Sovětský svaz

Ilustrační fotografie. Komentář

RVHP vznikla před 75 lety. Její srovnávání s EU je nepřípadné

Před 75 lety, 8. ledna 1949, skončila v Moskvě čtyřdenní konference, jejímž hlavním výsledkem bylo založení Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Organizaci, která představovala faktickou odpověď Sovětského svazu a jeho evropských satelitů na Marshallův plán a počínající ekonomickou integraci západního světa, zpočátku tvořilo šest zemí ovládaných komunistickými stranami, včetně Československa. Jedním z jejích hlavních úkolů bylo zbavit socialistické státy závislosti na dovozu klíčového vybavení, technologií a surovin ze Západu. Tento cíl, stejně jako mnoho dalších, se nikdy nepodařilo naplnit.
Sovětská armáda Komentář

55 let od smlouvy o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk. Z okupantů se stali mírotvůrci pouze na papíře

Před 55 lety, 16. října 1969, podepsali tehdejší premiéři Československa a Sovětského svazu, Oldřich Černík a Alexej Kosigyn, smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na československém území. Vytvořili tím právní rámec pro další přítomnost cizích ozbrojených sil, které se do země dostaly o dva měsíce dříve v rámci nechvalně známé operace Dunaj, tedy potlačení pokusu o reformu diktatury KSČ armádami pěti členských států organizace Varšavské smlouvy. Přestože oficiálně šlo o spojenecké jednotky, které měly v případě války bojovat po boku těch československých, zůstaly vnímány jako okupační síla a potenciální nátlakový nástroj Kremlu.
Boris Jelcin Rozhovor

Jelcin před 30 lety rozpustil parlament. Šlo o tvrdý mocenský střet, ne o souboj idejí, hodnotí Holzer

Dne 21. září 1993 se tehdejší ruský prezident Boris Jelcin rozhodl rozpustit parlament. Krok, který neměl oporu v platné ústavě, výrazně eskaloval politickou krizi v zemi, jež následně vyústila v násilnosti s několika stovkami mrtvých. Politolog Jan Holzer se nicméně nedomnívá, že by se jednalo o zásadní moment pro přehodnocení přístupu Západu vůči postsovětskému Rusku. Profesor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že aktérů, kteří by výrazně podporovali ryze demokratické principy, bylo na ruské politické scéně naprosté minimum. Podle odborníka převládlo mocenské uvažování a hledání řešení bez ohledu na pevné ideové konstanty. Pokládá proto i otázku, zda Západ raději neupřednostnil sociálně-ekonomickou a územní stabilizaci Ruska před vizí jeho demokratizace.   
Boeing 747, jemuž se přezdívá Jumbo Jet, obsluhoval osudového dne také linku KAL 007. Komentář

Před 40 lety si „druhá studená válka“ vzala 269 životů. Sestřel letu KAL 007 nelze bez kontextu pochopit

Série fatálních chyb sovětské protivzdušné obrany si 1. září 1983 vyžádala krutou daň. Sovětská záchytná stíhačka dostala příkaz sestřelit cíl, který byl vyhodnocen jako americký špionážní letoun. Ve skutečnosti se jednalo o civilní dopravní Boeing 747 Korejských aerolinií s 269 osobami na palubě. Pád stroje, k němuž po zásahu raketou vzduch-vzduch navzdory maximálnímu úsilí pilotů došlo, nikdo z nich nepřežil. Morální rozhořčení nad zbytečnou smrtí velkého počtu lidí ani oprávněná kritika a obžaloba tehdejšího sovětského postupu však samy o sobě neumožňují pochopit hlavní důvod, proč před 40 lety k tragédii došlo. 
Matouš Horčička Rozhovor

35 let od konce irácko-iránské války. Provázela ji agresivní propaganda a nulový soucit s nepřítelem, říká Horčička

Dne 20. srpna 1988 utichly poslední výstřely irácko-íránské války. Brutální regionální konflikt zuřící od září 1980 si vyžádal stovky tisíc životů na obou stranách, přinesl i nasazení zbraní hromadného ničení ze strany iráckého režimu Saddáma Husajna. K uzavření příměří výrazně přispěly právě velké lidské ztráty i míra materiální destrukce, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky. Expert na Írán v něm objasnil například i to, jak do války zasahovaly tehdejší mocnosti bipolárně rozděleného světa, od čeho se odvíjel zmíněný krvavý charakter bojů nebo jakou roli v ukončení konfliktu sehrálo nechvalně známé sestřelení íránského linkového airbusu americkým vojenským křižníkem.
Berlíňané sledují přistání letounu Douglas C-54 na letišti Tempelhof. Komentář

75 let od blokády Berlína. Západní řešení bez vojenského střetu s Moskvou je inspirativní i dnes

Před 75 lety, v noci z 23. na 24. června 1948, zahájil Sovětský svaz blokádu pozemních přístupů do západními mocnostmi spravovaných sektorů okupovaného Berlína. Sovětský diktátor Josif Stalin se takto pokusil čelit krokům někdejších spojenců z protihitlerovské koalice, které stále více směřovaly k vytvoření samostatného západoněmeckého státu stojícího mimo vliv Moskvy. Reakce Západu v podobě masivního leteckého mostu, který městu zajistil životně důležité zásoby, znamenala elegantní řešení. Ukázala odhodlání čelit požadavkům Kremlu bez vyvolání devastujícího ozbrojeného střetu, navíc v počínající studené válce demonstrovala západní technologickou převahu.
Alexandr Lukašenko

"Vraťte mi mé jaderné zbraně," požadoval Lukašenko. Nárok na ně neměl, ukazuje historie

Alexandr Lukašenko prý požadoval své jaderné zbraně od Ruska zpět, jak tvrdil v rozhovoru pro ruskou státní televizi Rossija 1. Bělorusové ale při rozpadu SSSR žádné jaderné zbraně neměli – pouze mobilní odpalovací zařízení. Ukrajinci je po podpisu Budapešťského memoranda roku 1994 navrátili Moskvě a Kazaši se jich zbavili hned po nabytí nezávislosti. Přesto mu Vladimir Putin vyhověl a Minsk teď bude mít k dispozici taktické jaderné zbraně. 
Kábul den po komunistickém převratu v roce 1978. Rozhovor

Afghánští komunisté uchopili moc před 45 lety. Bez Sovětů by nevládli dlouho, soudí odborníci Polnar a Prokop

Před 45 lety, konkrétně 28. dubna 1978, proběhl v Afghánistánu mocenský převrat, při němž byl svržen a zabit autoritářský prezident Muhammad Daúd Chán. K moci se dostala Lidově demokratická strana Afghánistánu. Navzdory jejímu bezohlednému radikalismu nelze nový režim označit přímo za komunistický, spíše byl prosovětský a hledal specifický afghánský model socialismu, vysvětlují odborníci z Univerzity obrany v Brně Stanislav Polnar a Bronislav Prokop. 
Ilustrační fotografie.

Katyň. K hrůznému nálezu obětí masakru došlo před 80 lety

V dubnu roku 1943, tedy před 80 lety, se dostaly na veřejnost zprávy o objevení masových hrobů polských důstojníků v katyňském lese na území tehdejšího Sovětského svazu. Počet nevinných obětí se vyšplhal na bezmála tři desítky tisíc. Hrůzný nález tehdy spatřilo i několik Čechů, jejichž svědectví se dochovala dodnes. Že se jedná o zločin stalinismu, to odmítali Rusové dlouho přiznat. Pravda vyšla definitivně najevo až v roce 1990.
Ronald Reagan Komentář

Opravdové „hvězdné války“. Reagan je zahájil před 40 lety, odhalily zaostalost Sovětů

Před čtyřiceti lety, 23. března 1983, vystoupil tehdejší americký prezident Ronald Reagan v televizním projevu s apelem na vědeckou komunitu ve Spojených státech, aby vyvinula prostředek, který zbaví zemi hrozby jaderného napadení. Výsledkem byl projekt, který se do historie zapsal jako Strategická obranná iniciativa (Strategic Defense Initiative, SDI), případně „hvězdné války“, jak jej Reaganovi kritici začali záhy posměšně nazývat. Ambiciózní protiraketový štít spoléhající do značné míry na zbraně rozmístěné ve vesmíru nakonec zůstal na papíře, přesto výrazně ovlivnil světovou politiku. Stal se jedním z článků řetězce faktorů, které vedly k ukončení studené války za západních, především amerických podmínek.
Tomáš Řepa Rozhovor

Banderu nemá na nočním stolku každý Ukrajinec. Historik pro EZ popisuje historii banderovců i vztahy Ukrajiny s Polskem

Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně pro EuroZprávy.cz popsal kontroverzní postavu Stepana Bandery v souvislostech s dnešní ukrajinskou společností. Podle něj je tamní společnost sice rozdělená, ale rozhodně banderovce neadoruje. „Někteří si jej idealizují a vnímají ho jako symbol odporu proti všem, naopak jiní jej podobným způsobem démonizují jako se to děje i jinde. Tato postava polarizuje i ukrajinskou společnost,“ popisuje historik v rozhovoru.
Michail Gorbačov a Ronald Reagan Komentář

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Teroristé Hamásu

Dohoda o příměří se bortí. Hamás nesplní požadavky Izraele, ten odmítl jednat

Palestinské radikální hnutí Hamás odmítlo vyjednávat o požadavcích Izraele, které byly podmínkou účastí izraelské delegace na jednáních o nové dohodě o příměří v egyptském Káhiře. Izrael tak v neděli nevyšle svou delegaci do Káhiry, informoval zpravodajský web The Times of Israel s odvoláním na nejmenovaného vládního úředníka.

před 54 minutami

Jozef Síkela

Síkela: Česko se odkloní od uhlí do roku 2033

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela chce připravit do poloviny roku 2025 zákon, který by zajistil řízený odchod od uhlí v energetice do roku 2033. Tento plán oznámil v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Pozemní síly IDF operují v severním pásmu Gazy, jak ukazuje tato fotografie (Gaza, 7. listopadu 2023).

Izraelská armáda dočasně přerušuje operace v části Pásma Gazy

V rámci snahy usnadnit dodávky humanitární pomoci, izraelská armáda dočasně přeruší své operace ve městech Rafáh a Dajr al-Balah v Pásmu Gazy. Toto opatření platí od soboty do čtvrtka od 09:00 do 14:00 SEČ, aby civilisté mohli bezpečně dosáhnout distribučních center. 

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

Policie Rusko, ilustrační foto

Aktivisté zveřejnili počet zadržených během pohřbu Navalného

Během pohřbu ruského opozičního politika Alexeje Navalného došlo k zadržení více než 100 lidí v různých městech napříč Ruskem. Podle médií to uvedl lidskoprávní projekt OVD-Info, který monitoruje počty zadržených během protestů a poskytuje právní pomoc.

včera

Olaf Scholz na MSC 2023. Je německý sociálnědemokratický politik, od prosince 2021 kancléř Spolkové republiky Německo.

Kauza Taurus: Politici mluví o vážném problému, situace je vážná

Německý kancléř Olaf Scholz v sobotu uvedl, že země vyšetřuje "velmi závažné" úniky z armády a přislíbil rychlé objasnění po zveřejnění nahrávky z diskuse vysoce postavených představitelů německé vzdušných sil o podpoře Ukrajiny na ruských sociálních sítích. 

včera

včera

Německem hýbe kauza Taurus. Rusko zveřejnilo odposlechy z tajné armádní schůzky

Kancléř Olaf Scholz oznámil, že Německo provádí vyšetřování vážného úniku informací z jednání vysokých představitelů svého letectva. Později ministerstvo obrany potvrdilo, že rozhovor těchto příslušníků byl odposloucháván. Zvukový záznam asi třicetiminutového rozhovoru byl v pátek zveřejněn šéfredaktorkou ruské televize RT Margaritou Simonjanovou. Důstojníci diskutovali o možnosti, jak by Ukrajina teoreticky mohla využít německé střely. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy