KOMENTÁŘ | Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.

Z pohledu historika si Gorbačov zajistil neopomenutelné místo v dějinách dvacátého století především tím, že po nástupu do funkce generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu přiznal hlubokou krizi, v níž se jeho země nacházela, a pokusil se ji vyřešit radikální reformou. Ačkoliv dlouho zůstával přesvědčeným komunistou, věřil v možnost liberalizace sovětského systému a jeho slučitelnost s tím, co sám označoval jako univerzální lidské hodnoty. Proto ve chvíli, kdy reformy vyslaly Sovětský svaz – a spolu s ním celý východní blok – nepředpokládaným směrem, Gorbačov na rozdíl od svých předchůdců odmítl nasadit rozhodnou sílu, která by systém uchránila před zhroucením.

Na tom, že vliv Gorbačovových rozhodnutí byl pro rozklad Sovětského svazu coby supervelmoci i jednotného státu, stejně jako jeho poválečného "vnějšího impéria" zcela klíčový, se dnes shodují jak ruští, tak západní historici. A podobně jako v případě všech dalších dějinných zvratů měly i Gorbačovem vyvolané otřesy své vítěze a poražené. Už jen z tohoto důvodu je odkaz posledního sovětského vůdce nevyhnutelně polarizující. To, že česká společnost patří v zásadě k první skupině, by ji nemělo vést k přehlížení této skutečnosti. Jinak sotva pochopíme příčiny tragédie, která se nyní odehrává na východ od našich hranic.

Při veškeré záludnosti, kterou přináší paušalizace, můžeme za vítěze označit západní svět. V důsledku Gorbačovových kroků se na nějaký čas mohl přestat obávat vypuknutí třetí světové války a následně vytvářet nový mezinárodní řád založený na své politické i ekonomické dominanci. Mezi vítěze lze ovšem zařadit i země východního bloku a ty postsovětské republiky, kterým se podařilo vnitřně transformovat, rozejít se s diktaturou, začlenit se do tohoto řádu a vydat se cestou podstatně větší prosperity, než nabízel pozdní socialismus sovětského typu. 

Post-socialistická transformace v těchto zemích byla sice pro části tamních společností bolestivá a některé jejich segmenty by se za vítěze patrně nepovažovaly, hlavním poraženým – přinejmenším ze střednědobého hlediska – se však stala nezanedbatelná část obyvatel Sovětského svazu. Poklidný a nečekaně rychlý konec studené války a pád komunistické diktatury zaplatila mnohdy dramatickým propadem životní úrovně, který Gorbačovovy často ne zcela domyšlené reformy provázel. Rozpad Sovětského svazu také jen v minimu nástupnických států přinesl pomyslné vítězství demokracie a pocit historického "zadostiučinění" v podobě zahájení integrace do západních politických, ekonomických a bezpečnostních struktur.

Především v jelcinovském Rusku se ekonomický marasmus devadesátých let začal postupně mísit s dalším rozčarováním, kterým byla ztráta velmocenského postavení. Pocit velké části Rusů, že Gorbačov nejen zavinil propad jejich životního standardu – byť ten nebyl ani před rokem 1985 ve srovnání se Západem nikterak vysoký –, ale navíc bez jediného výstřelu kapituloval před letitým studenoválečným nepřítelem a rezignoval na důsledné hájení zájmů Moskvy na mezinárodní scéně, nejlépe zrcadlí ve výsledku z prezidentských voleb z roku 1996. Gorbačov získal pouhých 386 tisíc hlasů, tedy tristních 0,52 %.

Většina ruské společnosti Gorbačovův "neodpustila" ani s větším časovým odstupem. V průzkumu nezávislého Levadova centra z roku 2017 vyjádřilo pozitivní vztah k jeho osobě jen 15 % respondentů. Negativní postoj vůči prvnímu a poslednímu sovětskému prezidentovi jich proklamovalo třikrát více. Stal se tak nejméně oblíbeným ruským lídrem dvacátého století. Ve státním průzkumu z roku 2021 pak 70 % respondentů označilo jeho vládu jako období, kdy se země ubírala špatným směrem.

Je příznačné, že Gorbačovův nástupce Boris Jelcin si v těchto průzkumech vedl jen o málo lépe. Naopak, Jelcinův následovník Vladimir Putin zaujal opačný konec žebříčku popularity. S Putinovou érou si nezanedbatelná část ruské populace spojuje alespoň základní stabilizaci neutěšených poměrů, jejichž začátek datují do Gorbačovovy perestrojky. To samé platí o pocitu, že během Putinovy vlády Moskva opět dokáže promlouvat do mezinárodního dění a asertivně hájit své zájmy. 

Sluší se dodat, že nikdo zatím neví, jaký konečný účet za Putinovu vládu vystaví Rusům další vývoj. Jisté je, že jako jedna z nesmazatelných položek se na něm budou nacházet desetitisíce mrtvých z tříletého válečného tažení proti Ukrajině.

Gorbačov v létě 1989 v jednom ze svých legendárních projevů prohlásil, že společenský a politický řád se měnil v minulosti a bude se měnit i v budoucnu. Přiznával při tom jednotlivým společnostem svobodu volby. Šlo o odraz jeho optimismu, víry v přirozené síly historie, které kráčí správným směrem. Vývoj v post-sovětském Rusku ukázal, nakolik se mýlil. Byl přesvědčen, že dokáže svou zemi zbavit dědictví diktatury a světu – nebo alespoň Evropě – zajistit mír. Při veškerém respektu ke Gorbačovovu přínosu bychom si měli přiznat, že v naplnění svých klíčových vizí z dlouhodobého hlediska selhal.

Autor je historik.

Související

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Komentář

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.
Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Komentář

Babiše čekají nelehké čtyři roky. Česko se musí připravit na krušné časy

Andrej Babiš podruhé vstupuje do funkce premiéra v okamžiku, kdy se rozhoduje o dalším směřování země. Česká republika sice prošla výraznou modernizací, ale její budoucnost zůstává křehká. Nová vláda bude muset prokázat odvahu k reformám, zvládnout vlastní vnitřní rozpory a překročit logiku permanentního politického konfliktu. Bez toho hrozí, že současná prosperita rychle vyprchá a země ztratí schopnost čelit skutečným výzvám.

Více souvisejících

komentář Michail Gorbačov Rusko Sovětský svaz nobelova cena historie

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Nepotřebujeme sto dnů hájení, budeme vládou všech občanů, prohlásil Babiš

Nově jmenovaný kabinet Andreje Babiše se sešel na prvním jednání krátce po ceremonii, kde jej prezident Petr Pavel uvedl do funkce. Premiér Babiš po jednání prohlásil, že se jeho vláda hodlá stát vládou všech občanů a zdůraznil, že nebude vyžadovat obvyklých "sto dnů hájení". Ministři za ANO, SPD a Motoristy sobě dorazili na Úřad vlády autobusem.

Aktualizováno před 35 minutami

před 43 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Nová Babišova vláda poprvé zasedala. (15.12.2025) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko má novou vládu ANO, Motoristů a SPD

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě jmenoval vládu premiéra Andreje Babiše. Tato koaliční vláda, která se stane v pořadí třetím kabinetem pod Babišovým vedením, nahradí současnou vládu Petra Fialy, která je v demisi. Babiš byl pověřen sestavením kabinetu již koncem října a předsedou vlády byl jmenován 9. prosince.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Velká nevýhoda pro členy vlády za SPD a Motoristy. Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok, říká politolog

Politolog David Jágr z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zhodnotil předpokládanou podobu třetí vlády Andreje Babiše. Podle něj je důležité, že ve vládě zasednou ministři za ANO se zkušeností s exekutivy. „Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok. Vládní zkušenosti jsou zkrátka neocenitelné,“ řekl Jágr. Vliv na vládnutí bude samozřejmě mít i SPD a Motoristé sobě, Babiš je ale podle politologa „natolik dominantní politickou a ekonomickou silou v naší zemi, že se bez jeho svolení nevymění ani žárovka na Úřadu vlády“.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Hledání nového trenéra národního týmu se komplikuje. FAČR dala Slavia s Trpišovským košem

Když se v říjnu rozhodla Fotbalová asociace ČR – nutno říct, že po řadě nepřesvědčivých výkonů české fotbalové reprezentace (se Saúdskou Arábií 1:1 či s Faerskými ostrovy 1:2) právem – rozloučit se s koučem Ivanem Haškem a nahradit ho dočasně dosavadním asistentem Jaroslavem Köstlem, počítalo se tehdy s tím, že tak asociace činí s dlouhodobou koncepcí a především náhradou, kterou už mají připravenou. I dva měsíce od tohoto momentu to však vypadá, že svaz neměl a stále nemá ani jedno. A hlavně stále nemá nového hlavního trenéra, kterým se po sobotě navíc nestane ani kouč pražské Slavie Jindřich Trpišovský. Klub se totiž definitivně rozhodl, že svého stratéga neuvolní.

včera

Ilustrační fotografie.

Důchody v příštím roce. Úřad shrnul, co bude od ledna jinak

Důchody v roce 2026 budou především vypláceny v nové výši, kterou stanoví pravidelná lednová valorizace. Schválené jsou ale i další změny, jedna se například týká předčasných důchodů. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). 

včera

Filip Turek

Turka se jmenování vlády netýká, podstoupí zákrok v nemocnici

Poslanec Filip Turek, který je podle Motoristů i nadále kandidátem na ministra, se v pondělí, kdy budou jmenováni ostatní členové vlády premiéra Andreje Babiše (ANO), podrobí menšímu zákroku. V diskuzním pořadu Partie to uvedl jeho stranický kolega Matěj Gregor (Motoristé). 

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Jak Zelenskyj šikovně ukázal Západu, jakým problémem je konání voleb ve válce

Ukrajinský prezident Volodymyr otevřel otázku válečných voleb a zároveň názorně ukázal Západu, proč jsou prakticky neproveditelné. Bezpečnostní garance, které podmiňují jejich konání, mohou reálně poskytnout jen ti, kdo Ukrajinu ostřelují – nikoli spojenci, kteří by se tím ocitli v přímém konfliktu s Ruskem. Vše tak odhaluje podstatu dilematu. Kyjev čelí kritice za neuspořádání hlasování, ale jakmile by k němu přistoupil, riskoval by chaos, civilní oběti i další destabilizaci země.

včera

včera

včera

včera

Babiš i Fiala odsoudili teroristický útok v australském Sydney

Nového i končícího českého premiéra zasáhla zpráva o tragické střelbě v australském Sydney, kterou nepřežilo nejméně 12 lidí. Podle Andreje Babiše (ANO) došlo k odpornému a ničím neospravedlnitelnému teroristickému činu. Petr Fiala (ODS) označil útok za akt čirého zla. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy