně před 35 lety podle advokáta Lubomíra Müllera na nezkušenost. „Bohužel nedomyslel všechny důsledky svého jednání. Kdyby věděl, co jej čeká, do akce by nešel. I v době perestrojky režim ukázal, jak je cynický. Neváhal uplatnit sílu i proti tak mladým lidem jako byl Hartmut Tautz. Včas mu neposkytl ani první pomoc a Hartmut zbytečně zemřel. Jeho případ je mementem komunistického bezpráví,“ říká ve druhé části rozhovoru pro EuroZprávy.cz Lubomír Müller, jemuž se podařilo hocha z bývalé NDR rehabilitovat a pozůstalé rodině vysoudit odškodné.

Rozhovor

Zrůdnost pohraničníků na železné oponě. Mladíka roztrhali psi. Ani po rehabilitaci nikdo nepřiznal vinu, říká advokát

Slzy na jejich tvářích neoschly ani po pětatřiceti letech. Matka i sestra tehdy osmnáctiletého východoněmeckého mladíka Hartmuta Tautze neustále myslí na syna a bratra, který na železné oponě zemřel kvůli cyničnosti bývalého komunistického režimu. Chlapce z Magdeburgu při pokusu o útěk do svobodného Rakouska 8. srpna 1986 roztrhali u bratislavské Petržalky psi a pohraničníci mu poskytli ošetření až po osmdesáti minutách. Jeho život se už zachránit nepodařilo. „Pro pohraniční stráž měla ochrana státních hranic vyšší hodnotu než lidské životy. Odpovědné orgány i nadále tvrdí, že nikdo za nic nemůže,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz advokát Lubomír Müller, jemuž se před čtyřmi lety podařilo Tautze jako prvního uprchlíka rehabilitovat a vysoudit pro pozůstalou rodinu odškodnění.

NÁZOR: Došlo i na komunisty? Odborník popsal sílící represe v Rusku

Kreml, který dlouho spoléhal na "systémovou opozici", nyní zjevně začal přistupovat ke Komunistické straně Ruské federace (KSRF), jako by šlo o skutečné opoziční uskupení, konstatuje Mark Galeotti v komentáři pro server Moscow Times. Profesor z Royal United Service Institute pokládá otázku, zda nejde o sebenaplňující se proroctví.

Komentář

Tenistka Navrátilová před 35 lety probudila u národa odpor k bolševické moci a dodala mu statečnost

Uštědřila virtuální facku komunistickému režimu. Legendární tenistka Martina Navrátilová na den přesně přes pětatřiceti lety při Poháru federace znemožnila na pražské Štvanici totalitní diktaturu. Emigrantka s americkým občanstvím totiž tehdy probudila u československého národa odpor i vzdor k bolševické moci. Bývalá světová jednička pobláznila fanoušky, kteří proti domácím přáli zámořské reprezentantce. Rodačka z Řevnic tak 27. července 1986 vyhrála nejen na kurtu, ale hlavně morálně. Lidé na ni nezapomněli, naopak byla pro ně symbolem statečnosti v boji proti tyranům.

Ve Sněmovně bylo rušno kvůli snížení penzí exponentů minulého režimu

Poslanci se přeli kvůli lidoveckému návrhu na snížení důchodů exponentů někdejšího komunistického režimu. Zatímco podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky jde o narovnání nespravedlnosti, komunisté dali úpravu do souvislosti s blížícími se sněmovními volbami.

Rozhovor

Střelba pohraničníků na cizím území byla neakceptovatelná. Vojáci často porušovali i tehdejší zákony, tvrdí historik

Neváhali použít zbraň ani na cizím území, když pronásledovali civilistu anebo svého kolegu. Zásahy Pohraniční stráže (PS) na cizím území sousedního státu považuje historik Libor Svoboda za zcela neakceptovatelné. „Vojáci PS tak v řadě případů porušovali i tehdy platné zákony, podle kterých nesměli vojáci zasahovat mimo československé území. Případy, kdy při pronásledování ´narušitelů´ překročili státní hranice a na území cizího státu po nich stříleli, prali se s nimi, těžce zranili, případně odvlekli zpátky do Československa, nebyly, zejména v padesátých letech, nijak výjimečné,“ říká ve druhá části rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů o PS, která vznikla před 70 lety.

Rozhovor

Pohraniční stráž začala před 70 lety hlídat zadrátovanou zemi. Někteří využili služby k útěku na Západ, říká historik

Definitivně uzamkli občany v jejich zemi, kterou podle sovětského vzoru zadrátovali. Přesně před sedmdesáti lety 11. července 1951 komunistické Národní shromáždění schválilo vznik represivní Pohraniční stráže (PS), jež střežila neprodyšnou železnou oponu. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů tvrdí, že čelní představitele vládnoucí KSČ zneklidňoval exodus lidí, kteří po Únoru 1948 prchali přes zelenou hranici. „Pohraniční stráž byla vybudována podle sovětského vzoru, což se týkalo celého systému ostrahy státních hranic, jako byly ploty či zakázaná pásma. Někteří její vojáci ale služby u ní využili ke zběhnutí na Západ. Celkem dezertovalo 384 mužů v uniformách,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.

Komentář

Snížit komunistickým papalášům penze je málo. Bezpráví stále symbolizuje justice s bývalými členy KSČ, postavme zlo mimo zákon

Nejsou lhostejní ke komunistickému bezpráví. Snaha lidovců i celé koalice Spolu ponížit důchody bolševickým papalášům, kteří během totality ve vysokých funkcích terorizovali národ, je chvályhodná, i když nápad je okopírovaný od slovenského parlamentu. Konečně se ale někdo vrací k temné minulosti a hodlá ji řešit. Od Listopadu 1989 tak poprvé silně zazněl hlas, který volá po potrestání pohlavárů sloužících zrůdnému režimu. Ponížit jen penze je ale málo. Dokud z justice a od policie neodejdou lidé, kteří kolaborovali s rudou mocí, nebude nikdy čistý stůl. Pozůstalí obětí tyranského režimu by uvítali i postavení komunistů mimo zákon.

Jurečka chce snížit důchody komunistickým pohlavárům. Na postavení komunistů mimo zákon je prý pozdě

Předseda lidovců Marian Jurečka si od návrhu zákona, aby vrcholným pohlavárům komunistického režimu byly sníženy penze, slibuje alespoň částečné napravení křivd, jež minulý režim napáchal. „Není přece možné, aby lidé, kteří proti systému bojovali, byli vězněni, doslova živořili, zatímco čelní představitelé si užívali nadstandardních důchodů,“ říká pro EuroZprávy.cz šéf KDU-ČSL Marian Jurečka, který ale přiznává, že strana neusiluje o to, aby komunistická strana byla postavena mimo zákon. „Na tento krok je už pozdě. Věřím, že voliči ji letos pošlou mimo Sněmovnu.“