Sovětský svaz

Jurij Andropov Komentář

Andropov se ujal moci před 40 lety. Obávaný šéf KGB chtěl změnit SSSR

Před čtyřiceti lety stanul v čele Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) Jurij Andropov. Muž, jehož kariéra byla dlouho spojena s obávaným Výborem státní bezpečnosti (KGB) a který sehrál výraznou roli ve vojenském potlačení maďarského povstání v roce 1956 i pražského jara 1968, byl v době svého nástupu do čela země paradoxně připraven provést výrazné, byť striktně shora řízené reformy. 
Leonid Iljič Brežněv byl sovětským politikem, nejvyšším představitelem Sovětského svazu v období let 1964–1982, mj. čtyřnásobným Hrdinou SSSR. Komentář

Brežněv zemřel před 40 lety. Češi si ho pojí se srpnem 1968, jeho éru si rozhodně nelze idealizovat

Před čtyřiceti lety, 10. listopadu 1982, se završil životní příběh Leonida Brežněva, sovětského komunistického politika, jehož jméno si drtivá většina české populace pojí především s rozhodnutím vojensky intervenovat proti reformnímu procesu v Československu v srpnu 1968. Brežněvova vláda byla ovšem o poznání mnohovrstevnatější a plná rozporů. To je ostatně jeden z důvodů, proč z průzkumu v Rusku provedeného v roce 2013 nezávislým Levadovým centrem vyšel Brežněv jako nejoblíbenější sovětský, potažmo ruský vládce minulého století.
Kyštymská katastrofa

ROZHOVOR: Před 65 lety došlo v SSSR k třetí nejhorší jaderné havárii v dějinách. Svět se o ní dozvěděl s obrovským odstupem, uvádí expertka

Havárie v tajném komplexu Čeljabinsk-40, v němž docházelo od konce 40. let k produkci plutonia pro vojenské účely a následně i zpracovávání jaderného odpadu, se řadí k dosud nejhorším únikům radiace. Přesto se o ní dlouho nevědělo, čemuž napomohly i povětrnostní podmínky, v jejichž důsledku nedošlo ke kontaminaci území za hranicemi Sovětského svazu, vysvětluje Irena Malátová ze Státního ústavu radiační ochrany. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále objasnila, co bylo příčinou havárie a proč ani s dlouhým časovým odstupem není možné přesně vyhodnotit její dopady.
Michail Sergejevič Gorbačov

KOMENTÁŘ: Gorbačov se zapsal do dějin díky tomu, že se jeho reformní projekt vymkl kontrole

Ve věku 91 let zemřel poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov. Během šesti let, které strávil ve funkci generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, ovlivnil světové dění jako málokterý politik dvacátého století. Přestože jeho reformní snahy přinesly mnoho pozitivního, při hodnocení úspěšnosti Gorbačovova působení nelze opomenout otázku, zda výsledky odpovídaly jeho představám a nakolik se mu podařilo naplnit jeho původní vize. Jen tak pochopíme, proč je „Gorby“ ve světě oslavován, zatímco doma zůstává jednou z nejkontroverznějších postav ruské historie.
okupace 1968

KOMENTÁŘ: Výročí srpnové okupace na pozadí války na Ukrajině

Obsazení Československa vojsky Sovětského svazu a dalších čtyř členských států organizace Varšavské smlouvy v noci na 21. srpna 1968 představuje jeden z předních prvků české kolektivní historické paměti, ne-li ten vůbec nejvýraznější. Výročí násilného potlačení pokusu o reformu státně-socialistické diktatury je v polistopadovém období ve veřejném prostoru každoročně silně připomínáno a letos tomu nebude jinak. Dá se ale očekávat, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu budou mít dnešní vzpomínkové akce i komentáře mírně odlišný obsah.
Josif Vissarionovič Stalin

KOMENTÁŘ: Iluze mostu se zhroutila. Před 75 lety se Československo ukázalo jako součást sovětského bloku

Před pětasedmdesáti lety, 10. července 1947, československá vláda zrušila svůj předchozí souhlas s účastní na pařížské konferenci o přípravě Plánu evropské obnovy, neboli Marshallova plánu. Uvedené datum bývá mezi zlomovými momenty našich dějin poněkud opomíjeno. Ve skutečnosti jej lze považovat za okamžik, kdy se Československo – po nátlaku z Moskvy – geopoliticky jasně začlenilo do vznikající sovětské sféry vlivu v Evropě.
Summit NATO v Newportu, Velká Británie (4.-5. září 2014)

Reuters: NATO se po ruské agresi soustředí na svůj nejslabší článek

Vypadá to jako návrat do minulosti. Severoatlantická aliance, založená v roce 1949 k obraně před sovětskou hrozbou, čelí návratu k mechanizovanému válečnictví, obrovskému navýšením výdajů na obranu a také možnosti pádu nové železné opony v Evropě. Po obtížích s hledáním své nové role po studené válce, boji proti terorismu po útocích z 11. září 2001 a ponižujícímu stažení z Afghánistánu v roce 2021 se NATO vrací k obraně před svým původním protivníkem, napsala agentura Reuters.
Čína, ilustrační fotografie

KOMENTÁŘ: Americko-čínské partnerství z rozumu nahradil po padesáti letech studený mír

Uplynulo padesát let od chvíle, kdy Richard Nixon jako první americký prezident navštívil komunistickou Čínu, čímž otevřel cestu k normalizaci vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Krok, který někteří odborníci vnímají jako projev mistrovské strategie v tehdy probíhající studené válce mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, ve světle vývoje posledních let nabral poněkud hořkou pachuť. Někdejší „partnerství z rozumu“ totiž přerostlo ve vzájemné soupeření, které někteří politici a komentátoři označují za nový typ studenoválečného konfliktu.
Ruská armáda, ilustrační fotografie

KOMENTÁŘ: Moskva rozuměla důrazným vzkazům v minulosti, rozumět jim může i nyní

Možnost nové ruské vojenské akce na východě Ukrajiny již několik týdnů představuje hlavní téma světových médií i mezinárodních rozhovorů na nejvyšší úrovni. Důvod, proč výrazná aktivita ruských ozbrojených sil u hranic s Ukrajinou vyvolává enormní znepokojení, nevyplývá pouze z povahy této aktivity, ale především ze špatné historické zkušenosti s postupem Kremlu. Nabízí se však i jistá paralela z minulosti, která může naznačovat, že k nejhoršímu scénáři nedojde.
Rozhovor

Palachův čin se stal trvalým závazkem nekolaborovat. Zůstal pevný do posledního vydechnutí, říká kněz Halík

Zůstal morálně čistý, a to hlavně díky odkazu Jana Palacha, od jehož upálení, kterým chtěl probudit národ z letargie po sovětské okupaci, uplynulo právě dnes 53 let. Studentova oběť byla pro katolického kněze Tomáše Halíka symbolem, aby se nezapletl s komunistickým režimem. „Palachův čin se stal trvalým závazkem nekolaborovat alespoň pro několik procent lidí, a to už mělo význam. Malá skupina tu jiskru pronesla sychravým časem normalizace a ona zas vzplála po dvaceti letech při Palachově týdnu v lednu 1989 a pak v listopadových událostech, které doprovázely kolaps komunismu. Obdivuji na něm, že zůstal pevný do posledního vydechnutí,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor Tomáš Halík.
Ben Noble

ROZHOVOR s Benem Noblem: 30 let po rozpadu SSSR nenabízí Putinovo Rusko svým občanům žádnou jasnou vizi

Stávající ruské vedení v čele s prezidentem Vladimirem Putinem nedokázalo nabídnout Rusům - především těm mladým - přesvědčivou vizi budoucnosti země. Proto v rámci takzvaného "vlasteneckého vzdělávání" odkazuje mladou generaci na éru Sovětského svazu, a tím si vytváří legitimitu, vysvětluje v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Ben Noble. Expert na autoritářství a současnou ruskou politiku z londýnské University College se mimo jiné domnívá, že obraz Putina coby vůdce, který o všem rozhoduje sám, je záměrným politickým divadlem Kremlu.
Sovětský svaz

KOMENTÁŘ: 30 let po rozpadu SSSR vidíme dopady nezvládnuté transformace Ruska

Před třiceti lety, 26. prosince 1991, zanikl Sovětský svaz. Jednalo se o vyústění tendencí, které od konce osmdesátých let rozkládaly "první socialistický stát světa". Šlo také o nejpatrnější projev selhání politiky posledního sovětského vůdce Michaila Gorbačova, která podobný výsledek v žádném případě nesledovala. Uzavřela se jedna historická kapitola. Při její reflexi se ovšem ukazuje, že na ní plynule navázala kapitola další, která uzavřená ani zdaleka není. Její hlavní otázka zní: kam směřuje postsovětský prostor a především současné Rusko?
Wojciech Witold Jaruzelski se chystá v televizi oznámit vyhlášení stanného práva

KOMENTÁŘ: Čtyřicet let od stanného práva: Jak to bylo s údajným československým pokusem o okupaci Polska?

Před čtyřiceti lety, 13. prosince 1981, vyhlásil polský komunistický vůdce, generál Wojciech Jaruzelski ve své zemi stanné právo, respektive válečný stav. Usnadnil tím razantní zásah bezpečnostních složek proti masové antirežimní opozici v čele s nezávislými odbory Solidarita. V médiích přitom stále rezonují otázky, zda Jaruzelského akce zabránila hrozícímu vojenské intervenci Sovětského svazu, potažmo i dalších států Varšavské smlouvy, a jaká byla role tehdejšího Československa.
Pieta za srpen roku 1968 Komentář

KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: Výuka dějepisu je tragédií z 21. srpna 1968 téměř nedotčena a ruská propaganda stále hovoří o bratrské pomoci

Duše národa se po jejich násilnickém vpádu nikdy nezhojila. Slzy vlastenců, kteří od časného rána 21. srpna 1968, museli na ulicích přihlížet přítomnosti sovětských tanků a jejich vazalů z Varšavské smlouvy, neoschly ani po 53 letech. Invaze socialistických armád vrátila snílky o demokracii do tvrdé normalizační reality. Šok přišel i o rok později, kdy občané při demonstracích umírali z rukou tuzemských kremelských zrádců. Protesty ze srpnů z let 1988 a 1989 k tragickému výročí ale otevřely cestu k Listopadu 1989. Je smutné, že zmíněné tragické období a jeho důsledky je absolutně nedostatečně reflektováno při výuce dějepisu. Mnozí bohužel i v kalendáři přehlédnou, že datum 21. srpna je Dnem památky obětí invaze a následné okupace Varšavské smlouvy.
Michael Kocáb na připomínkové akci k odsunu sovětských vojsk v Milovicích. (26.6.2021) Rozhovor

Poslední sovětský voják opustil zemi před 30 lety. Nadšení z konce okupace mně stále chybí, říká Kocáb

Musel se vyrovnat s řevem sovětských bolševických generálů, kteří nedokázali pochopit, proč jejich armáda musí odejít z České a Slovenské federativní republiky. Bývalý předseda Parlamentní komise pro dohled na odsun sovětských vojsk Michael Kocáb si přesně před třiceti lety 27. června 1991 veškerá příkoří vynahradil, když na kbelském letišti vyprovodil posledního okupanta generála Eduarda Vorobjova. „Mrzí mě, že stát naši operaci nedocenil. Vždyť dodnes není 27. červen v kalendáři zařazen jako památný den či státní svátek. Celkové nadšení z konce okupace mně stále chybí. Osobně jsem prožíval největší vítězství v životě,“ říká v druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Michael Kocáb.
Michael Kocáb Rozhovor

Dokud u nás byli Sověti, vše se mohlo ještě zvrátit. Odchod komplikovali jestřábi z Moskvy, říká Kocáb

Pod okny domova mu denně pochodovali okupanti. Hudební skladatel a zpěvák Michael Kocáb, který stanul v čele Parlamentní komise pro dohled na stažení sovětských vojsk, si tak neustále uvědomoval, že díky přítomnosti nezvané armády není země svobodná, a to ani po Sametové revoluci. Proto hned po Listopadu 1989 nové vedení Československa započalo vyjednávání o odsunu, který skončil v červnu 1991 před třiceti lety. „Dokud u nás byla Sovětská armáda, hrozilo, že vývoj se může ještě zvrátit. Jednání komplikovali generálové stalinského a brežněvského střihu. Jestřábi z Moskvy tvrdili, že jde o unáhlenou akci a Gorbačova pomlouvali,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Michael Kocáb.
Nukleární výbuch

Zemřel Isaak Chalatnikov (†101), jeden z tvůrců sovětské jaderné bomby

Nejstarší člen Ruské akademie věd, teoretický fyzik a zakladatel Landauova ústavu Isaak Chalatnikov dnes zemřel ve věku 101 let, oznámila agentura TASS s odvoláním na portál Naučnaja Rossija. Chalatnikov byl pokládán za jednoho z tvůrců sovětské jaderné bomby. Za přínos k jejímu vzniku byl v roce 1953 vyznamenán Stalinovou cenou.

Aktuálně se děje

včera

Papež František

Papež František při návštěvě Konga kritizoval vykořisťování Afriky

Papež František, který dnes v Kongu zahájil šestidenní návštěvu Afriky, v projevu v prezidentském paláci v Kinshase odmítl vykořisťování Afriky. Podle papeže, který je očekáván rovněž v Jižním Súdánu, bohaté země nemohou nadále ignorovat tragický osud mnoha afrických států. Situaci v Kongu označil František podle Reuters za zapomenutou genocidu a kritizoval milice páchající násilnosti na východě země.

Aktualizováno včera

včera

OSN, ilustrační foto

Odborníci OSN žádají vyšetřování možných válečných zločinů v Mali

Odborníci z OSN žádají nezávislé vyšetřování možných zločinů proti lidskosti a válečných zločinů v Mali, kterých se podle nich dopustila malijská armáda a žoldnéři ze soukromé Wagnerovy skupiny z Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Mali s wagnerovci spolupracuje v boji proti islamistickým skupinám od roku 2021.

včera

Odbory v korejské firmě Nexen Tire vstoupily do stávky

Zástupci Nexenu se s odboráři zatím nedohodli, stávka dál pokračuje

Zástupci vedení továrny Nexen Tire u Žatce na Lounsku, kde dnes ráno část zaměstnanců zahájila neomezenou stávku, chtějí požadavky odborářů probrat s korejskými vlastníky firmy. ČTK to řekl po dnešním jednání předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. Stávka tak pokračuje.

včera

Rusko, Kreml

Rusko podle Spojených států nedodržuje závazky plynoucí z jaderné dohody Nový START

Rusko podle Spojených států nedodržuje své závazky plynoucí z jaderné dohody Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Neumožňuje totiž americkým vyslancům provádět inspekce na svém území, na které mají USA na základě dohody právo. S odvoláním na mluvčího amerického ministerstva zahraničí to dnes píše agentura Reuters.

Aktualizováno včera

Petr Pavel

Pavel mluvil s poradcem pro bezpečnost Pojarem, řešili koordinaci zahraniční politiky

Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar jednal dnes se zvoleným prezidentem Petrem Pavlem o koordinaci zahraniční a bezpečnostní politiky. Probírali také energetickou bezpečnost či Ukrajinu, řekl novinářům po schůzce Pojar. Za Pavlem do pražského Hrzánského paláce dnes dorazili také jeho neúspěšná protikandidátka, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová či šéf Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.

včera

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vindrák (ANO).

Hejtman Vondrák, který kritizoval Babiše, považuje za stěžejní zasedání předsednictva ANO

Zasedání předsednictva hnutí ANO považuje za stěžejní pro své další postoje moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO), který v posledních dnech kritizoval hnutí i jeho předsedu Andreje Babiše. V prezidentské volbě podobně jako ostravský primátor Tomáš Macura podpořil Babišova protikandidáta a nově zvoleného prezidenta Petra Pavla. Hejtman dnes ČTK řekl, že považuje za důležitou diskusi o dalším směřování hnutí. Předsednictvo hnutí, které se bude zabývat prezidentskými volbami, se má sejít 8. února.

včera

Viktor Orbán

Ukrajina vyzvala Maďarsko, aby přestalo s protiukrajinskou rétorikou

Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzývá Maďarsko, aby přestalo s protiukrajinskou rétorikou, a zabránilo tak nenapravitelným následkům pro vzájemné vztahy. Ministerstvo to uvedlo poté, co si předvolalo maďarského velvyslance v Kyjevě kvůli nedávným výrokům maďarského národně-konzervativního premiéra Viktora Orbána.

Aktualizováno včera

virus HIV

V Česku je nejvíc nových případů HIV od roku 1985

Nových případů HIV bylo v ČR loni nejvíc od roku 1985, kdy se začala vést jejich statistika. Laboratoře jich zachytily 292, o šest víc než v dosud nejhorším roce 2016 a meziročně o 59 víc. Více než polovina z nich byli cizinci, velký nárůst byl mezi Ukrajinci. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

včera

Slovensko, ilustrační foto

Předčasné parlamentní volby na Slovensku budou 30. září

Předčasné parlamentní volby na Slovensku budou 30. září. Hlasováním o tom dnes rozhodl parlament, který už v prosinci vyslovil nedůvěru menšinové vládě premiéra Eduarda Hegera. Část opozice neuspěla s návrhy, aby nové volby byly už v květnu nebo v červnu. V řádném termínu by Slováci přistoupili k volebním urnám v únoru příštího roku.

včera

Česká pošta

Česká pošta zdražuje čtyřikrát rychleji, než jaká je inflace

Státní podnik Česká pošta pořádně přidal na tempu zdražování svých služeb. Obyčejný dopis vyšel ještě v říjnu na 19 korun, od února to již bude 23 korun. Pokud by tímto tempem Česká poštu zdražovala i nadále, za rok se daná cena zvedne o přibližně 63 procent, což odpovídá čtyřnásobku celoroční průměrně inflace v roce 2022.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Prodej aut v EU letos oživí, Euro 7 si však vyžádá výrazné zdražování

Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii se v letošním roce zvýší o pět procent na zhruba 9,8 milionu vozů po loňském poklesu na nejnižší úroveň za téměř 30 let. Předpovědělo to dnes Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Zároveň ale varovalo před negativními důsledky plánované přísnější emisní normy Euro 7, která by podle něj mohla zdražit automobily v průměru o 2000 eur (téměř 48.000 Kč) a podkopat poptávku, napsala agentura AFP.

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Leden byl na silnicích mimořádně tragický. Zemřelo nejvíce lidí za posledních 11 let

Letošní leden byl na silnicích nejtragičtějším prvním měsícem za posledních 11 let. Při nehodách zemřelo 41 lidí, o 11 víc než v loňském lednu. Přibylo sice obětí na životech, ale snížil se počet nehod i zraněných. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes ČTK poskytl ředitel dopravní policie Jiří Zlý, a z policejních statistik. Bilanci ještě mohou zhoršit případné dnešní tragické nehody.

včera

Péter Szijjártó

Maďarsko vzkazuje Švédsku: Chovejte se jinak, jestli chcete do NATO

Švédská vláda by se měla chovat jinak, pokud chce získat souhlas Turecka se vstupem do NATO. Dnes to podle agentury AP řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó po schůzce se svým tureckým protějškem Mevlütem Çavuşogluem. Dodal, že případ, kdy pravicový aktivista nedávno před tureckou ambasádou ve Stockholmu spálil korán, je nepřijatelný.

včera

Ilustrační fotografie.

Na Tachovsku se objevila ptačí chřipka v dalším chovu

V malochovu v Souměři na Tachovsku se objevilo ohnisko ptačí chřipky subtypu H5N1. Chovatel oznámil krajské veterinární správě postupný úhyn pěti z 18 chovaných slepic. Státní veterinární ústav v odebraných vzorcích dnes potvrdil ptačí chřipku. Zbývající slepice dnes veterináři utratí, řekl ČTK mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Je to letošní třinácté ohnisko ptačí chřipky v Česku.

Aktualizováno včera

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Nová vláda nepřinesla změnu v boji s korupcí, tvrdí TI. Ministerstvo se brání

Česku chybí dlouhodobá strategie omezování korupce, uvedla česká kancelář mezinárodní neziskové organizace Transparency International (TI), která dnes zveřejnila celosvětový index vnímání korupce za loňský rok. Česká republika se v něm umístila na 41. příčce ze 180 hodnocených zemí. Podle TI chybí českým politikům odhodlání přijímat systémové změny. Vláda Petra Fialy (ODS) v tomto ohledu žádnou výraznou změnu nepřinesla, uvedla Transparency International ČR (TI ČR).

včera

Logo Škoda Auto

Škoda Auto očekává zlepšení situace v dodávkách čipů v druhém pololetí

Škoda Auto očekává zlepšení situace v dodávkách polovodičů v druhé polovině letošního roku. V současnosti kvůli výpadkům v dodávkách ruší směny, a to v závislosti na aktuální dostupnosti dílů pro jednotlivé modely. Úplné zastavení výrobního programu neplánuje. ČTK to dnes sdělila Martin Špittová z oddělení komunikace.

včera

Ilustrační fotografie.

Česko loni snížilo dovoz ruského plynu z původních 97 na pouhá čtyři procenta

Česká republika v loňském roce snížila svou závislost na ruském plynu z původních 97 procent na aktuální maximálně čtyři procenta. Plyn z Ruska stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG ze zámoří. Po dnešní návštěvě ministerstva průmyslu a obchodu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). Do budoucna chce stát omezit závislost na ruském plynu úplně, nahradit jinými zdroji chce i dovoz ruské ropy.

včera

Sněmovní výbor podpořil změny ve vysílání vojáků

Navrhovanou širší pravomoc vlády k rozhodování o vyslání českých vojáků do zahraničí, například k záchraně českých občanů v případě jejich ohrožení, dnes podpořil sněmovní branný výbor. Pro ústavní novelu ale hlasovali jen poslanci koaličních stran. Členové z řad opozičního hnutí ANO se hlasování zdrželi. Proti byl poslanec SPD Radovan Vích, který neprosadil přerušení diskuse. 

Zdroj: ČTK

Další zprávy