Sovětský svaz

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987. Komentář

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.
Národní památník na Vítkově - pietní akt u příležitosti oslav 70. výročí konce druhé světové války Komentář

80 let od rozhodnutí, která nás poslala do dekád temna. Na vině nejsou jen Sověti

Na počátku května 1945 se druhá světová válka v Evropě blížila ke svému neodvratnému závěru. Třetí říše se hroutila, Berlín padl 2. května, Adolf Hitler několik dní předtím spáchal sebevraždu a spojenecké armády – západní i sovětské – postupovaly nezadržitelně vpřed. V tomto kontextu vydal 4. května vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, generál Dwight D. Eisenhower, rozhodující rozkaz k zahájení postupu amerických jednotek na území západního a jihozápadního Československa.
Michail Sergejevič Gorbačov (v době své Komentář

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.
Královna Alžběta II.

Na dvoře Alžběty II. byl sovětský špion, potvrzují odtajněné dokumenty MI5

Prasklo další tajemství týkající se královny Alžběty II., která zemřela před více než dvěma lety ve věku 96 let po sedmi dekádách na britském trůnu. Panovnice svého času nebyla několik let informována, že jeden z dvořanů se přiznal k tomu, že byl sovětským špionem. Vyplývá to z nově zveřejněných dokumentů MI5, upozornila BBC. 
Vladimir Putin Komentář

Putinovo Rusko pokračuje v imperialistické tradici. Příčin jeho přežití je hned několik

Současné Rusko pokračuje v tradici imperiálního rozšiřování vlivu, kterou nastolily carské a později sovětské režimy. Zatímco se světová impéria postupně rozpadla pod tlakem demokratizace a dekolonizace, Rusko si své mocenské ambice udrželo. Jak je možné, že ruské impérium přežilo turbulence, které zničily kdysi mocné obry, jako byla Velká Británie, Francie nebo Španělsko?
Příroda na poloostrově Kola, ilustrační fotografie.

Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství

Sovětští vědci na začátku devadesátých let vytvořili nejhlubší vrt na světě. Dosáhli hloubky přes dvanáct kilometrů, než je zastavila porucha. Zatímco se oficiální zprávy odvolávají na nedostatek financování a celkovou bezvýslednost takového výzkumu, místní obyvatelé a milovníci paranormálních jevů mají jasno – vrtání skončilo, protože vědci objevili peklo. 
Konstantin Černěnko Komentář

Vrchol gerontokracie i projev hluboké sovětské krize: Před 40 lety nastoupil do čela SSSR Černěnko

Před 40 lety, 13. února 1984, se ujal fakticky nejdůležitější funkce v Sovětském svazu, generálního tajemníka ústředního výboru komunistické strany, Konstantin Černěnko. Tehdy dvaasedmdesátiletý, nepříliš vzdělaný muž, pro něhož bylo typické bezprostřední jednání, postrádal jakoukoliv dlouhodobější a ucelenější vizi vedení státu, který si nárokoval statut světové supervelmoci. Skutečnost, že si sovětští komunisté do svého čela vybrali právě Černěnka, navíc v době, kdy si uvědomovali, že vnitřní i mezinárodní situace je pro zemi stále komplikovanější, byla projevem hluboké krize sovětského systému. Krátká vláda Černěnka, jemuž se již při nástupu do funkce přezdívalo „chodící mumie“, se stala jejím výmluvným symbolem. 
Ilustrační fotografie. Komentář

RVHP vznikla před 75 lety. Její srovnávání s EU je nepřípadné

Před 75 lety, 8. ledna 1949, skončila v Moskvě čtyřdenní konference, jejímž hlavním výsledkem bylo založení Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Organizaci, která představovala faktickou odpověď Sovětského svazu a jeho evropských satelitů na Marshallův plán a počínající ekonomickou integraci západního světa, zpočátku tvořilo šest zemí ovládaných komunistickými stranami, včetně Československa. Jedním z jejích hlavních úkolů bylo zbavit socialistické státy závislosti na dovozu klíčového vybavení, technologií a surovin ze Západu. Tento cíl, stejně jako mnoho dalších, se nikdy nepodařilo naplnit.
Sovětská armáda Komentář

55 let od smlouvy o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk. Z okupantů se stali mírotvůrci pouze na papíře

Před 55 lety, 16. října 1969, podepsali tehdejší premiéři Československa a Sovětského svazu, Oldřich Černík a Alexej Kosigyn, smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na československém území. Vytvořili tím právní rámec pro další přítomnost cizích ozbrojených sil, které se do země dostaly o dva měsíce dříve v rámci nechvalně známé operace Dunaj, tedy potlačení pokusu o reformu diktatury KSČ armádami pěti členských států organizace Varšavské smlouvy. Přestože oficiálně šlo o spojenecké jednotky, které měly v případě války bojovat po boku těch československých, zůstaly vnímány jako okupační síla a potenciální nátlakový nástroj Kremlu.
Boris Jelcin Rozhovor

Jelcin před 30 lety rozpustil parlament. Šlo o tvrdý mocenský střet, ne o souboj idejí, hodnotí Holzer

Dne 21. září 1993 se tehdejší ruský prezident Boris Jelcin rozhodl rozpustit parlament. Krok, který neměl oporu v platné ústavě, výrazně eskaloval politickou krizi v zemi, jež následně vyústila v násilnosti s několika stovkami mrtvých. Politolog Jan Holzer se nicméně nedomnívá, že by se jednalo o zásadní moment pro přehodnocení přístupu Západu vůči postsovětskému Rusku. Profesor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že aktérů, kteří by výrazně podporovali ryze demokratické principy, bylo na ruské politické scéně naprosté minimum. Podle odborníka převládlo mocenské uvažování a hledání řešení bez ohledu na pevné ideové konstanty. Pokládá proto i otázku, zda Západ raději neupřednostnil sociálně-ekonomickou a územní stabilizaci Ruska před vizí jeho demokratizace.   
Boeing 747, jemuž se přezdívá Jumbo Jet, obsluhoval osudového dne také linku KAL 007. Komentář

Před 40 lety si „druhá studená válka“ vzala 269 životů. Sestřel letu KAL 007 nelze bez kontextu pochopit

Série fatálních chyb sovětské protivzdušné obrany si 1. září 1983 vyžádala krutou daň. Sovětská záchytná stíhačka dostala příkaz sestřelit cíl, který byl vyhodnocen jako americký špionážní letoun. Ve skutečnosti se jednalo o civilní dopravní Boeing 747 Korejských aerolinií s 269 osobami na palubě. Pád stroje, k němuž po zásahu raketou vzduch-vzduch navzdory maximálnímu úsilí pilotů došlo, nikdo z nich nepřežil. Morální rozhořčení nad zbytečnou smrtí velkého počtu lidí ani oprávněná kritika a obžaloba tehdejšího sovětského postupu však samy o sobě neumožňují pochopit hlavní důvod, proč před 40 lety k tragédii došlo. 
Matouš Horčička Rozhovor

35 let od konce irácko-iránské války. Provázela ji agresivní propaganda a nulový soucit s nepřítelem, říká Horčička

Dne 20. srpna 1988 utichly poslední výstřely irácko-íránské války. Brutální regionální konflikt zuřící od září 1980 si vyžádal stovky tisíc životů na obou stranách, přinesl i nasazení zbraní hromadného ničení ze strany iráckého režimu Saddáma Husajna. K uzavření příměří výrazně přispěly právě velké lidské ztráty i míra materiální destrukce, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky. Expert na Írán v něm objasnil například i to, jak do války zasahovaly tehdejší mocnosti bipolárně rozděleného světa, od čeho se odvíjel zmíněný krvavý charakter bojů nebo jakou roli v ukončení konfliktu sehrálo nechvalně známé sestřelení íránského linkového airbusu americkým vojenským křižníkem.
Berlíňané sledují přistání letounu Douglas C-54 na letišti Tempelhof. Komentář

75 let od blokády Berlína. Západní řešení bez vojenského střetu s Moskvou je inspirativní i dnes

Před 75 lety, v noci z 23. na 24. června 1948, zahájil Sovětský svaz blokádu pozemních přístupů do západními mocnostmi spravovaných sektorů okupovaného Berlína. Sovětský diktátor Josif Stalin se takto pokusil čelit krokům někdejších spojenců z protihitlerovské koalice, které stále více směřovaly k vytvoření samostatného západoněmeckého státu stojícího mimo vliv Moskvy. Reakce Západu v podobě masivního leteckého mostu, který městu zajistil životně důležité zásoby, znamenala elegantní řešení. Ukázala odhodlání čelit požadavkům Kremlu bez vyvolání devastujícího ozbrojeného střetu, navíc v počínající studené válce demonstrovala západní technologickou převahu.

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 58 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching ukazuje, kdo drží karty v rukou. Kim Čong-una přiměl k první multilaterální schůzce v historii

Prezident Si Ťin-pching podle BBC ukazuje, že v mocenské hře drží silné karty, když se mu podařilo uspořádat setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jejich společná účast na vojenské přehlídce v Pekingu 3. září je významným diplomatickým vítězstvím pro čínského vůdce, který se dlouhodobě snaží prezentovat Čínu nejen jako ekonomickou, ale i diplomatickou velmoc.

před 3 hodinami

Eva Taterová

Existence samostatné Palestiny může zůstat jen na papíře. Koncept Velkého Izraele počítá i s Nilem a Eufratem, vysvětluje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, proč kabinet izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nadále pokračuje ve velmi tvrdému přístupu k Pásmu Gazy, a také zda je Palestina schopná fungovat jako samostatný stát. „Bez ukončení války v Gaze a následného komplexního mírového procesu mezi Izraelem a Palestinci s nejvyšší pravděpodobností zůstane existence Palestinského státu jen na papíře,“ říká. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež se obořil na Izrael: Přestaňte kolektivně trestat Palestince

Humanitární situace v Gaze se rychle zhoršuje. Nová zpráva zdravotnických úřadů z Gazy uvádí, že za posledních 24 hodin zemřelo na hlad dalších deset Palestinců, z toho dvě děti. Celkový počet obětí podvýživy od začátku války se tak vyšplhal na 313, z nichž je téměř 120 dětí. Situace v pásmu se ocitla v takové krizi, že agentura OSN potvrdila, že v Gaze vypukl hladomor, a varovala, že bez výrazného zvýšení dodávek pomoci bude počet obětí nadále stoupat.

před 5 hodinami

Dmitrij Peskov Prohlédněte si galerii

Kreml otočil. Zamítl rozmístění evropských mírových jednotek na Ukrajině

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu prohlásil, že Rusko má k myšlence rozmístění evropských mírových jednotek na ukrajinském území negativní postoj. Tímto výrokem zpochybnil dřívější tvrzení Donalda Trumpa, který se nechal slyšet, že ruský prezident Vladimir Putin nemá s takovou misí problém. Podle Peskova byla expanze NATO na východ v posledním čtvrtstoletí jedním z hlavních důvodů, které vedly k ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Prezident Trump

Trump vyzval ke stíhání George Sorose. Viní ho z nepokojů v USA

Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social vyzval k tomu, aby George Soros a jeho syn Alexander čelili federálním obviněním z vydírání. Podle prezidenta Trumpa je Sorosova rodina zodpovědná za násilné protesty, které podporuje po celých Spojených státech.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda: Pásmo Gazy dobudeme, evakuace města je nevyhnutelná

Izraelská armáda upozornila obyvatele Pásma Gazy, že evakuace města je „nevyhnutelná“, protože se chystá na jeho dobytí. V prohlášení na sociální síti X mluvčí armády Avichay Adraee napsal, že rodiny, které se přesunou na jih, „obdrží tu nejštědřejší humanitární pomoc“.

včera

včera

včera

Dánsko, ilustrační foto

Tajné operace podporující odtržení Grónska od Dánska? Kodaň si předvolala nejvyššího amerického diplomata

Dánsko si předvolalo nejvyššího amerického diplomata v Kodani kvůli zprávám o tom, že američtí občané provádějí na autonomním území Grónska tajné operace s cílem ovlivnit tamní společnost a podpořit odtržení Grónska od Dánska. Dánský ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen uvedl, že „jakýkoliv pokus o vměšování do vnitřních záležitostí Dánského království je nepřijatelný.“

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zabití pěti reportérů v Gaze je jeden z nejbrutálnějších pokusů o umlčení novinářů v historii

Během izraelských útoků na nemocnici Nasser v Pásmu Gazy bylo 25. srpna zabito pět novinářů, čímž se celkový počet zabitých novinářů v tomto konfliktu vyšplhal na 192. Ačkoli kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua tvrdí, že Izrael si „váží práce novinářů“, realita naznačuje jiný příběh. Podle Výboru na ochranu novinářů (CPJ) se jedná o jeden z nejbrutálnějších a nejzáměrnějších pokusů o umlčení novinářů v historii.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda provedla razii na severu okupovaného Západního břehu Jordánu

Izraelská armáda ve středu provedla razii ve staré části města Nábulus na severu okupovaného Západního břehu Jordánu. Do operace, která začala kolem třetí hodiny ranní, se zapojily desítky vojáků a obrněných vozidel. Izraelská armáda potvrdila, že operaci provádí, ale neuvedla její účel. Podle informací od guvernéra Nábulusu Ghassana Daghlase armáda oznámila, že razie potrvá do odpoledne.

včera

Ruská letadla po setkání Putina s Trumpem opakovaně operují u pobřeží Aljašky

Ruští vojenští piloti opakovaně narušují americkou identifikační zónu protivzdušné obrany (ADIZ) u pobřeží Aljašky, což vede k okamžitým reakcím Severoamerického velitelství vzdušné obrany (NORAD). Ačkoli tyto lety NORAD nepovažuje za hrozbu, jsou součástí širšího kontextu mezinárodního napětí a plní několik strategických cílů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy