komentář

Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo

Komentář

Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

Komentář

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

Komentář

Babiš ukazuje, jak se z Česka nejlepší místo pro život nedělá

Prezident Petr Pavel jmenoval třetí vládu Andreje Babiše, která se od počátku opírá o velká slova a omezený respekt k realitě. Ambice učinit z České republiky „nejlepší místo pro život“ kontrastuje s personálním složením kabinetu, jenž je produktem koaličního handlu. Vedle několika relativně kompetentních jmen stojí posílení partnerů s problematickým profilem, kteří obsadili strategické resorty. Výsledkem je kabinet, jenž vzbuzuje spíše pochybnosti než důvěru – a oprávněně.

Komentář

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

Komentář

Babiše čekají nelehké čtyři roky. Česko se musí připravit na krušné časy

Andrej Babiš podruhé vstupuje do funkce premiéra v okamžiku, kdy se rozhoduje o dalším směřování země. Česká republika sice prošla výraznou modernizací, ale její budoucnost zůstává křehká. Nová vláda bude muset prokázat odvahu k reformám, zvládnout vlastní vnitřní rozpory a překročit logiku permanentního politického konfliktu. Bez toho hrozí, že současná prosperita rychle vyprchá a země ztratí schopnost čelit skutečným výzvám.

Komentář

Chat Control zavádí nebezpečný precedens. Evropská unie může ztratit soukromí

Rada EU schválila kompromisní verzi návrhu Chat Control. Povinné plošné skenování soukromé komunikace sice zmizelo, avšak právní rámec pro masový dohled zůstal zachován. Návrh umožňuje „dobrovolné“ monitorování zpráv i šifrovaných služeb, což vyvolává vážné obavy o ochranu soukromí a respekt k základním právům. Regulace míří na marginální skupinu pachatelů, ale její dopady mohou zasáhnout stovky milionů uživatelů v celé Evropské unii.

Komentář

Turek, nebo Macinka? Je to vlastně jedno, Babiš riskuje národní bezpečnost

Úvahy o dosazení Filipa Turka či Petra Macinky do čela české diplomacie vyvolávají vážné pochybnosti o tom, zda ještě platí, že ministr musí mít zkušenosti, důvěryhodnost a elementární profesionální vystupování. Oba kandidáti postrádají praxi i autoritu potřebnou k řízení složitého resortu klíčového pro obraz i bezpečnost země. Nahrazovat odbornost politickou improvizací je hazard, který může poškodit reputaci státu, oslabit jeho pozici mezi spojenci a ohrozit národní bezpečnost.

Komentář

Sešel se realitní magnát a prominentní ekonom. Tak nezačíná vtip, ale jednání o Ukrajině

Americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nevděčnosti a zároveň předložil mírový návrh, který nápadně kopíruje dlouhodobé ruské požadavky. Dokument, jenž zahrnuje uznání Krymu a omezení ukrajinské armády, přitom nevznikl v rukou diplomatů, ale osob z absolutního okraje politické sféry. Zapojení realitního magnáta a prominentního ekonoma vyvolává vážné pochybnosti o tom, zda USA ještě hájí vlastní či západní bezpečnostní zájmy.

Komentář

Rusko se stalo tím, proti čemu bojovalo. Každý další útok na Ukrajině je důkazem

Ruská agrese proti Ukrajině už čtvrtým rokem odhaluje svou skutečnou povahu: nejde o žádnou „operaci“, ale o útočnou válku vedenou s vědomou brutalitou a cynismem. Kreml likviduje města, terorizuje civilisty a používá metody, které odporují elementární lidskosti. Každý další útok, každá rozbořená čtvrť a každé dítě vytažené z trosek jen potvrzují, že ruská moc se dobrovolně stala tím, proti čemu sami Rusové bojovali.

Komentář

Křídou proti práskačství. Fico a spol. se na Slovensku se bojí o moc

Masové protesty v Bratislavě ukázaly, že odpor vůči vládě Roberta Fica roste a spolu s ním i obavy ze stále více otrávené politické atmosféry na Slovensku. Případ studenta Michala, předvolaného k výslechu kvůli křídovým vzkazům na chodníku, se proměnil v symbol širšího napětí. Vládní reakce působí spíše jako projev nejistoty než síly a naznačují, že Ficova mocenská pozice začíná ztrácet stabilitu.

Komentář

Okamura v čele Sněmovny je bezprecedentním rizikem. Otevřít oči voličům by měl i jeho bratr

Tomio Okamura, předseda krajně pravicové SPD, usedl do čela Poslanecké sněmovny a stal se tak třetím nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Do jeho rukou skládá prezident přísahu, v případě krize může převzít část jeho pravomocí. Moc, která by měla patřit osobnosti sjednocující veřejnost, se tak dostala do rukou politika, jenž staví kariéru na strachu, dezinformacích a rozdělování společnosti. Okamurův nástup do čela Sněmovny je varováním před erozí samotné demokracie.

Komentář

Pokrovsk i Kupjansk v „šedé zóně“. Rusové stupňují úsilí, situaci na frontě ale asi nezmění

Ruský postup na východní frontě nabývá nových rozměrů. Bitvy o Pokrovsk na Donbasu a Kupjansk v Charkovské oblasti mohou rozhodnout o dalším osudu ukrajinské obrany. Získání obou měst by Moskvě přineslo pevnější kontrolu nad Donbasem, zlepšilo logistiku a umožnilo tlak na aglomeraci Slovjansk–Kramatorsk. Strategický průlom by však nenastal, cesta na Kyjev ani k hranicím NATO by zůstala pro Rusko nedosažitelná.

Komentář

Trump nemůže vyjednat s Ruskem mír na Ukrajině, dokud nepochopí jednu věc

Ruský prezident Vladimir Putin znovu odhalil, jak hluboko je v ruské politice zakořeněna víra ve válku jako přirozený stav existence. Jeho slova o „válečných genech“ vycházejí z ideologického rámce, který propojuje náboženství, mytologii a militarismus do jednotné doktríny. Jeho světový názor, utvářený od Krymu přes Stalingrad až po dnešní Ukrajinu, činí z války morální povinnost a z kompromisu slabost. Západ – a zejména Donald Trump – tak stojí tváří v tvář mocnosti, pro niž není cílem mír, ale boj za ruskou civilizaci.

Komentář

Střední Evropa jako příklad postkomunistické naděje může skončit. Hrozí tři zásadní problémy

Budapešť chce podle vyjádření poradce Viktora Orbána vytvořit novou alianci států EU skeptických k podpoře Ukrajiny, do níž by se mohly zapojit i Slovensko a Česká republika. Pokud by tento plán ožil, znamenal by zásadní zlom v evropské politice. Vznikne blok, který bude podkopávat jednotu Unie, brzdit vojenskou a finanční pomoc Kyjevu a fakticky posilovat vliv Moskvy. Rozpad středoevropské soudržnosti se zbytkem západních spojenců otřese samotnými základy evropské bezpečnosti.

Komentář

Kde je "zničená ekonomika"? Před nástupem rozhazovačů roste, dokonce i „sekera“ v rozpočtu má logiku

Česká ekonomika zřetelně ožívá. Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl HDP ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,7 %, což je po letech stagnace nejvýraznější růstový signál. Daří se zejména stavebnictví, obchodu a službám, roste spotřeba i investice. Přestože jde zatím o předběžná data, zpochybňují opoziční tvrzení o „zničené ekonomice“. Zatímco vláda Petra Fialy investovala do rozvoje, hnutí ANO sází na populistické sliby bez finančního krytí a riskuje návrat k politice krátkozrakého rozdávání.

Komentář

Pokuta hrozí komukoliv. Ficova vláda se snaží o kontrolu každého aspektu života, včetně chůze

Slovenský parlament schválil zákon, který zakazuje pohyb po chodníku rychlejší než šest kilometrů za hodinu. Opatření, jež má údajně zvýšit bezpečnost chodců, se však vztahuje i na samotné chodce, a tím posouvá hranici legislativní absurdity o kus dál. Novela, která je prakticky nevymahatelná, se tak stává symbolem vlády, jež místo skutečných problémů reguluje rychlost lidského kroku.

Komentář

Kam se poděla národní hrdost? Ceremoniál na Hradě ukázal, jak se politici vzdálili od občanů – a užívají si to

Státní vyznamenání prezidenta Petra Pavla opět ukázala nejen sílu tradice, ale i slabost politické reprezentace. Zatímco občané vnímají ceremoniál na Pražském hradě jako symbol úcty a sounáležitosti, pro část politiků se stal jen nepovinnou společenskou formalitou. Jejich neúčast není problémem sama o sobě, ale odrazem dlouhodobého trendu, kterým je ztráta respektu k institucím, které mají zosobňovat republiku. Politici se uzavírají do vlastního světa, vzdálení od lidí i symbolů státu, který by měli s hrdostí reprezentovat.

Komentář

Okamura v čele Sněmovny otestuje zralost české demokracie. Extremismus se dostane do centra politického dění

Tomio Okamura míří do čela Poslanecké sněmovny, a tedy do pozice, která mu přinese nejen moc, ale i politickou legitimitu. Jeho nástup přitom není pouhou personální změnou, ale projevem hlubšího posunu. Extremistická rétorika se z okraje veřejného prostoru přesouvá do samotného centra české politiky. Demokracie tak stojí před zkouškou své odolnosti vůči těm, kdo využívají její pravidla k jejímu postupnému oslabování.

Komentář

EU dělá důležité věci. Když ale nezajistí bezpečnost, budou k ničemu

Evropská unie se ráda chlubí svými úspěchy, od jednotného nabíjecího standardu USB-C přes zrušení roamingu až po ochranu osobních údajů. To všechno jsou regulace, které mají skutečný dopad a zjednodušují každodenní život valné většiny Evropanů. Jenže s rostoucí byrokracií se Unie čím dál častěji zabývá maličkostmi, zatímco ve skutečně důležitých otázkách, konkrétně energetice, obraně či bezpečnosti, selhává. A právě tam, kde by měla být rozhodná, působí bezmocně.