KOMENTÁŘ | KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: Výuka dějepisu je tragédií z 21. srpna 1968 téměř nedotčena a ruská propaganda stále hovoří o bratrské pomoci

Duše národa se po jejich násilnickém vpádu nikdy nezhojila. Slzy vlastenců, kteří od časného rána 21. srpna 1968, museli na ulicích přihlížet přítomnosti sovětských tanků a jejich vazalů z Varšavské smlouvy, neoschly ani po 53 letech. Invaze socialistických armád vrátila snílky o demokracii do tvrdé normalizační reality. Šok přišel i o rok později, kdy občané při demonstracích umírali z rukou tuzemských kremelských zrádců. Protesty ze srpnů z let 1988 a 1989 k tragickému výročí ale otevřely cestu k Listopadu 1989. Je smutné, že zmíněné tragické období a jeho důsledky je absolutně nedostatečně reflektováno při výuce dějepisu. Mnozí bohužel i v kalendáři přehlédnou, že datum 21. srpna je Dnem památky obětí invaze a následné okupace Varšavské smlouvy.

Stále jsou přesvědčeni, že šlo o bratrskou pomoc, která potlačila kontrarevoluci na československé straně. Ruská dezinformační propaganda ohledně okupace z let 1968 až 1991 jede na plné obrátky i v současné době. Realita je ale neúprosně mrazivá, stejně jako skutečnost, že se nástupce Sovětského svazu vůbec nepodílel na nápravě obrovských ekologických škod, který takzvaný dočasný pobyt v zemi trvající 23 let způsobil.

Projevem nadřazenosti Sovětů jsou stovky mrtvých

Nedávno jsme si připomněli třicet let od odchodu posledního okupačního vojáka Střední skupiny sovětských vojsk v červnu 1991. Události, která rok a půl po pádu komunistického totalitního režimu konečně obnovila plnou svobodu a svrchovanost Československa. Když dnes vidíme filmové záběry odrbaných sovětských vojáků, jak nastupují do nákladních vlaků a vracejí do vlastní nestabilní země, která jim byla stěží schopna zajistit vhodné ubytování, máme tendenci celou okupaci zpětně podceňovat.

Srpnová okupace 1968, naplnění sovětské agresivní doktríny uplatňované i na vlastní spojence z Varšavské smlouvy, bez ohledu na jakékoliv mezinárodněprávní či jiné konsekvence, ovšem přinesla také zásadní zpochybnění vzájemných vztahů i legitimity československého režimu. Nebyla náhoda, že každý člen normalizované Komunistické strany Československa a tím spíše stranické nomenklatury musel vyjadřovat souhlas se „vstupem vojsk“.

Viditelným projevem nadřazeného vztahu sovětské nomenklatury se pochopitelně staly stovky mrtvých, tisíce zraněných a ohromné materiální škody, které se ani po Listopadu 1989 nepodařilo do důsledku spočítat. Také z důvodu, že zde chyběla potřebná politická vůle.

Nějakou dobu na československé straně probíhaly kádrové změny, ještě déle trvalo obnovení sovětské důvěry, než se podařilo opětně využít plnou kapacitu normalizační podoby totalitního režimu proti vlastním občanům i cizím státním příslušníkům.

Úzká spolupráce v politické, vojenské a bezpečnostní oblasti mezi politickými institucemi i represivními orgány obou států trvala v podstatě až do pádu komunismu v Československu, respektive do určitého rozkolu během Gorbačovovy perestrojky. Sovětští styční důstojníci, tak zvaní poradci Výboru státní bezpečnosti (KGB) či vojenské rozvědky (GRU), opustili své úřadovny až po 17. listopadu 1989.

Jednotlivé útvary Střední skupiny sovětských vojsk, pozemní síly i letectvo, v místech svých posádek zdevastovaly během své okupační činnosti rozsáhlé území, na jehož ekologické obnově se nástupce Sovětského svazu finančně či jinak vůbec nepodílel.

Teprve v posledním období se česká historiografie snaží podrobněji zmapovat klíčové okolnosti okupace, činnost sovětských útvarů a jednotek, bezpečnostních složek včetně československých zrádců, či trestnou činnost okupačních vojáků. Absolutně nedostatečně je toto období a jeho důsledky reflektováno při výuce dějepisu. Mnozí bohužel i v kalendáři přehlédnou, že datum 21.srpna je Dnem památky obětí invaze a následné okupace Varšavské smlouvy.

Po srpnu 1969 se morálně propadla tehdejší společnost

Oproti tomu ruská propaganda, v intencích kremelské politiky, v rámci současného hybridního působení, zpochybňuje samotný fakt okupace z let 1968 až 1991, dokonce opětně hovoří o „bratrské“ pomoci, kontrarevoluci na československé straně a podobně. Změna vládní ruské minulostní politiky nepřináší ani náznak otevření archivů a zpřístupnění veškerých dokumentů o sovětské přípravě okupace, jejím průběhu či zpravodajském působení KGB a GRU.

Nebylo divu, že se jednání o odchodu sovětských vojáků a ukončení okupace stalo jedním z důležitých aspektů polistopadového vnitropolitického a zahraničněpolitického československého vývoje a snahy o narovnání vzájemných vztahů.

Svou roli sehrál i poměrně pozdní termín odchodu posledního vojáka, poslední jednotky. Není příliš zdůrazňováno, že jejich pobyt měl také negativní politický a bezpečnostní aspekt, a byly specifickým faktorem v našem transformačním polistopadovém procesu. Nemluvě o zakonzervování sovětských agenturních sítí.

Jsem přesvědčen, že pomalé odcházení sovětské armády výrazně ovlivnilo i samotnou další existenci komunistické strany, proces vyrovnávání se s minulostí, otevírání stranických, bezpečnostních i vojenských archivů, i ochranu státu; nebyla náhoda, že tzv. lustrační zákon byl přijat až čtvrt roku po jejich odsunu.

Odchod sovětských vojsk z Československa byl i tak završen v pravý čas, a to krátce poté co v srpnu před třiceti lety vypukl v Moskvě puč, který ve svém důsledku odstartoval rozpad Sovětského svazu, formálně právně zakončený koncem roku 1991.

Srpen 1968 je bezprostředně spojen i se srpnem 1969, který již probíhal – pod sovětskou bedlivou kontrolou – v režii československých úřadů. Místní nomenklatura nesla plnou zodpovědnost nejenom za napomáhání cizí moci, opětovnou ztrátu suverenity, ale hlavně za mrtvé československé občany, za represi vůči zatčeným, ale také za morální propad československé společnosti.

Se srpny v letech 1988 či 1989 je ovšem také spojena snaha o vnitřní obrodu společnosti, aktivní odpor proti normalizační realitě a de facto příprava na revoluční změny, které byly shodou historických okolností završeny v Listopadu 1989, kdy se do země vrátila svoboda a demokracie. A právě proto bychom nikdy neměli zapomenout na onu temnou noc, která je mementem československých dějin, včetně krvavé kapitoly, v níž v letech 1968 i o rok později umírali nevinní lidé.

Autor je historikem, novinářem, zakladatelem Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivů bezpečnostních složek, působil jako první náměstek Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, nyní je poslancem za ODS, v Dolní komoře je místopředsedou sněmovního výboru pro bezpečnost a současně je i členem výboru pro obranu.

Související

Sociální sítě, ilustrační fotografie. Komentář

Opusťme americké korporátní sociální sítě. Variant je dost v Evropě i USA

Běžní lidé po celém světě se vydali do obchodního boje s administrativou Donalda Trumpa v USA. Zatímco Kanaďané masově blokují americké produkty v obchodech, Evropané k tomu mohou přistoupit jinak – opustit americké korporátní sociální sítě a podpořit buď ty evropské, nebo nekontrolované mediálními magnáty.
Strany Spolu podepsaly koaliční smlouvu. (25.3.2025) Komentář

Fialu a Babiše je třeba nahradit. Česku už nemají co nabídnout

Do parlamentních voleb proti sobě znovu míří dva dobře známí lídři – Petr Fiala a Andrej Babiš. Dva ostřílení matadoři české politiky, kteří však s největší pravděpodobností postrádají zkušenosti a instinkt potřebný pro novou a velice tvrdou realitu. Oba sehráli důležité role v minulých krizích, ale nadcházející období vyžaduje jiný typ vedení. Nový lídr potřebuje být rozhodnější, odolnější a strategičtější.

Více souvisejících

komentář Pavel Žáček (novinář) Srpen 1968 historie Komunismus Sovětský svaz komunisté

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Donald Trump

Trump přiznal: Jsem naštvaný na Putina. Musí udělat dobrou věc

Americký prezident Donald Trump vyčinil ruskému protějšku Vladimiru Putinovi za kritiku důvěryhodnosti ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského. Trump řekl, že byl "velmi rozzlobený" a "naštvaný", když slyšel Putinovy výroky. Upozornila na to stanice NBC News. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Sociální sítě, ilustrační fotografie.

Opusťme americké korporátní sociální sítě. Variant je dost v Evropě i USA

Běžní lidé po celém světě se vydali do obchodního boje s administrativou Donalda Trumpa v USA. Zatímco Kanaďané masově blokují americké produkty v obchodech, Evropané k tomu mohou přistoupit jinak – opustit americké korporátní sociální sítě a podpořit buď ty evropské, nebo nekontrolované mediálními magnáty.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační obrázek.

Jak přežít krizi? Praktický manuál pro Čechy, kteří postrádají oficiální příručku od státu

Oficiálních návodů, jak přežít krizovou situaci, existuje pro české občany stále žalostně málo. Zatímco například Švédsko, Finsko nebo Rakousko už dlouhodobě vydávají srozumitelné příručky pro domácnosti, v Česku podobné materiály chybí nebo zůstávají málo dostupné veřejnosti. Právě proto pro vás redakce EuroZprávy.cz připravila podrobný a praktický manuál, jak se zachovat v krizových situacích – od přírodních katastrof po jadernou havárii.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenskem otřásá smrt prokurátora. Našli ho zastřeleného

Slovensko řeší případ podezřelého úmrtí krajského prokurátora v Banské Bystrici. Jessyho Hassana našli v sobotu večer zastřeleného, o jeho úmrtí informoval i generální prokurátor. Policie pracuje s verzí, že Hassan mohl spáchat sebevraždu.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Elon Musk

Elon Musk udělal nečekaný obchod se sítí X. Prodal ji sám sobě

Elon Musk, miliardář se značným vlivem na současnou administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa, oznámil nečekaný krok. Sociální síť X (dříve Twitter) prodal za 33 miliard dolarů společnosti xAI, kterou také vlastní. Jde o firmu věnující se oblasti umělé inteligence. 

včera

Český dokument Ta druhá zasáhne empatií a křehkou (ne)obyčejností.

RECENZE: Český dokument Ta druhá zasáhne empatií a křehkou (ne)obyčejností

Do široké distribuce se po bohaté festivalové štaci dostává celovečerní debut dokumentaristiky Marie-Magdaleny Kochové. Ta druhá zaostřuje na osmnáctiletou protagonistku, která je takzvaným „skleněným dítětem“. Film však ústřední problematiku přesahuje a nabízí mnohem víc. Jde o jeden z emočně nejsilnějších zážitků roku.

včera

Albert stáhl z nabídky jeden konkrétní druh zeleniny. Zákazníkům vrátí peníze

Lidé, kteří v tomto týdnu nakupovali zeleninu v Albertu, by měli být na pozoru. Řetězec stáhl z nabídky brokolici z Itálie. Zákazníci byli zároveň vyzváni k tomu, aby jí nejedli. V obchodech mohou až do příštího týdne požádat o vrácení peněz.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy