komentář

Angličtina od první třídy je skvělý nápad. Druhý jazyk počká až na střední školu

Komentář

Komentář

Bidenovo rozhodnutí odstoupit může zachránit USA. Nový prezident bude mít silný mandát

Americký prezident Joe Biden má za sebou jistě jedno z nejtěžších rozhodnutí svého života. Pomůže tím nejen Spojeným státům, ale i sobě. Demokraté si mohou oddechnout a velice ambiciózní viceprezidentka Kamala Harrisová má šanci na uplatnění.

Komentář

Biden na pokraji sil: Jeho tvrdohlavost může být hrozbou pro budoucnost

Politická dráha amerického prezidenta Joea Bidena byla skutečně bohatá, možná je ale čas ji ukončit. Zatímco se všemi silami snaží ujmout druhého mandátu, čelí rostoucí kritice nejen od republikánů, ale i z vlastní Demokratické strany. Někteří ho vyzývají k odstoupení kvůli zhoršujícím se kognitivním schopnostem a závažným diplomatickým přešlapům. Bidenovo chování by mohlo oslabit pozici Ameriky na mezinárodní scéně a posílit její rivaly.

Komentář

Íránské zapojení do útoku na Trumpa bude válečným aktem i pro Bidena. Snad se zpravodajci pletou

Americké zpravodajské služby varovaly před íránským plánem k atentátu na republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Pokud dojde k potvrzení této možnosti, přijde skutečný „oheň a hněv“ – a ne nutně z rukou Trumpa. Jako válečný akt útok na exprezidenta pochopí i ten nejliberálnější demokrat. 

Komentář

Je to oficiální. Mizernou kvalitu ratingu NFNŽ potvrdil i sám Seznam.cz

Mediální rating Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNŽ) je roky předmětem kontroverzí a sporů. V poslední době ale stále častěji přešlapuje v kupě hnoje, a když už se proti němu vymezil i zakladatel internetového giganta Seznam.cz Ivo Lukačovič, je nezpochybnitelné, že je něco hodně špatně.

Komentář

Jak blízko jsme k válce? Stačí jen hodit vajgl na nesprávnou stranu barikády

Napětí mezi Ruskem a Západem by se dalo krájet; mnozí hovoří o nové studené válce, jiní o blížící se třetí světové válce. Jak málo ale může chybět k fatálnímu ozbrojenému konfliktu? Na to bychom už potřebovali věšteckou kouli. Rusko připravilo už tolik červených linií, že je nelze spočítat, a nikdo si nemůže být jistý tím, která bude tou poslední, co Moskvu k útoku skutečně vyprovokuje. 

Komentář

Rusko ho potřebuje jen jako užitečného idiota, navzdory Orbánovým ambicím mít z Maďarska klíčovou mocnost

Maďarský premiér Viktor Orbán se vydal na svou „mírovou misi“, kterou vyvolal pozdvižení napříč Evropany i Američany. Nemá ale nic jiného než ambice stát se klíčovou mocností. V Evropské unii jím pohrdají, Rusko ho velmi rádo využije.

Komentář

Porážkou Le Penové to teprve začíná. Francie se potřebuje dát dohromady

Francie vyhrála bitvu, celou válku má ale ještě před sebou. Krajní pravice u voleb utrpěla významnou porážku a nenaplnily se tak obavy z první takové vlády od nacistické okupace. Přesto ale kombinace středu a levice může vést k další nestabilitě a prohloubení krize ve francouzské politice, jejíž stabilita i samotná existence jsou životně důležité pro Evropu i svět. 

Komentář

"Chtěli něco slyšet, prostě!" Eroze Varšavské smlouvy započala před 35 lety

Dvoudenní summit organizace Varšavské smlouvy v rumunské metropoli, který začal 7. července 1989, proběhl v době historických změn. Doznívaly poslední pomyslné výstřely studené války a rozpadaly se hlavní nosné pilíře komunistické moci ve východní části železnou oponou rozdělené Evropy. Bukurešťská vrcholná schůzka vojensko-politické aliance Sovětského svazu a jeho šesti spojeneckých zemí tak byla dle vzpomínek pamětníků ve srovnání s předchozími „děsivě jiná“. Ačkoliv zůstává veřejnosti téměř neznámá, patří ke klíčovým momentům na cestě k rozpadu východního bloku. 

Komentář

Soumrak mediálního trhu. O úspěchu českých vydavatelů už dávno nerozhodují čtenáři

Český mediální trh se pomalu ale jistě stává světovým unikátem. Jednička na trhu, Seznam.cz, dal díky své službě Newsfeed vzniknout plejádě více či méně zajímavých webů, které by se jinak na běžném a férovém trhu kvůli masivní konkurenci neprosadily. Oproti tomu stojí Nadační fond (údajně) nezávislé žurnalistiky (NFNŽ), který se snaží danou změť webů korigovat a rozhodovat o tom, který je kvalitní a který nikoliv. Nyní spolu oba subjekty spolupracují a mediální trh tak ovládají, jak se jim zlíbí. Jako samozvané regulační orgány bez sebemenšího dozoru. Tím vzniká situace, která ve světě nemá obdoby.

Komentář

Babiš předhazuje voličům Pyrrhovo vítězství, nová frakce je v Bruselu úplně k ničemu

Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš společně s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a předsedou rakouské krajně pravicové FPÖ Herbertem Kicklem založili novou frakci v Evropském parlamentu s názvem Patrioti pro Evropu. Nacionalistické voliče tak roztříští ještě víc a v parlamentu bude nově druhá slabá pravicová frakce. 

Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Komentář

Odpočítávání začalo: Kdo položí vládu?

Máme za sebou eurovolby a ty parlamentní se blíží. Čekají nás za rok a kousek. Pojďme si tedy zas po čase zaspekulovat o soudržnosti aktuální pětikoaliční vlády.  

Komentář

Mírový summit přičítá body Švýcarsku za další iniciativu. Můžeme ho ale považovat za úspěšný?

Summit ve Švýcarsku přinesl obdobná prohlášení, jaká slýcháme už více než dva roky. Osmdesát států vyzvalo Rusko k zanechání agresivního chování za jeho vlastní nepřítomnosti. Mír tímto zůstává zhruba stejně dosažitelný jako před víkendovým jednáním světových lídrů. 

Komentář

Zabil Šlachta Přísahu? Hnutí se do EP dostalo díky Turkovi a spalovacím motorům, ne bojem proti mocným

Lídr kandidátní listiny Přísahy a Motoristů sobě Filip Turek vypálil rybník Robertu Šlachtovi. Strana někdejšího vrcholného policisty se nedostala do Evropského parlamentu prostřednictvím „boje proti mocným“, ale protože v memorandu odsouhlasila boj proti zákazu spalovacích motorů. 

Komentář

80 let ode Dne D: Na hrdinství spojenců nesmíme zapomenout, 6. června 1944 se otevřela cesta k Paříži

Přesně před 80 lety, dne 6. června 1944 započala operace Neptun, lépe známá pod názvem vylodění v Normandii nebo Den D. Šlo o největší námořní invazi v historii a odstartovala osvobození evropského kontinentu z područí německé nacistické okupace. Tato akce byla součástí rozsáhlejší operace Overlord, jejímž cílem bylo ovládnutí celé Normandie, respektive severní Francie. 

Komentář

5 důvodů, proč jít k evropským volbám, aneb výzva k obraně našich hodnot

Milí přátelé, vím, že evropské volby lidi v téhle zemi moc nezajímají. V roce 2019 k nim přišlo jen 28 % voličů, v roce 2014 dokonce jen 18 %. Je to zvláštní paradox, když tu lidi mluví o diktátu Bruselu, a zároveň se ani nedonutí zvednout a jít volit. 

Komentář

Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?

Slovenský premiér Robert Fico už mnohokrát deklaroval, že politika jeho vlády bude „nezávislá“, a že nebude loutkou Západu, ale ani Ruska. Z jeho posledních kroků se ale zdá, že je mu přece jen východní pozice bližší. Jeho reálné kroky totiž ukazují, že se zcela záměrně odklání od svých západních spojenců a nadbíhá zájmům Moskvy.  

Komentář

Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám

Nepřijímat migranty – ani ty z oblastí válečných konfliktů, ani ty ekonomické, zkrátka nikoho. Takové hlasy se ozývají ze širokého spektra rádoby vlasteneckých či populistických stran. Takové tunelové vidění ale zcela ignoruje fakta a ekonomickou realitu. Data ukazují, že se migrace Česku vyplácí.

Komentář

Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti

Od nástupu Ladislava Kudrny do funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) uplynuly dva roky. Letmé ohlédnutí za jeho dosavadním působením v čele uvedené instituce neskýtá příliš povzbudivý pohled. Pro politickou reprezentaci, která o směřování ústavu naneštěstí fakticky rozhoduje, by mělo jít o příležitost zamyslet se nad tím, zda je ve veřejném zájmu nadále podporovat management, který se krom banálních proklamací na adresu nedávné historie může pochlubit především sérií prohraných soudních sporů s ředitelovými kritiky a současnými i bývalými zaměstnanci.