NÁZOR: Došlo i na komunisty? Odborník popsal sílící represe v Rusku

V uplynulých dvou dekádách prezentovala KSRF směsici teatrální neupřímné politiky, kterou Kreml efektivně využíval při vytváření hybridního, tedy autoritářského, ale nikoliv zcela nedemokratického režimu, vysvětluje odborník. Dodává, že komunisté měli nasát protestní hlasy skutečných levicových voličů stýskajících si po Sovětském svazu, nespokojně křičet, mávat rudými prapory a pochodovat pod portréty Stalina, avšak v důležitých otázkách nikdy neohrozit vládu.  

Podobně jako další velká strana "systémové opozice", ultranacionalističtí Liberální demokraté Vladimira Žirinovského, byla KSRF tak nepřitažlivá a nevolitelná, že jako lepší alternativa vypadala i kremelská mocistrana Jednotné Rusko, uvádí profesor.

Od roku 1993 stojí v čele KSRF Genadij Zjuganov, který jako mladý komunista v 80. letech patřil ke kritikům Gorbačovovy perestrojky a v roce 2010 vyzval k restalinizaci Ruska, avšak od prezidentských voleb v roce 1996 strana nikdy nepředstavovala nebezpečí pro volební výsledky, uvádí autor komentáře. Připomíná, že nejlepšího výsledku v parlamentních volbách dosáhla v roce 1999, kdy získala 24 % hlasů, a od té doby osciluje mezi 11 % a 19 %.   

Úder do vlastních řad

"Přesto spolu s tím, jak Kreml nyní stále více opouští pokusy hrát si na demokracii a místo toho otevřeněji spoléhá na potlačování veškerých kritických hlasů, se toto tažení posunulo od výhradního zaměření na Navalaného tým a další příslušníky 'nesystémové opozice' a míří také na KSRF," píše Galeotti. Poukazuje, že úřady naposledy překvapivě zakázaly kandidovat v chystaných zářijových volbách třetímu muži komunistické kandidátky, argomilionářovi Pavlu Grudininovi, protikandidátovi Vladimira Putina v prezidentských volbách v roce 2018.

Oficiálním důvodem je porušení pravidla, že kandidát nesmí vlastnit majetek v zahraničí, ale Grudinin se hájí tím, že akcií firmy Bontro se sídlem v Belize se zbavil již v roce 2017 a firma o dva roky později zanikla, nastiňuje expert. Doplňuje, že rozzuřený Zjuganov označil krok za jeden z projevů fašizace země, hned vedle "tvrdých represí vůči opozici, špinavých útoků na lidové firmy, špatných důchodů, kanibalských reforem, divokého vydírání a bezpočtu daní".  

KSRF požádala o povolení uspořádat mezi 14. srpnem a 1. zářím protestní demonstrace a straničtí představitelé pohrozili, že komunisté do ulic vyjdou, i kdyby jej nedostali, uvádí profesor. Pokládá proto otázku, zda Zjuganov po více než dvou desetiletích servility opět našel páteř. Považuje to za možné, jelikož nepsaná dohoda zněla, že tento politik zajistí, aby KSFR hrála požadovanou roli v Kremlem psaném scénáři, za což se mu dostane respektu a postavení.

Nový tým politických technokratů v prezidentské kanceláři v čele se Sergejem Kirienkem se ale zjevně rozhodl přeskupit politickou mapu a necítí potřebu kupčit se stárnoucím Zjuganovem, deklaruje Galeotti. Nabízí i cyničtější pohled, že s propadem preferencí Jednotného Ruska, které nyní v průzkumech paběrkuje okolo 25 %, byť Kreml doufá v zisk absolutní většiny v Dumě, se vůdce komunistů pokouší zvýšit svou cenu.

Čím větší problém bude KSRF představovat, tím více ústupků může teoreticky získat, a protože strana momentálně vykazuje zhruba desetiprocentní podporu, mohla by nakonec Jednotné Rusko o kýženou absolutní většinou připravit - pokud ovšem nedojde ke zmanipulování volebních výsledků -, upozorňuje expert. Domnívá se, že pokud takto Zjuganov uvažuje, zřejmě se přepočítal, protože ruská politika se mění a Kreml je stále odhodlanější nespokojence potlačit a nekupovat si je jako v minulosti.

"Zjuganov tak pravděpodobně nemá příliš na výběr," pokračuje autor komentáře. Vysvětluje, že KSRF na jedné straně hrozí marginalizace, na straně druhé čelí Zjuganov tlaku mladší generací komunistů, kteří věří, že posláním opozice je skutečně být v opozici.

Někteří komunisté si navíc udržují vazby na Navalného tým v naději, že jím prosazovaná strategie "chytré volby" povede k taktickému odevzdání hlasů protikandidátům Jednotného Ruska, podotýká Galeotti. Jako příklad dává situaci v Saratovském regionu, kde byla zakázána kandidatura komunistickému politikovi a populárnímu YouTuberovi Nikolaji Bondarenkovi kvůli údajnému šíření extremistické propagandy na únorových demonstracích na podporu Navalného.   

Zpět do opozice?

Dříve poslušní komunisté se ocitli v neznámé pozici, kdy je s nimi nakládáno jako s protikremelskou opozicí, shrnuje profesor. To jim podle něj ale dává příležitost znovu se etablovat jako skutečná a seriózní politická síla, především pokud se chopí i jiných témat než navyšování důchodů a výsluh pro válečné veterány.

"Ve skutečnosti se mohou stát jedinou skutečnou opoziční stranou," hodnotí šance komunistů odborník. Vysvětluje, že jde o poslední skutečně nezávislou politickou infrastrukturu v Rusku a díky rokům oslavování vítězství ve "Velké vlastenecké válce" je KSRF relativně imunní vůči standardním obviněním, že jde o poskoky Západu.

Komunisté mohou Kremlu vrátit úder, míní profesor. Připomíná, že po vyloučení Grudinina z voleb se Zjuganov uchýlil k rétorice o boji mezi "vlasteneckými levicovými silami" a "liberálně-oligarchickou smečkou", která po roce 1991 uchvátila Rusko a "drží se zuby nehty u moci". Takový postup si však žádá odvahu, protože vystaví KSRF plné "politické palbě" Kremlu, upozorňuje Galeotti. Není si jistý, zda Zjuganov a další straničtí představitelé přivyklí pohodlnému životu v předstírané opozici, na toto přistoupí.  

Nespokojenost, díky níž část Rusů stále volí komunisty, ovšem někam vyústí a čím více bude převládat pocit, že ústavní systém obyvatelstvu nic nenabízí, tím více bude ochota podpořit alternativní prostředky a politiku, očekává expert. Domnívá se, že Kreml tak může jednoho dne zjistit, že mu KSRF chybí, rozhodne-li se ji nyní potlačit.