Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa
Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.
Česká diplomacie zemřela. Macinkův mafiánský útok na prezidenta a novináře pohřbívá i demokracii
Postup ministra zahraničí Petra Macinky vůči hlavě státu vzbuzuje otázky o samotných základech demokratického vyjednávání, o to více v případě, kdy jedním z aktérů je právě šéf české diplomacie. Prezident Petr Pavel otevřeně označil ministrovy noční zprávy za nepřípustný pokus o vydírání a nátlakové metody, které jsou v ústavním systému neakceptovatelné.
Pavel hájí zájmy občanů i demokracie. Macinka a Turek se s tím musí smířit a ukončit otravnou kauzu
Aktuální střet mezi Hradem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou se může na první pohled zdát jako pouhý mocenský souboj dvou ambiciózních mužů. Při bližším pohledu na nálady v české společnosti je však zřejmé, že prezident Petr Pavel v tomto sporu není osamoceným vojákem v poli. Naopak se zdá, že svým odmítavým postojem k vládním personáliím velmi přesně zrcadlí většinové pocity veřejnosti. Prezident v této krizi nejedná v osobním zájmu, ale jako skutečný reprezentant občanů, kteří mu dlouhodobě svěřují svou důvěru.
Babiš, Trumpovo hodné štěňátko. Česko si vysokou cenu za bezbřehý obdiv nemůže dovolit
Staronový premiér Andrej Babiš systematicky odklání Českou republiku od pevně ukotvené prozápadní politiky a nahrazuje ji osobními sympatiemi a prázdnými gesty. Obdiv k Donaldu Trumpovi, laciná stylizace do role „silného spojence“ i mlčení k hrozbám vůči spojencům vysílají nebezpečné signály. Jde doslova o strategický hazard, který může Česko připravit o to nejcennější – důvěru, vliv a oporu spojenců.
Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa
Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.
Američané operací ve Venezuele dali Evropanům šanci ukázat odvahu
Spojené státy zahájily ozbrojenou operaci proti Venezuele a krok obhajují bojem proti narkoterorismu. Washington přitom obviňuje prezidenta Nicoláse Madura z vedení drogového kartelu, což je de facto účelová záminka. O to problematičtější je tento zásah ve světle toho, jak tvrdě USA odsuzují ruskou agresi proti Ukrajině a samy současně zasahují do suverenity jiného státu.
Rok nestability. Voliči ANO, SPD a Motoristů se dočkají nepříjemného vystřízlivění
Rok 2025 převrátil českou politiku vzhůru nohama. Říjnové volby vrátily k moci Andreje Babiše a spolu s ním vznikla křehká koalice ANO, SPD a Motoristů, v níž reálný vliv drží Filip Turek. Vznik vlády provázejí spory s prezidentem Petrem Pavlem i vážné pochyby o kompetenci a etice aktérů. Dosavadní pětikoalice mezitím zaplatila za vlastní komunikační chaos a aféry. Rok 2026 proto spíš, než stabilitu slibuje turbulence a vleklé vnitřní konflikty.
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně
Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.
Babiš ukazuje, jak se z Česka nejlepší místo pro život nedělá
Prezident Petr Pavel jmenoval třetí vládu Andreje Babiše, která se od počátku opírá o velká slova a omezený respekt k realitě. Ambice učinit z České republiky „nejlepší místo pro život“ kontrastuje s personálním složením kabinetu, jenž je produktem koaličního handlu. Vedle několika relativně kompetentních jmen stojí posílení partnerů s problematickým profilem, kteří obsadili strategické resorty. Výsledkem je kabinet, jenž vzbuzuje spíše pochybnosti než důvěru – a oprávněně.
Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce
Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.
Babiše čekají nelehké čtyři roky. Česko se musí připravit na krušné časy
Andrej Babiš podruhé vstupuje do funkce premiéra v okamžiku, kdy se rozhoduje o dalším směřování země. Česká republika sice prošla výraznou modernizací, ale její budoucnost zůstává křehká. Nová vláda bude muset prokázat odvahu k reformám, zvládnout vlastní vnitřní rozpory a překročit logiku permanentního politického konfliktu. Bez toho hrozí, že současná prosperita rychle vyprchá a země ztratí schopnost čelit skutečným výzvám.
Chat Control zavádí nebezpečný precedens. Evropská unie může ztratit soukromí
Rada EU schválila kompromisní verzi návrhu Chat Control. Povinné plošné skenování soukromé komunikace sice zmizelo, avšak právní rámec pro masový dohled zůstal zachován. Návrh umožňuje „dobrovolné“ monitorování zpráv i šifrovaných služeb, což vyvolává vážné obavy o ochranu soukromí a respekt k základním právům. Regulace míří na marginální skupinu pachatelů, ale její dopady mohou zasáhnout stovky milionů uživatelů v celé Evropské unii.
Turek, nebo Macinka? Je to vlastně jedno, Babiš riskuje národní bezpečnost
Úvahy o dosazení Filipa Turka či Petra Macinky do čela české diplomacie vyvolávají vážné pochybnosti o tom, zda ještě platí, že ministr musí mít zkušenosti, důvěryhodnost a elementární profesionální vystupování. Oba kandidáti postrádají praxi i autoritu potřebnou k řízení složitého resortu klíčového pro obraz i bezpečnost země. Nahrazovat odbornost politickou improvizací je hazard, který může poškodit reputaci státu, oslabit jeho pozici mezi spojenci a ohrozit národní bezpečnost.
Sešel se realitní magnát a prominentní ekonom. Tak nezačíná vtip, ale jednání o Ukrajině
Americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nevděčnosti a zároveň předložil mírový návrh, který nápadně kopíruje dlouhodobé ruské požadavky. Dokument, jenž zahrnuje uznání Krymu a omezení ukrajinské armády, přitom nevznikl v rukou diplomatů, ale osob z absolutního okraje politické sféry. Zapojení realitního magnáta a prominentního ekonoma vyvolává vážné pochybnosti o tom, zda USA ještě hájí vlastní či západní bezpečnostní zájmy.
Rusko se stalo tím, proti čemu bojovalo. Každý další útok na Ukrajině je důkazem
Ruská agrese proti Ukrajině už čtvrtým rokem odhaluje svou skutečnou povahu: nejde o žádnou „operaci“, ale o útočnou válku vedenou s vědomou brutalitou a cynismem. Kreml likviduje města, terorizuje civilisty a používá metody, které odporují elementární lidskosti. Každý další útok, každá rozbořená čtvrť a každé dítě vytažené z trosek jen potvrzují, že ruská moc se dobrovolně stala tím, proti čemu sami Rusové bojovali.
Křídou proti práskačství. Fico a spol. se na Slovensku se bojí o moc
Masové protesty v Bratislavě ukázaly, že odpor vůči vládě Roberta Fica roste a spolu s ním i obavy ze stále více otrávené politické atmosféry na Slovensku. Případ studenta Michala, předvolaného k výslechu kvůli křídovým vzkazům na chodníku, se proměnil v symbol širšího napětí. Vládní reakce působí spíše jako projev nejistoty než síly a naznačují, že Ficova mocenská pozice začíná ztrácet stabilitu.
Okamura v čele Sněmovny je bezprecedentním rizikem. Otevřít oči voličům by měl i jeho bratr
Tomio Okamura, předseda krajně pravicové SPD, usedl do čela Poslanecké sněmovny a stal se tak třetím nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Do jeho rukou skládá prezident přísahu, v případě krize může převzít část jeho pravomocí. Moc, která by měla patřit osobnosti sjednocující veřejnost, se tak dostala do rukou politika, jenž staví kariéru na strachu, dezinformacích a rozdělování společnosti. Okamurův nástup do čela Sněmovny je varováním před erozí samotné demokracie.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.
před 1 hodinou
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
Izraelská armáda (IDF) po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán vydala prohlášení, ve kterém zdůraznila, že nikdy nezapomene na tragické události ze 7. října 2023. Mluvčí ozbrojených sil Effie Defrin na sociální síti X jasně deklaroval, že Izrael bude i nadále pronásledovat své nepřátele. Cílem armády jsou podle jeho slov jak samotní strůjci tehdejších útoků, tak teroristé, kteří se přímo podíleli na masakru civilistů.
před 2 hodinami
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
Sobotní nálety Spojených států a Izraele na íránské území si vyžádaly životy nejvyšších představitelů země. Nejkritičtější zprávou, která zasáhla Teherán, je úmrtí nejvyššího íránského vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Ten byl zabit v sobotu ráno přímo ve své kanceláři, což představuje bezprecedentní zásah do samotného centra moci islámské republiky.
před 3 hodinami
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
Írán zahájil v neděli ráno novou rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem. Podle íránské polooficiální tiskové agentury Tasnim oznámily Islámské revoluční gardy vypuštění již šesté vlny raket a bezpilotních letounů. Tyto údery cílily primárně na Izrael a americké vojenské základny rozmístěné v regionu, přičemž exploze byly hlášeny z mnoha hlavních i dalších významných měst.
před 4 hodinami
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
V iráckém hlavním městě se demonstranti pokusili proniknout do opevněné Zelené zóny, která je mimo jiné sídlem amerického velvyslanectví. Tato akce byla přímou reakcí na zabití íránského nejvyššího vůdce. Záběry z místa zachycují nedělní ranní střety mezi protestujícími a iráckými bezpečnostními složkami na mostě 14. července, jenž vede přes řeku Tigris právě do této střežené oblasti.
před 6 hodinami
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
První březnový týden přinese do České republiky převážně klidné a slunečné počasí s jarními teplotami, které budou přes den šplhat k 15 °C. Podle předpovědi ČHMÚ.cz nás čeká období s minimem srážek a jasnou oblohou, doprovázené ranními mlhami, které mohou být místy i mrznoucí.
včera
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.
včera
TOI: Íránské revoluční gardy zřejmě zablokovaly jednu z nejdůležitějších námořních cest světa, Hormuzský průliv
Íránské revoluční gardy začaly podle informací z námořních kruhů blokovat jednu z nejdůležitějších námořních cest světa. Oficiální zástupce námořní mise Evropské unie Aspides uvedl, že plavidla v oblasti přijímají radiové vysílání na vlnách VHF, ve kterém íránské gardy důrazně oznamují, že „žádné lodi není dovoleno proplout Hormuzským průlivem“.
Aktualizováno včera
Chameneí je po smrti, tvrdí izraelské úřady
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu večer vystoupil s prohlášením, v němž uvedl, že existuje stále více indicií naznačujících, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, již není naživu. Netanjahu během svého projevu hovořil o úspěšném útoku na Chameneího sídlo v Teheránu a otevřeně označil íránského duchovního vůdce za diktátora, který je pravděpodobně „pryč“. Izraelský vládní činitel následně potvrdil pro média, že nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl skutečně zabit při dnešním ranním náletu v Íránu. Podle vyjádření vysoce postaveného izraelského představitele pro deník The Times of Israel tento krok konečně umožní nastolení skutečného míru a přinese prosperitu celému Blízkému východu i okolnímu světu.
včera
Útok na Írán byl největší leteckou operací v historii Izraele. Mrtvých jsou stovky
Izraelská armáda v sobotu oznámila, že v rámci masivní vlny současně vedených úderů na Írán shodila stovky kusů munice na přibližně 500 strategických cílů. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky soustředily především na systémy protivzdušné obrany a odpalovací zařízení balistických raket ve středním a západním Íránu. Tato operace měla za cíl výrazně oslabit útočný potenciál teheránského režimu a jeho schopnost ohrožovat izraelské území.
včera
Izraelské letectvo zahájilo další nálety na Írán. Exploze zní v Teheránu i u jaderné elektrárny
Západním Teheránem otřásly v sobotu večer další silné exploze. Agentura AFP s odvoláním na své zpravodajce v místě informovala o „sérii nových výbuchů“ v íránské metropoli. Podle íránské státní tiskové agentury IRNA jsou hlášeny útoky také z jihu země, konkrétně ze dvou čtvrtí v přístavním městě Búšehr, v jehož blízkosti se nachází íránská jaderná elektrárna.
Aktualizováno včera
Írán zahájil novou vlnu raketových útoků po celém Blízkém východě. Zasáhl luxusní hotel v Dubaji
Íránské revoluční gardy (IRGC) oznámily zahájení nové vlny raketových útoků na americké základny rozmístěné po celém Blízkém východě. Informaci přinesla tisková agentura AFP s odvoláním na íránskou státní televizi. Tato eskalace přichází v době extrémního napětí, kdy obě strany v regionu pokračují v přímých vojenských střetech.
včera
Trump: Zaútočili jsme, protože Írán vyvíjí rakety schopné zasáhnout USA. Podle rozvědky to není pravda, tvrdí CNN
Americký prezident Donald Trump ve svém prvním vyjádření k sobotním vojenským úderům proti Íránu prohlásil, že Teherán vyvíjí rakety, které by „brzy mohly zasáhnout americkou vlast“. Toto tvrzení, které zaznělo ve videu na sociálních sítích i během úterního projevu o stavu Unie, však podle zdrojů stanice CNN není podloženo aktuálními poznatky amerických zpravodajských služeb.
včera
Válka na Blízkém východě: Íránský ministr i šéf revolučních gard jsou po smrti. Britská letadla jsou ve vzduchu, zasedne RB OSN
V New Yorku bylo na dnešní večer svoláno mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Jednání, které začne ve 22:00 našeho času, iniciovala skupina zemí zahrnující Bahrajn, Kolumbii, Čínu, Rusko a Francii. Tato diplomatická aktivita následuje po ostrém vyjádření generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese.
včera
Chameneí mohl být při útoku na Írán zabit, tvrdí Izrael. Teherán to popírá
Osud íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího zůstává po sobotních úderech nejasný a stává se ústředním bodem informační války. Izraelská televizní stanice Channel 12 s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že Izrael aktuálně „vyhodnocuje“ možnost, že Chameneí byl při ranním útoku zabit. Podle stanice existuje pro tuto teorii stále více indicií.
včera
Na dívčí školu v Íránu měly dopadnout tři rakety. Mrtvých je přes 50, tvrdí Teherán
Počet obětí po zásahu dívčí školy v Íránu vzrostl na 53. Tuto informaci zveřejnila íránská státní tisková agentura IRNA s odkazem na mluvčího tamního ministerstva školství. Podle vyjádření Alího Farhádího se škola dnes stala terčem tří raketových útoků, které kromě desítek mrtvých zanechaly také 63 zraněných.
včera
Blízký východ je útoky „zděšen“. Není to naše válka, vzkazuje
Ománský ministr zahraničí Bádr Albusajdí vyjádřil hluboké znepokojení nad násilím, které zachvátilo Blízký východ. Albusajdí, který v uplynulém měsíci působil jako zprostředkovatel nepřímých jaderných rozhovorů mezi USA a Íránem, uvedl, že je zděšen tím, jak byla vážná diplomatická jednání opět podkopána. Ve svém prohlášení na sociálních sítích zdůraznil, že tato situace neslouží zájmům Spojených států ani světovému míru, a vyzval Washington, aby se nenechal vtáhnout hlouběji do konfliktu se slovy: „Toto není vaše válka.“
včera
Cílem útoků USA a Izraele se stala Chameneího kancelář i prezidentský palác
V Teheránu a řadě dalších íránských měst byly zaznamenány četné exploze, které otřásly celou zemí. Podle dostupných informací se terčem úderů stala i kancelář nejvyššího íránského duchovního vůdce a prezidentský palác v hlavním městě. Svědci z Teheránu hlásí stoupající dým právě z oblasti, kde se nachází sídlo hlavy státu.
včera
První reakce na útoky v Íránu: Blízký východ se ocitá na pokraji katastrofy, varuje svět
Světoví lídři a mezinárodní organizace začínají reagovat na zprávy o úderech Spojených států a Izraele proti Íránu i na následnou odvetu Teheránu na Blízkém východě. Záběry ověřené stanicí CNN zachycují útok na komplex íránského ministerstva rozvědky v severní části Teheránu. Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallas označila současný vývoj za nebezpečný.
včera
Blízký východ v plamenech. Íránské rakety dopadají na Katar, Kuvajt, SAE i Bahrajn, Izrael zahájil nové nálety
Íránské revoluční gardy (IRGC) podnikly v odvetě za útoky na íránská města údery proti čtyřem americkým základnám na Blízkém východě. Podle informací íránské státní tiskové agentury Fars byly terčem raketových útoků základny Al-Udeid v Kataru, Al-Salem v Kuvajtu a Al-Dhafra ve Spojených arabských emirátech. Zasažena byla také základna páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu.
Zdroj: Libor Novák