Ideologie, nebo velmocenská identita? Nad zdroji zahraniční politiky Moskvy
Minulý týden navštívil Prahu britský historik sovětského původu Sergej Radčenko. Tuzemským odborníkům i zájemcům z řad veřejnosti mimo jiné představil svou poslední knihu „To Run the World“ (Vládnout světu), která přináší nový pohled na motivaci sovětské zahraniční politiky během studené války. Radčenkova zjištění jsou přitom důležitá i pro pochopení zdrojů jednání současného Ruska. Nedávají však mnoho důvodů k optimismu.
Maďarské povstání 1956. Diktatura nebyla vůlí lidu, importovali ji Sověti, říká Bílý
Matěj Bílý z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, proč maďarské povstání roku 1956 nebylo jen spontánním výbuchem odporu, ale důsledkem hlubokého historického traumatu a sovětské okupace, která v Maďarsku nikdy nezískala legitimitu. Vysvětluje, jak iluze západní pomoci odhalila limity studenoválečné solidarity, proč z maďarské zkušenosti nevzešlo další pražské jaro a jak současný kurz Viktora Orbána paradoxně popírá i využívá odkaz roku 1956.
Česko si připomíná srpen 1968. Pavel varoval před zkreslováním historie
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy
Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.
80 let od rozhodnutí, která nás poslala do dekád temna. Na vině nejsou jen Sověti
Na počátku května 1945 se druhá světová válka v Evropě blížila ke svému neodvratnému závěru. Třetí říše se hroutila, Berlín padl 2. května, Adolf Hitler několik dní předtím spáchal sebevraždu a spojenecké armády – západní i sovětské – postupovaly nezadržitelně vpřed. V tomto kontextu vydal 4. května vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, generál Dwight D. Eisenhower, rozhodující rozkaz k zahájení postupu amerických jednotek na území západního a jihozápadního Československa.
Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit
Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.
Trump byl agentem KGB pod krycím jménem Krasnov, tvrdí bývalý sovětský špion
Bývalý předseda Národního bezpečnostního výboru Kazachstánu Alnur Mussajev tvrdí, že Sovětská KGB naverbovala současného amerického prezidenta Donalda Trumpa v roce 1987 a přidělila mu krycí jméno „Krasnov“.
Na dvoře Alžběty II. byl sovětský špion, potvrzují odtajněné dokumenty MI5
Prasklo další tajemství týkající se královny Alžběty II., která zemřela před více než dvěma lety ve věku 96 let po sedmi dekádách na britském trůnu. Panovnice svého času nebyla několik let informována, že jeden z dvořanů se přiznal k tomu, že byl sovětským špionem. Vyplývá to z nově zveřejněných dokumentů MI5, upozornila BBC.
Putinovo Rusko pokračuje v imperialistické tradici. Příčin jeho přežití je hned několik
Současné Rusko pokračuje v tradici imperiálního rozšiřování vlivu, kterou nastolily carské a později sovětské režimy. Zatímco se světová impéria postupně rozpadla pod tlakem demokratizace a dekolonizace, Rusko si své mocenské ambice udrželo. Jak je možné, že ruské impérium přežilo turbulence, které zničily kdysi mocné obry, jako byla Velká Británie, Francie nebo Španělsko?
Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství
Sovětští vědci na začátku devadesátých let vytvořili nejhlubší vrt na světě. Dosáhli hloubky přes dvanáct kilometrů, než je zastavila porucha. Zatímco se oficiální zprávy odvolávají na nedostatek financování a celkovou bezvýslednost takového výzkumu, místní obyvatelé a milovníci paranormálních jevů mají jasno – vrtání skončilo, protože vědci objevili peklo.
Ukrajina připravila Rusku ponížení místo oslav. Před 81 lety skončila bitva v Kurském oblouku
Před 81 lety skončila bitva u Kursku mezi Rudou armádou a nacistickým Německem. Letošní výročí má ještě hlubší význam, než bývá běžné – a zároveň znamená ponížení pro Moskvu.
Vrchol gerontokracie i projev hluboké sovětské krize: Před 40 lety nastoupil do čela SSSR Černěnko
Před 40 lety, 13. února 1984, se ujal fakticky nejdůležitější funkce v Sovětském svazu, generálního tajemníka ústředního výboru komunistické strany, Konstantin Černěnko. Tehdy dvaasedmdesátiletý, nepříliš vzdělaný muž, pro něhož bylo typické bezprostřední jednání, postrádal jakoukoliv dlouhodobější a ucelenější vizi vedení státu, který si nárokoval statut světové supervelmoci. Skutečnost, že si sovětští komunisté do svého čela vybrali právě Černěnka, navíc v době, kdy si uvědomovali, že vnitřní i mezinárodní situace je pro zemi stále komplikovanější, byla projevem hluboké krize sovětského systému. Krátká vláda Černěnka, jemuž se již při nástupu do funkce přezdívalo „chodící mumie“, se stala jejím výmluvným symbolem.
Co patřilo carovi, náleží Rusku. Putin chce pátrat po majetku v zahraničí
Rusko vynaloží blíže neurčené finanční prostředky na nalezení ruského majetku v zahraničí a jeho následnou právní ochranu. Pátrat se bude i po majetku z dob Sovětského svazu a Ruského impéria, vyplývá z dekretu.
RVHP vznikla před 75 lety. Její srovnávání s EU je nepřípadné
Před 75 lety, 8. ledna 1949, skončila v Moskvě čtyřdenní konference, jejímž hlavním výsledkem bylo založení Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Organizaci, která představovala faktickou odpověď Sovětského svazu a jeho evropských satelitů na Marshallův plán a počínající ekonomickou integraci západního světa, zpočátku tvořilo šest zemí ovládaných komunistickými stranami, včetně Československa. Jedním z jejích hlavních úkolů bylo zbavit socialistické státy závislosti na dovozu klíčového vybavení, technologií a surovin ze Západu. Tento cíl, stejně jako mnoho dalších, se nikdy nepodařilo naplnit.
55 let od smlouvy o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk. Z okupantů se stali mírotvůrci pouze na papíře
Před 55 lety, 16. října 1969, podepsali tehdejší premiéři Československa a Sovětského svazu, Oldřich Černík a Alexej Kosigyn, smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na československém území. Vytvořili tím právní rámec pro další přítomnost cizích ozbrojených sil, které se do země dostaly o dva měsíce dříve v rámci nechvalně známé operace Dunaj, tedy potlačení pokusu o reformu diktatury KSČ armádami pěti členských států organizace Varšavské smlouvy. Přestože oficiálně šlo o spojenecké jednotky, které měly v případě války bojovat po boku těch československých, zůstaly vnímány jako okupační síla a potenciální nátlakový nástroj Kremlu.
Jelcin před 30 lety rozpustil parlament. Šlo o tvrdý mocenský střet, ne o souboj idejí, hodnotí Holzer
Dne 21. září 1993 se tehdejší ruský prezident Boris Jelcin rozhodl rozpustit parlament. Krok, který neměl oporu v platné ústavě, výrazně eskaloval politickou krizi v zemi, jež následně vyústila v násilnosti s několika stovkami mrtvých. Politolog Jan Holzer se nicméně nedomnívá, že by se jednalo o zásadní moment pro přehodnocení přístupu Západu vůči postsovětskému Rusku. Profesor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že aktérů, kteří by výrazně podporovali ryze demokratické principy, bylo na ruské politické scéně naprosté minimum. Podle odborníka převládlo mocenské uvažování a hledání řešení bez ohledu na pevné ideové konstanty. Pokládá proto i otázku, zda Západ raději neupřednostnil sociálně-ekonomickou a územní stabilizaci Ruska před vizí jeho demokratizace.
Druhá světová válka začala před 84 lety. Šest let zabíjení a boje o svobodu cítíme ještě v roce 2023
Dne 1. září 1939 se rozhořel největší ozbrojený konflikt lidských dějin. Druhá světová válka zmařila desítky milionů životů a přeorientovala celý svět. Touha po moci a vlivu zůstala, změnily se ale techniky k jejímu naplnění. V roce 2023, osmasedmdesát let od konce druhé světové války, stále čelíme jejím přímým důsledkům.
Před 40 lety si „druhá studená válka“ vzala 269 životů. Sestřel letu KAL 007 nelze bez kontextu pochopit
Série fatálních chyb sovětské protivzdušné obrany si 1. září 1983 vyžádala krutou daň. Sovětská záchytná stíhačka dostala příkaz sestřelit cíl, který byl vyhodnocen jako americký špionážní letoun. Ve skutečnosti se jednalo o civilní dopravní Boeing 747 Korejských aerolinií s 269 osobami na palubě. Pád stroje, k němuž po zásahu raketou vzduch-vzduch navzdory maximálnímu úsilí pilotů došlo, nikdo z nich nepřežil. Morální rozhořčení nad zbytečnou smrtí velkého počtu lidí ani oprávněná kritika a obžaloba tehdejšího sovětského postupu však samy o sobě neumožňují pochopit hlavní důvod, proč před 40 lety k tragédii došlo.
55 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Dnes Kreml režíruje krvavější pokračování
Rusové se nepoučili z historie a činí tytéž akce sabotující rozvoj další země. Toto východní impérium brojí proti jakýmkoli změnám směrem k politickému pluralismu a demokracii.
Aktuálně se děje
včera
Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona
Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.
včera
Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody
Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.
včera
Kde se zaseklo jednání o míru? Z dvacetibodového plánu zbývá dořešit poslední tři body, řekl Sybiha
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha přinesl nové zprávy o vyjednávání s Ruskou federací, které by mohlo vést k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Rozhovory, které byly zahájeny v Abú Zabí, se podle něj vyvíjejí slibným směrem a obě strany se shodují na konání dalšího důležitého kola příští týden v Ženevě. Z předloženého dvacetibodového mírového plánu zbývá dořešit již jen poslední tři body, přičemž Sybiha doufá v konstruktivní debatu o konkrétních krocích namísto prázdného řečnění.
včera
Extrémní počasí dostalo zelenou. Trump udělal nejhorší krok za celou dobu svého prezidentství
Americká politika v oblasti ochrany životního prostředí prošla radikálním obratem, který mnozí odborníci považují za nejzávažnější rozhodnutí současného prezidenta. Administrativa Donalda Trumpa oficiálně zrušila klíčový vědecký dokument z roku 2009, který definoval emise skleníkových plynů jako hrozbu pro veřejné zdraví. Tímto krokem vláda prakticky ztratila právní nástroje k omezování vypouštění oxidu uhličitého či metanu, tedy látek, které vědecká komunita jednoznačně spojuje s extrémními projevy počasí, jako jsou sucha a ničivé vlny veder.
včera
Mexiko v plamenech. Nevycházejte z domu, nabádají USA Američany. Varování kvůli nepokojům vydalo i Česko
Vlna násilí, která v Mexiku vypukla po zabití obávaného drogového bosse Nemesia „El Mencha“ Oseguery Cervantese, přiměla americké úřady k vydání naléhavého varování. Velvyslanectví USA v Mexiku vyzvalo své občany, aby se uchýlili do bezpečí, minimalizovali pohyb a v nejvíce zasažených oblastech zůstali ve svých rezidencích nebo hotelech. Zaměstnanci americké vlády v mnoha částech země dostali pokyn pracovat z domova, přičemž stejné doporučení platí i pro běžné americké občany.
včera
Zalužnyj: Válka se změnila na robotickou zónu zabíjení. Bojiště představují robotické systémy, sítě senzorů a AI
V předvečer čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu vystoupil v Londýně s očekávaným projevem Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii. Na půdě institutu Chatham House nabídl hluboký vhled do současného stavu bojiště i budoucnosti válečných konfliktů. Hned v úvodu zdůraznil, že jeho slova nejsou určena jen expertům, ale i lidem v ukrajinských krytech, kterým chce vysvětlit, jak se povaha války proměnila.
včera
Pavel potvrdil, že zákon o státním rozpočtu vetovat nebude
Prezident Petr Pavel v nejnovější debatě Deníku otevřeně komentoval aktuální vnitropolitické i zahraniční otázky. Jedním z hlavních témat byl zákon o státním rozpočtu na rok 2026, který připravila vláda Andreje Babiše. Přestože prezident vnímá navržené snížení armádních výdajů o 21 miliard korun jako nezodpovědné a varuje před rizikem, že Česko bude v rámci NATO vnímáno jako černý pasažér, zákon se neystá vrátit. Svůj postoj zdůvodnil snahou o zachování stability a rozpočtové kontinuity, byť má k prioritám kabinetu značné výhrady.
včera
Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit
V Británii i v celé Evropské unii vládne značná nejistota ohledně toho, zda se na tyto regiony budou od zítřka vztahovat nově ohlášená patnáctiprocentní cla Donalda Trumpa. Ačkoliv americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer ujistil, že dříve uzavřené dohody se zhruba dvacítkou zemí zůstávají v platnosti, evropští představitelé a analytici varují před „nepopsatelným zmatkem“.
včera
Hořící barikády, přestřelky, blokády dálnic. Mexiko zachvátila vlna extrémního násilí
Mexiko zachvátila vlna extrémního násilí poté, co tamní bezpečnostní složky v neděli potvrdily zabití Nemesia Oseguery Cervantese, známého pod přezdívkou „El Mencho“. Tento devětapadesátiletý boss stál v čele kartelu Jalisco nová generace (CJNG), který je v současnosti považován za nejmocnější a nejbrutálnější kriminální organizaci v zemi. Operace, která proběhla ve státě Jalisco, okamžitě vyvolala chaos v podobě hořících barikád, přestřelek a blokád dálnic v nejméně osmi mexických státech.
včera
Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje kritického bodu. Obavy z války strmě rostou
Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje kritického bodu. Zatímco Írán připravuje protinávrh v rámci jednání o svém jaderném programu, americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje možnost omezených vojenských úderů. Tato prohlášení doprovází masivní posilování amerických námořních sil na Blízkém východě, což podle The Guardian vyvolává obavy z bezprostředně hrozícího válečného konfliktu.
včera
Igor Červený byl jmenován novým ministrem životního prostředí
Prezident Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval Igora Červeného, kandidáta strany Motoristé sobě, novým ministrem životního prostředí. Tímto krokem se po přibližně dvou měsících od vzniku vlády definitivně zkompletoval kabinet Andreje Babiše. Červený v čele resortu střídá šéfa diplomacie Petra Macinku, který byl dočasně pověřen jeho řízením.
včera
Ministr kultury Klempíř ráno v Praze havaroval
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v pondělí ráno boural v Praze. Při nehodě se vůz se členem vlády srazil s jiným vozidlem. Klempíř, který jel do budovy ministerstva, se podle stranických kolegů po havárii necítil nejlépe. Nakonec se rozhodl podrobit se vyšetřením v nemocnici.
včera
„Drtí nás ceny potravin i účty za energie.“ Rusové stále více pociťují dopady války proti Ukrajině
Město Jelec, ležící asi 350 kilometrů jižně od Moskvy, vypadá v zimě na první pohled jako z ruské pohádky. Nad zamrzlou řekou se tyčí zlaté kopce pravoslavných chrámů a na ledu posedávají rybáři. Tento idylický obraz však rychle mizí při pohledu na všudypřítomné náborové billboardy. Ty slibují každému, kdo se upíše k boji na Ukrajině, jednorázovou částku v přepočtu kolem 450 tisíc korun. Vedle plakátu s vojákem mířícím samopalem stojí heslo: „Jsme tam, kde musíme být.“
včera
Rusko poslalo na Ukrajinu dva dny před výročím stovky raket a dronů
Ruská armáda podnikla masivní úder na ukrajinské území, při kterém vyslala stovky raket a dronů. K útoku došlo pouhé dva dny před čtvrtým výročím zahájení plnohodnotné invaze. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vypustil Kreml během neděle celkem 297 bezpilotních letounů a téměř 50 střel. Ačkoliv se podařilo značnou část z nich zneškodnit, Zelenskyj opětovně apeloval na spojence, aby posílili ukrajinskou protivzdušnou obranu.
včera
Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku, nejde mu jen o Ukrajinu, prohlásil Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro BBC vyjádřil pevné přesvědčení, že Vladimir Putin již fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle jeho slov se ruský vůdce nespokojí pouze s Ukrajinou, ale usiluje o vnucení jiného způsobu života celému světu a změnu hodnot, které si lidé sami zvolili. Jedinou možnou odpovědí na tuto hrozbu je podle Zelenského vyvinutí intenzivního vojenského a ekonomického tlaku, který by Moskvu donutil k ústupu.
včera
Předpověď počasí do víkendu. Obrat k lepšímu přijde ve středu
Poslední dny meteorologické zimy připadají do týdne, který právě začíná. Podle meteorologů přinese hodně oblačnosti a také srážek. Změna nastane od středy, lidé se mohou těšit na většinou slunečné a bezesrážkové počasí.
22. února 2026 21:44
Neobyčejný případ pro kriminalisty. Policie objasnila únos na Náchodsku
Kriminalisté objasnili mimořádně závažný případ násilné a majetkové trestné činnosti, který svou brutalitou i rozsahem přesahuje běžný rámec kriminality. Dva muži jsou podezřelí ze surového napadení, zbavení osobní svobody, vydírání a zároveň i majetkové a drogové kriminality. Zadržet je musela zásahová jednotka.
22. února 2026 20:33
Anderssonová nedala na padesátce nikomu šanci, Švédky ovládly i curling. U-rampu zase Číňanky
Poslední šestnáctý soutěžní den 25. her zimní olympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo nabídl závěrečné boje o cenné kovy. Výrazně se v tento den zapsala švédská olympijská výprava. Nejprve padesátikilometrový závod v běžeckém lyžování vyhrála Ebba Anderssonová, která si tak na závěr her zařídila o dost příjemnější vzpomínku na Milán a Cortinu, než kdyby vzpomínala jen na to, že při štafetě dvakrát spadla a zkomplikovala tak Švédsku cestu za medailí. Švédská zlatá radost se v neděli konala i v Cortině po finále ženských curlingových týmů, které vyhrály Švédky nad Švýcarkami 6:5. U-rampa žen byla zase pod nadvládou Číňanek, neboť skončily v tomto závodě na prvním i druhém místě. V závodech mužských čtyřbobů pak - stejně jako ve dvojbobech - zvítězil Němec Johannes Lochner.
22. února 2026 19:15
Podvodníci mají novou metodu, upozornila ČSSZ
V Česku je důležité si neustále dávat pozor na podvodníky. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zaznamenala další pokusy o získání osobních údajů klientů prostřednictvím falešných e-mailů. Podvodníci se vydávají za pracovníky úřadu a nabádají klienty k reakci pod záminkou získání finančních prostředků.
22. února 2026 18:26
Američané gólem v prodloužení potvrdili nadvládu nad světovým hokejem i na olympiádě
Na závěr 25. her zimní olympiády se již tradičně pod pěti kruhy v zimním provedení konalo velké hokejové finále. Došlo v něm k očekávanému zámořskému souboji mezi Kanadou a USA, což se čekalo především díky účasti hráčů z kanadsko-americké NHL na těchto hrách. Celý turnaj nabídl skvělý hokej, možná ten nejlepší za posledních 12 let, a finále nezůstalo v tomto ohledu pozadu. Byl to zápas vyrovnaný natolik, že ho muselo rozhodnout až prodloužení. V něm se trefil Jack Hughes a potvrdil tak, že v tomto utkání byly Spojené státy přeci jenom o špetku lepší. Po posledním světovém šampionátu tak tedy vyhrávají i olympiádu a potvrzují svoji nadvládu nad světovým hokejem.
Zdroj: David Holub