komunisté

Mamince nechtěl dělat starosti, útěk jí zamlčel. Tautz mohl přežít, jak napsali odvážní soudní znalci, říká Müller

Rozhovor

Rozhovor

Zrůdnost pohraničníků na železné oponě. Mladíka roztrhali psi. Ani po rehabilitaci nikdo nepřiznal vinu, říká advokát

Slzy na jejich tvářích neoschly ani po pětatřiceti letech. Matka i sestra tehdy osmnáctiletého východoněmeckého mladíka Hartmuta Tautze neustále myslí na syna a bratra, který na železné oponě zemřel kvůli cyničnosti bývalého komunistického režimu. Chlapce z Magdeburgu při pokusu o útěk do svobodného Rakouska 8. srpna 1986 roztrhali u bratislavské Petržalky psi a pohraničníci mu poskytli ošetření až po osmdesáti minutách. Jeho život se už zachránit nepodařilo. „Pro pohraniční stráž měla ochrana státních hranic vyšší hodnotu než lidské životy. Odpovědné orgány i nadále tvrdí, že nikdo za nic nemůže,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz advokát Lubomír Müller, jemuž se před čtyřmi lety podařilo Tautze jako prvního uprchlíka rehabilitovat a vysoudit pro pozůstalou rodinu odškodnění.

NÁZOR: Došlo i na komunisty? Odborník popsal sílící represe v Rusku

Kreml, který dlouho spoléhal na "systémovou opozici", nyní zjevně začal přistupovat ke Komunistické straně Ruské federace (KSRF), jako by šlo o skutečné opoziční uskupení, konstatuje Mark Galeotti v komentáři pro server Moscow Times. Profesor z Royal United Service Institute pokládá otázku, zda nejde o sebenaplňující se proroctví.

Komentář

Tenistka Navrátilová před 35 lety probudila u národa odpor k bolševické moci a dodala mu statečnost

Uštědřila virtuální facku komunistickému režimu. Legendární tenistka Martina Navrátilová na den přesně přes pětatřiceti lety při Poháru federace znemožnila na pražské Štvanici totalitní diktaturu. Emigrantka s americkým občanstvím totiž tehdy probudila u československého národa odpor i vzdor k bolševické moci. Bývalá světová jednička pobláznila fanoušky, kteří proti domácím přáli zámořské reprezentantce. Rodačka z Řevnic tak 27. července 1986 vyhrála nejen na kurtu, ale hlavně morálně. Lidé na ni nezapomněli, naopak byla pro ně symbolem statečnosti v boji proti tyranům.

Ve Sněmovně bylo rušno kvůli snížení penzí exponentů minulého režimu

Poslanci se přeli kvůli lidoveckému návrhu na snížení důchodů exponentů někdejšího komunistického režimu. Zatímco podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky jde o narovnání nespravedlnosti, komunisté dali úpravu do souvislosti s blížícími se sněmovními volbami.

Rozhovor

Střelba pohraničníků na cizím území byla neakceptovatelná. Vojáci často porušovali i tehdejší zákony, tvrdí historik

Neváhali použít zbraň ani na cizím území, když pronásledovali civilistu anebo svého kolegu. Zásahy Pohraniční stráže (PS) na cizím území sousedního státu považuje historik Libor Svoboda za zcela neakceptovatelné. „Vojáci PS tak v řadě případů porušovali i tehdy platné zákony, podle kterých nesměli vojáci zasahovat mimo československé území. Případy, kdy při pronásledování ´narušitelů´ překročili státní hranice a na území cizího státu po nich stříleli, prali se s nimi, těžce zranili, případně odvlekli zpátky do Československa, nebyly, zejména v padesátých letech, nijak výjimečné,“ říká ve druhá části rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů o PS, která vznikla před 70 lety.

Rozhovor

Pohraniční stráž začala před 70 lety hlídat zadrátovanou zemi. Někteří využili služby k útěku na Západ, říká historik

Definitivně uzamkli občany v jejich zemi, kterou podle sovětského vzoru zadrátovali. Přesně před sedmdesáti lety 11. července 1951 komunistické Národní shromáždění schválilo vznik represivní Pohraniční stráže (PS), jež střežila neprodyšnou železnou oponu. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů tvrdí, že čelní představitele vládnoucí KSČ zneklidňoval exodus lidí, kteří po Únoru 1948 prchali přes zelenou hranici. „Pohraniční stráž byla vybudována podle sovětského vzoru, což se týkalo celého systému ostrahy státních hranic, jako byly ploty či zakázaná pásma. Někteří její vojáci ale služby u ní využili ke zběhnutí na Západ. Celkem dezertovalo 384 mužů v uniformách,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.

Komentář

Snížit komunistickým papalášům penze je málo. Bezpráví stále symbolizuje justice s bývalými členy KSČ, postavme zlo mimo zákon

Nejsou lhostejní ke komunistickému bezpráví. Snaha lidovců i celé koalice Spolu ponížit důchody bolševickým papalášům, kteří během totality ve vysokých funkcích terorizovali národ, je chvályhodná, i když nápad je okopírovaný od slovenského parlamentu. Konečně se ale někdo vrací k temné minulosti a hodlá ji řešit. Od Listopadu 1989 tak poprvé silně zazněl hlas, který volá po potrestání pohlavárů sloužících zrůdnému režimu. Ponížit jen penze je ale málo. Dokud z justice a od policie neodejdou lidé, kteří kolaborovali s rudou mocí, nebude nikdy čistý stůl. Pozůstalí obětí tyranského režimu by uvítali i postavení komunistů mimo zákon.

Jurečka chce snížit důchody komunistickým pohlavárům. Na postavení komunistů mimo zákon je prý pozdě

Předseda lidovců Marian Jurečka si od návrhu zákona, aby vrcholným pohlavárům komunistického režimu byly sníženy penze, slibuje alespoň částečné napravení křivd, jež minulý režim napáchal. „Není přece možné, aby lidé, kteří proti systému bojovali, byli vězněni, doslova živořili, zatímco čelní představitelé si užívali nadstandardních důchodů,“ říká pro EuroZprávy.cz šéf KDU-ČSL Marian Jurečka, který ale přiznává, že strana neusiluje o to, aby komunistická strana byla postavena mimo zákon. „Na tento krok je už pozdě. Věřím, že voliči ji letos pošlou mimo Sněmovnu.“

Komentář

KOMENTÁŘ Ondřeje Benešíka: 70 let od Akce 77 tisíc do výroby. Komunisté poslali inteligenci k pásům v továrnách a na stavby

Jejich slibně rozjetou kariéru násilně ukončili. Lékaři, právníci, inženýři i učitelé náhle skončili v továrnách u pásů a na stavbách. Inteligence, která nebyla k poúnorovému režimu loajální, náhle opustila státní správu, do níž nastoupili prověření dělníci. Právě před 70 lety 25. června 1951 komunisté spustili Akci 77 či 77 tisíc do výroby. Noví vládci se rozhodli vypořádat s částí střední třídy a zbytečné úředníky poslali na práci do průmyslu, který se měl potýkat s nedostatkem sil. Poté, co bolševici znárodněním zlikvidovali živnostníky a zemědělce, zničili lidské osudy i úředníkům.

Rozhovor

Vražda na železné oponě. Vojína při útěku na Západ zastavil až transportér. Zrůdnost, říká pamětník Prokeš

ROZHOVOR – Na vojně si plně uvědomil zrůdnost komunistického režimu. Miroslav Prokeš, který sloužil u útvaru 8522 v Chebu, má dodnes v paměti příběh vojína Zdeňka Poláška, na něhož Pohraniční stráž 21. ledna 1981 povolala obrněný transportér, aby dezertérovi zabránila v emigraci do Spolkové republiky Německo. „Z odposlechů na telefonní ústředně jsem jako spojař vytušil, že bojové vozidlo jej mohlo usmrtit anebo Poláška rozstřílelo. Vojín se provinil jen tím, že usilovně toužil po svobodě a nechtěl žít v zadrátované zemi,“ říká o čtyřicet let staré vraždě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz pamětník Prokeš, který v tehdejším Gottwaldově dodával tamnímu disentu cyklostyly a papíry pro tisk samizdatů.

Komentář

Komunisté zase velí zemi. I když se neoslovujeme soudruhu a major Zeman nezáří z obrazovky

KOMENTÁŘ – Po zemi se opět rozlila rudá barva, která diktuje, jak národ bude žít. Komunisté bohužel opět převzali moc nad republikou, i když se tváříme, že nám nevládnou. Z kabinetu Andreje Babiše si KSČM udělala své rukojmí, které plní, co jim nadiktují. Jinak by sestava ze Strakovy akademie nic neprosadila. Stala se pouhými loutkami v rukou bolševiků, kteří zvláště v koronavirové pandemii rozhodují o dění ve státě, jemuž velí. A tak rozkazují, kdy žáci půjdou do školy, anebo že ožebračí armádu o deset miliard. Nikdy se nevyplatí je podceňovat, stále jsou nebezpeční. Už jen tím, že stále existují a nejsou postaveni mimo zákon.

Rozhovor

Havlův odchod je pro mě stále šokem, měl dostat Nobelovu cenu za mír, říká pro EZ Vondra

ROZHOVOR – Zapálí svíčku, v očích se mu zalesknou slzy a bude na svého velkého přítele tiše vzpomínat. Bývalý disident Alexandr Vondra se nesmířil se smrtí prvního polistopadového prezidenta Václava Havla, od jehož skonu právě dnes uplynulo devět let. „Jeho odchod byl a pro mě je stále šokem. Měl nesmírnou empatii vůči druhým. Pamatuji si jej jako příjemného a otevřeného člověka. Lituji, že nedostal Nobelovu cenu za mír,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Vondra.

Rozhovor

Nikdy nezapomenu na komunistická příkoří, Havel nám vybojoval svobodu, říká pro EZ Kubišová

ROZHOVOR – Když začala na balkoně Melantrichu zpívat Modlitbu pro Martu, lidem tekly po tvářích slzy dojetí a v mrazu hlasitě pěli píseň symbolizující odpor sovětské okupace. Všichni cítili, že 21. listopadu 1989 přichází do Československa svoboda. Zaplněné Václavské náměstí obdivně vzhlíželo k Martě Kubišové, které komunisté zakázali dvacet let vystupovat. Rudý teror ji však nedokázal ze srdcí jejích příznivců vymazat. „Nevěřila jsem, že změna režimu může nastat. Byla jsem překvapená,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marta Kubišová.

Komentář

Za 17. listopadem 1989 nemůžeme dopsat tečku. Komunisté nám stále vládnou

KOMENTÁŘ – Byla vysvobozením, vyrvala zemi z rudého područí i nelidského teroru. Sametová revoluce, kterou rozpoutala brutálně potlačená demonstrace 17. listopadu 1989 na pražské Národní třídě, se jevila jako sen, který nemůže nikdy přijít. Jednota, kdy se národ sjednotil proti zlu, nepřestává fascinovat. Přesto ani po jednatřiceti letech není možné za převratem dopsat tečku. Zvláště, když komunisté podporují současnou vládu.

Rozhovor

Chartisty změna režimu zaskočila, revoluce byla v bezpečí až zvolením Havla, říká historik Svoboda

ROZHOVOR – Byli zaskočeni, jak rychle se dostali k moci. Historik Libor Svoboda tvrdí, že někteří chartisté byli překvapeni rychlými změnami, které odstartovala Sametová revoluce 17. listopadu 1989, od níž dnes uplynulo 31 let. „Následující události i vývoj byl tak rychlý, že opozice byla ze všeho překvapena. Najednou byli potřeba odborníci na řadu oblastí, jako je ekonomika či právo a podobně. Proto museli být povoláni i lidé z takzvané šedé zóny. Typický je příklad Václava Klause,“ říká v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.

Komentář

Bolševické zlo vítězí. Vraždy na železné oponě justici netrápí, lidský život má cenu hodinek

KOMENTÁŘ - Spravedlnost pláče, do duší pozůstalých se zavrtal zmar a bezmoc. Naopak bolševické, odporné zlo se směje. Rozhodnutí dozorujícího státního zástupce Tomáše Jarolímka, jenž zastavil trestní stíhání komunistického expremiéra Lubomíra Štrougala a bývalého ministra vnitra Vratislava Vajnara, kteří svou nečinností měli podporovat nelidská zvěrstva na železné oponě týkající se střelby, je dalším důkazem, že česká společnost není schopná vyrovnat se s komunistickým zločinným režimem. Byť verdikt není pravomocný, je z něj možné cítit pachuť, zoufalství a prohra lidí vyznávajících svobodu. Jak je možné, že justice není ochotna potrestat pachatele sprostých vražd?

Rozhovor

Americký pilot Meeker riskoval život, aby občané NDR uletěli komunistické tyranii, říká historik

ROZHOVOR – Neváhal opětovat palbu, kterou jej zasypali vojáci. Americkému pilotovi Barry Meekerovi, jenž před 45 lety přepravoval vrtulníkem z okolí Lipna na Šumavě občany NDR na Západ, šlo při třetím přeletu uskutečněném 17. srpna 1975 o život, stejně jako všem uprchlíkům. Použitím zbraně získal několik desítek vteřin času, aby helikoptéru Bell 206B JetRanger zvedl do vzduchu, a ač postřelený, přeletěl železnou oponu. Bohužel na palubu nestihl nastoupit jeho asistent a jedna z cestujících, kteří zůstali v tehdejší totalitní zemi, v níž byli i uvězněni. „Zcela určitě se svým činem zapsal do historie železné opony,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Pithart promluvil o možném zákazu komunistů v roce 1989. Proč k němu nedošlo?

Bývalý předseda vlády a aktivní reprezentant porevolučního Občanského fóra Petr Pithart upozornil, že minulosti chtě nechtě nelze utéct, ba se s ní dokonce ani vyrovnat.

Rozhovor

EXKLUZIVNĚ: Vraždu Masaryka zosnovali komunističtí agenti pod cizí vlajkou, říká badatelka Jandečková pro EZ

ROZHOVOR - Vůbec o jeho násilně tragickém konci nepochybuje. Badatelka Václava Jandečková je přesvědčena, že tehdejší ministr zahraničí Jan Masaryk, který byl 10. března 1948 nalezen mrtvý pod okny svého služebního bytu v Černínském paláci, si nesáhl na život sám. „Na základě nezpracovaných archivních dokumentů jsem totiž naopak došla k dosud neuvažované, přiznávám složitější hypotéze, a to že Masarykovu vraždu zosnovaly komunistické zpravodajské služby, ovšem takzvaně pod cizí vlajkou, tedy prostřednictvím vlastní špionážní sítě v britské Intelligence Service,“ říká v exkluzivním obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz soukromá badatelka Václava Jandečková, které na toto téma vyjde na podzim už druhá kniha tentokráte s názvem Svědectví o smrti Jana Masaryka s podtitulem Nová odhalení odkrývají pochybná „fakta“ a odsouvají staré „pravdy“.